Když jsme se rozhodli podívat na driftování očima mladých jezdců, netušili jsme, že narazíme na někoho jako je Jimmy. Jimmy se do světa driftu neprobojoval skrz ambice, ale prostě díky partě kamarádů, kteří ho do toho „hodili“. Bez dlouhých příprav, bez řečí, prostě sedl do auta a šel to zkusit.
Jak drift změnil život mladému jezdci: Jimmyho cesta od dětských autíček až po adrenalin za volantem BMW
Články na téma rozhovory se závodními jezdci:
- Na startovní čáře s tátou za zády: Příběh 14letého driftera Jana Andrušíka ml.
- Rozhovor: Jak drift změnil PRO jezdce Marka?
- Jak drift změnil Jimmyho život: První závody a proč je komunita v driftu nejvíc - právě čtete
- Jak to vidí street jezdec Rado: O autech, stylu a proč je drift srdcovka
- Rozhovor s driftovým závodníkem Václavem Burianem
Všechno to začalo hračkami a jednou jízdou v E36
„Driftoval jsem už jako malý,“ směje se Jimmy. „S Hot Wheels autíčkama po podlaze.“ A přesně tak nějak to začíná u většiny kluků. Hračky, YouTube videa, první návštěva tuning srazu. „Pak přišel den, kdy jsem se svezl s kluky z Furt bokem v BMW E36 a propadl tomu. Nebylo cesty zpět,“ říká Jimmy s úsměvem.
„Od té chvíle jsem věděl, že tohle je směr, kterým chci jít. Možná jsem ještě nevěděl jak, ale věděl jsem proč. Koupil jsem si BMW E46 318ci s 1.9 l motorem, který má pouze 118 koní, ale v mých očích je to legenda. A i když je auto je postaveno na punk, odvezlo mě na první závody i zpět, zvládlo všechny klepající výfuky a uvolněné držáky.“ vzpomíná Jimmy.
První auto, první závody a první velká rozhodnutí
Nejslabší článek celé sestavy? Na papíře ano. Ale v reálu? „To auto přežilo všechno. Motor jsem točil do omezovače, drtil ho a nikdy mě nenechalo ve štychu.“ Jimmy věděl, že výkon není všechno. Cesta k lepším výkonům vede přes zkušenosti, odhodlání a nekonečné večery v garáži.
„A tak jsem se rozhodl, že si půjdu za svým. Postupně. Nevynechám jediný krok,“ říká Jimmy. „První závody? To byl Adrenalin Drive v Krnově. Předtím už jsem sice zkoušel nějaké jízdy bokem, ale opravdové závody jsem zažil až v Krnově. Skočil jsem do toho po hlavě. A co se stalo? Namísto kritiky jsem se setkal s obrovskou podporou. Komunita mě přivítala jako svého." A za to je Jimmy opravdu rád.
Komunita jako motor, co nikdy nevypne
„Všichni byli strašně v pohodě,“ říká s úsměvem, když vzpomíná na svůj první závod. „Byl jsem nervózní, měl jsem v nohách i rukách sotva pár tréninků, ale kolem mě byla komunita lidí, která mě netlačila dolů, ale naopak zvedala nahoru. Nikdo se nesmál, nikdo mě nekritizoval. Všichni chtěli jen vidět, že makám a že se toho nebojím."
To je pro Jimmyho ta největší přidaná hodnota driftu. „To nejlepší na driftu je komunita,“ potvrzuje Jimmy bez zaváhání. A není to klišé. „Nejde o závody, kde si každý hlídá vlastní časy. Drift je o sdílení. O tom, že si navzájem pomáháte opravit auto, i když jedete proti sobě. Drift mě naučil spoustu věcí, ale úplně nejvíc si cením té lidskosti, která okolo aut často vzniká. Je to ten typ atmosféry, co člověka drží, i když mu třeba upadne výfuk nebo nemá výkon.“
Street drift je punk, ale pořád musíš vědět, co děláš
Street auto má svoje kouzlo. Jimmy dobře ví, že bez dobrých úprav to nejde. „Mám tam zavařený diferenciál, podvozek, větší rejdy a taky hydru (hydraulická ruční brzda). Ale vše musí být promyšlené, jinak to auto umí zradit v nejhorší možný moment,“ podotýká. Driftování ale není jen radosti a zážitcích. Jsou tu i momenty, kdy jde všechno proti vám.
