Test Peugeot 508 SW hybrid - tichý ekologický společník

Na auto jsem se moc těšila, protože jsem se s ním naposledy setkala zhruba před dvěma lety. Dnes si 508 vyzvedávám znovu, tentokrát ale v plug-in hybridní verzi. No jo, jenže, kdo by tušil, že právě tento testovací týden bude každý den v noci až mínus 18 stupňů - celkem nevídaný zimní jev v hlavním městě - a já budu s chudákem Peugeotem parkovat venku na mrazu. Jestli vás zajímá, zda-li auto přežilo, tak ano, ale v jednu chvíli to bylo s ním opravdu náročné.

Půvabný francouzský vzhled

Ačkoli jste v posledních testech Peugeotů mohli číst o samé extravagantnosti, se kterou se automobilka vymyká konkurenci, pak v tomto případě se jedná o jakousi střídmost, za to stále o velmi přitažlivý charismatický vzhled. Auto je ve verzi kombi, a o mně už je tak nějak mezi kolegy novináři známo, že těmto variantám zrovna moc neholduji. Některá auta, jako například prodloužené Mercedesy, totiž vypadají spíše jako pohřební vozy - nic proti značce, hodnotím pouze vzhled. Celé to tak nějak kazí dojem. Musím se ale přiznat, že právě 508 je snad jediné auto, kde mi dlouhá verze nevadí a dokonce se mi i líbí. Holt Francouzi ten šarm umí prodat za jakýchkoli okolností - tedy i v motoristickém prostředí.

Přední maska má jednoduché řešení. V podstatě dominantou je chladič se znakem lva uprostřed a Full LED světla v podobě lvích špičáků po obou stranách. Prostě taková tlama. Nádherně vykreslenou 3D podobu mají zadní světla, která znázorňují pro změnu lví drápy. Na pátých dveřích nechybí písmenkový nápis automobilky a černý pruh, který tato světla propojuje. Na první hádání by člověk řekl, že se jedná o zcela klasickou 508. Ale pozornější uživatel už rozpozná druhé víčko pro nabíjení a název "hybrid" na karoserii.

Velkou raritní záležitostí, co se týká tedy kombíků, jsou bezrámová okna. Nerada bych to nějak hanila, vypadá to dobře a působí to ještě exkluzivnějším dojmem vozu, ale je to zcela nepraktické, pokud nemáte garáž, parkujete venku a do Česka se rozhodne přijít arktická zima. Problém tedy nastává při odemčení auta a následném otevření dveří se oknu zas tak úplně moc nechce sjíždět a občas je třeba použít hrubé síly. Samozřejmě vůz jsem měla zrovna na testování v poněkud extrémních podmínkách, než je v tuzemsku běžné, ale možná by tomu pomohlo jen ošetření těsnící gumy. Ale nevím, nezkoušela jsem. Bezrámová okna mají ještě jednu zvláštnost, a to v případě zadních dveří, kde je okno dělené. Jakmile sjede sklo dolu a pak se otevřou dveře, zůstane na nich druhá dělená část, která je u auta pevně přidělaná. Ale to je spíše malý úsměvný detail z dílny designerů a nikdo jim za to jistě sekat ruce nebude.

Také čtěte

4 min. čtení

První jízdní dojmy s Peugeotem 208

4. 4. 2024 Radim Krejčík Aktuality

Zavazadlový prostor se otevírá elektronicky, buď pomocí tlačítka nebo přejetím chodidla pod spodní částí auta. Zavírání je opět na jedno tlačítko. Obsah se nám trošku zmenšil, a to na 468 litrů a v pozdějších řádcích vysvětlím proč, ale někteří jistě už tuší. Ostatně, není to to jediné, co se muselo zmenšovat. 

Celkově vůz působí dost placatě. Nastupování a vystupování z něj může být lehce obtížné, zejména pro lidi s horší pohyblivostí. Samotná silueta vozu je nádherná. Ale každá krása má svojí daň, a tak střecha, která se u zadku svažuje, znepříjemní cestování vysokým lidem na zadních sedačkách. Budou postrádat větší míru pohodlí a místa nad hlavou. Nebo bych měla spíše říct, že za krásu se musí trpět? Odpovězte si sami.

Bílá perleť, pokrývající karoserii má něco do sebe, zejména v zimě, kdy stačí jet jednou po dálnici a už nemáte své krásné bílé auto, ale spíše hnědo-černé cosi. Pozor jen na poznávací značku, tu musíte mít vždy čistou, jinak hrozí pokuta a zákaz řízení. Co se týče výběru barvy, tak ten je čistě subjektivní, ale představte si tohle auto například v barvě bordó - tenhle mazel by vypadal neuvěřitelně sexy.

