Co jsou to hybridní auta a jakou mají spotřebu?

6. 3. 2021 4 min. čtení Technologie

Slovo hybrid je takové zaklínadlo moderní doby. Automobilky si tím pomáhají k tabulkově nižším emisím i spotřebě, ale jaká je realita? Opravdu to má nějaký reálný přínos?

Co jsou to hybridní auta a jakou mají spotřebu?

Nejprve bude dobré si vysvětlit, co to ten hybrid vlastně je. Hybridní vůz kombinuje pohon spalovacím motorem a motorem elektrickým. Ten má menší či větší úlohu v závislosti na celkové koncepci pohonu. S tím samozřejmě roste a klesá i důležitý parametr - spotřeba. Aby to nebylo tak jednoduché, tak známe několik základních koncepcí, které se od sebe zásadně odlišují. A s tím se liší i ta spotřeba paliva, kolem které se tento článek točí.

Dopředu si ještě objasníme (ačkoliv trochu zjednodušeně), jak to s tou spotřebou je. Dokud spalovák běží, potřebuje samozřejmě palivo. Někdy ho bere víc, někdy méně. Nejvyšší spotřebu mají spalovací motory v okamžiku, kdy se vůz dává do pohybu a zvyšuje se jeho rychlost. Při rozjezdech tak není nic výjimečného, když se na palubním počítači u okamžité spotřeby objeví hodnoty i přes 50 litrů. Udržet nějakou běžnou rychlost už tolik práce nedá, proto se následně spotřeba víceméně srovná a počítač začne ukazovat čísla, která se více blíží hodnotě průměrné spotřeby.

Do hry vstupují i emise. Teď se dopustím takového trochu cimrmanovského "kroku stranou", abychom na chvíli stanuli ve světě, kde nižší spotřeba znamená automaticky i nižší emise. Ono to totiž v reálném světě neplatí tak úplně vždy a záleží na mnoha faktorech. Pro zjednodušení a potřeby tohoto textu si můžeme tuto generalizaci dovolit.

Mild-hybrid

Mild hybrid v podání Ford Mondeo ST line

Začneme od toho nejzákladnějšího řešení, které se dá nazývat hybridním. Pořád u něj hraje hlavní roli spalovací motor, který při rozjezdech podporuje menší elektromotor, často o výkonu několika málo kilowatt (ale s vysokým krouticím momentem, který je pro elektromotory typický). Nemá dost síly na to, aby rozhýbal auto sám, ale dokáže vzít část práce za něj. Šetří tím emise i spotřebu, která díky tomu klesá zejména ve městě, kde se hodně často brzdí a znovu rozjíždí. Tyto pomocné systémy nejsou nijak těžké, jejich hmotnost se pohybuje většinou někde kolem deseti až patnácti kilogramů a jsou napájeny buď z klasické autobaterie nebo je ve voze ještě jedna malá pomocná. Mimo město a na dálnici, kde elektromotor zahálí, spotřeba nijak závratně nestoupá. Výroba energie probíhá prostřednictvím rekuperace při brzdění.

Full hybrid

Klasický hybridní automobil má opět spalovací motor, který toho většinu oddře sám. Elektromotor (případně více elektromotorů, viz. čtyřkolky Lexusu) umí dost pomoc a sám zvládne vůz i rozpohybovat a pohánět ho na kratší vzdálenost (v jednotkách kilometrů). Zde jsou někdy i dost zásadní rozdíly mezi automobilkami, kdy jedna používá elektromotor spíš pro ty rozjezdy ve městě, ale u jiné je možné čistě na elektřinu jet klidně i přes 100 km/h. Akumulátor je zde docela velký a těžký. Celý systém už něco váží (klidně přes 50 kilogramů) a to má negativní vliv na spotřebu v rychlostech, kdy elektřina nehraje hlavní roli. Tedy zejména na dálnici, kde už holt o nějakou tu desetinku apetit naroste. Ve městě ale tohle řešení exceluje, naplno se projeví jeho výhoda a nejsou výjimkou vozy, které zvládají reálnou konzumaci paliva stlačit někam ke třem litrům. Mimochodem, pro takové to poskakování v zácpách jsou hybridy skvělé, umí se volnějším tempem samy rozjet a energii doplňují opět rekuperací.

Plug-in hybrid

Tady už se posouváme ještě dál a systém tvoří silný elektromotor s velkou baterií. Ta je často ukryta pod podlahou kufru a mnohdy tak ubere dost zásadní porci úložného prostoru. Energie je generována jednak rekuperací a pak také nabíjením. Krom víčka nádrže tak na autě najdete i zásuvku pro nabíjecí konektor. Baterie nezřídka zvládne dodávat energii elektromotoru klidně i na 50-60 kilometrů, po které se spalovák vůbec nemusí zapnout.

Plug-in hybridní Škoda Superb

S ekonomikou provozu plug-in hybridů je to ale složitější. Jsou lidé, kteří jezdí na pár kilometrů do práce, jednou za týden na nákup a všechno to zvládnou objezdit na energii za akumulátoru. Když přijedou domů, píchnou auto do zásuvky a jednou za čas, když se vydají na delší trasu, tak se holt ten spalovací motor zapne a elektřině pomůže. Problém nastane, když je baterie vybitá. To s sebou najednou auto táhne zátěž přesahující klidně i 200 kilogramů. Jízda po dálnici se tak o dost prodraží. Ve městě a obecně na kratších trasách je však možné jet klidně jen za cenu elektřiny. Více než u dvou předchozích hybridních pohonů, u tohoto záleží hodně na tom, jak je vůz používán.

Zdroj médií: vlastní foto redakce
Jakub Mokříš

Autor článku
Kuba má rád praktická auta, která dávají smysl, ale i ta, která moc smysl nedávají a dělají primárně radost. Nerad se v nich hrabe, protože to neumí a vždycky mu nějaký šroubek zbyde.

Podobné články

Chcete zdarma dostávat prémiový obsah, zajímavé nabídky a akce do svého e-mailu?