Jimmy zažil krize už na prvních závodech. Měl nedotažené adaptéry, hadice se třela o řemenici, upadl držák nádrže. „Auto dostává kotel, takže musíš vědět, že mu můžeš věřit,“ říká. A i když jeho E46 nemá tak velký výkon, naučila ho pokoře a zodpovědnosti. „Všechno jsem řešil za pochodu. A právě tehdy jsem pochopil, jak důležité je věnovat pozornost detailům. Každý šroub, každá hadička, všechno musí sedět. Drift není sport pro ty, co podceňují přípravu. Potřebuješ nářadí, tým a plán B. A taky schopnost zvládnout stres. Spánek je pro bohaté,“ směje se Jimmy, když popisuje, kolik nocí probděl nad přípravou. Dnes už ví, že drift není jen o tom jet bokem, ale umět si to všechno pohlídat.
- Mohlo by vás zajímat: Jak se jezdci připravují na závod: fyzicky, psychicky i technicky
Co dělá dobrého driftera a kam česká scéna míří
Podle Jimmyho to není jen o technice. Potřebuješ odvahu. „Full send or go home,“ říká s úsměvem. „Musíš se naučit poslat auto bokem a věřit, že to zvládneš. Tým, který tě podpoří, je základ. Ale stejně důležité je funkční auto a vlastní zápal.“
A co říká na českou driftovou scénu? „Česká drift scéna podle mě roste. Máme tu spoustu lidí, kteří začínají a postupně se posouvají výš. Ale podle mě tu chybí víc propagace ven za hranice Česka. V Polsku jsou auta krásně upravená, reprezentativní. Líbilo se mi třeba od Danielsem (pojmenování na instagramu – pozn. red.) jeho E46 kupé, které bylo snížené a vypadalo fakt hezky. Bylo vidět, že na tom autě si někdo dal opravdu záležet. Takové stavby mi u nás trochu chybí. Máme sice skvělou komunitu, lidi srdcaře, ale často se auta staví spíš funkčně než esteticky,“ říká Jimmy a dodává: „Máme potenciál. A myslím si, že je jen otázkou času, než se u nás objeví víc projektů, které budou nejen jezdit skvěle, ale i dobře vypadat.“
Co vnímá jako největší výzvu? „Největší výzvou pro mě byla tandemová jízda. Srovnat výkon, držet se za autem přede mnou, nepokazit si vlastní stopu a zároveň nepřekážet tomu za sebou. Moje E46 stále jezdí na značkách, i když má speciální drift úpravy. Do profi kategorie bych chtěl přejít. Ale vím, že musím přidat výkon a zkušenosti. Prozatím mi vyhovuje street. I tam se můžu naučit všechno potřebné.“
Také čtěte
Drift jako styl života, ne jen víkendový koníček
Jimmy driftuje pár měsíců, ale mluví o tom s vášní, kterou nenajdete ani u jezdců s desetiletou kariérou. „Můj trénink probíhá částečně i na simulátoru Assetto Corsa. Díky tomu si můžu tratě osahat dřív, než na ně fyzicky vyjedu. I když to není reálné auto, pomáhá mi to v odvaze a strategii. Obdivuji některé české a polské jezdce, sleduji českou i zahraniční drift scénu a vím, kde máme potenciál a kde chybí design, odvaha, tah na bránu.“ říká.
„Drift mi dal nové přátele, zážitky, naučil mě riskovat a věřit. Vzal mi ale i spánek a peníze. Díky sponzorům to dokážu finančně utáhnout. A přesto bych neměnil. Je to oheň v srdci,“ podotýká. A kdyby měl někomu poradit, jak začít? Jednoduše: „Kup si bavoráka, třeba E46 s 2.5 motorem, udělej základní úpravy, dej tam podvozek, zavařený diferenciál, rejdy, hydraulickou ruční brzdu, skořepinu a pásy, vem kamarády a jdi jezdit. Na plácek, na letiště, DriftZone Benešov nebo třeba Dungill aréna. Nečekej na ideální chvíli. Začni hned. Zkušenosti přijdou časem.“
A nakonec? Drift popisuje jedním slovem. „Adrenalin. To, co tě drží na hraně. Mezi kontrolou a chaosem. A přesně tam, někde uprostřed, se cítím nejvíc sám sebou. Není dobré čekat. Život se nepřežívá, je potřeba ho žít naplno.“
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Nikola Vrablová.
Zdroj médií: Nikola Vrablová.