Luxusní interiér, který bere dech

Po usednutí za volant zaúpím, protože se sedí neobvykle nízko a někdo přede mnou měl sedačku nastavenou na nejnižší polohu, ze které bych se nikdy zpět na nohy nevyškrábala. Chviličku trvá než si elektricky nastavitelné sedadlo srovnám do správné polohy. Odměním se masáží. Ta má hned několik programů a nastavitelnou intenzitu, ale většina mi dá asi za pravdu, že nejlepší jsou stejně "kočičí pacičky". To by člověk pak mohl mít zapnuté pořád, a pozor v tomhle voze si masáž může užívat i spolujezdec. 

Také čtěte

3 min. čtení

Toyota Hilux GR Sport – spotřeba

9. 4. 2024 Radim Krejčík Testy

Co se týká volantu, tak ten je pro mne už standardní - nemám ho ráda. Hůř se mi za ním hledá pozice, protože nejsem úplně konfekční velikost člověka a musím ho mít nastavený proklatě nízko, až by se mi skoro mohl dotýkat nohou, jenže co na plat, když potřebuji vidět do přístrojového štítu. První dny jsou tak vždy otravné, ale pak si člověk zvykne, jako na vše. Na druhou stranu je kožený a dobře se drží, což je výhoda při řízení, které je lehce přeposilované, a tak auto může pohotově reagovat na změny jízdního chování.

Použité materiály v interiéru jsou kvalitní. To, co vypadá jako dřevo, je skutečně dřevo. Hodnotím jako velké plus, protože se někdy můžete setkat i u prémiových značek, že používají pouze náhražky. Prostor kabiny je dřevem vyplněn ve velké míře a najdete ho například i na dveřích. Tím se eliminovalo množství použitého lesklého plastu, který slouží snad jen k chytání prachu a otisků prstů - pro tentokrát pan Hadřík může zůstat doma a odpočívat.

Prostor kabiny nabídne také mnoho místa, a to i přesto, že mezi vámi a spolujezdcem se nachází poměrně široký středový tunel. Ten skrývá hned několik odkládacích prostor. Na pití, na schovávání drobností ve středu a nebo na uložení roušky do vyklápějící přihrádky hned vedle řadící páky. Použít krom USB portu lze také plochu na bezdrátové nabíjení. Ta je v celkem odlehlém místě, kam nedosáhne nenechavá ruka. Ta může být v klidu, protože se všechny notifikace zobrazí na 10palcovém displeji multimediálního systému po připojení přes Bluetooth nebo Android Auto. Volič režimů sedne perfektně do ruky a připomíná knipl od letadla. Startuje se přes tlačítko.

Palubní deska je vzdušná a kromě přístrojové štítu, který má příjemnou a nadstandardní grafiku (samozřejmě si jeho prostředí můžete přizpůsobit ku své libosti), se na ni nachází i již zmíněný dekor dřeva a táhnoucí se hliníková linie přes celou délku. Displej infotainmentu a přilehlá část je nakloněna k řidiči, takže spolujezdec si může užívat vzdušného nic nerušícího prostoru. Pod obrazovkou multimédií se nachází tlačítka nejdůležitějších funkcí, která připomínají klaviaturu. O proti klasické verzi auta zde přibylo tlačítko navíc (s podobou blesku), přes které můžete sledovat stav baterie, nabíjení a nebo si také spustit nechvalně proslulý eSave - k tomu více později. Co se týká samotného multimediálního prostředí, tak jak je zvykem, občas reaguje zpomaleně, ale nachází se v něm vše důležité. Změnu teploty v kabině lze provádět jak přes dotyk na obrazovce, tak i hezky po staru otočnými kolečky.

Značka: Hlavně nízko emisně

Co nabízí samotná jízda, motor a spotřeba? Ono to totiž není poprvé, co Peugeot přišel s revolucí a pokusem o hybrid. Jenže první pokus dopadl takříkajíc fiaskem a vůz se stáhnul z prodeje. Naštěstí se automobilka poučila z chyb a zkusila to znovu a tentokrát lépe. Dle mého se jí to povedlo. 

Také čtěte

3 min. čtení

Druhý názor na auto: Toyota Hilux

8. 4. 2024 Jakub Mokříš Testy

Je třeba ale myslet na to, že toto auto je hrozně specifické a hlavně primárně určené pro řidiče, kteří si mohou dovolit neustále a kdekoli nabíjet. To znamená - doma, v práci nebo v obchoďáku. Pokud tyto možnosti nemáte, je nesmysl, abyste o takové verzi auta byť jen přemýšleli, občasné nabití na nabíjecí stanici trn z paty moc nevytrhne. Sama nemám totiž zcela optimální podmínky pro nabíjení a bylo to znát.

Pod kapotou je vpředu napříč položený zážehový přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,6 litru, který má výkon 132 kW a točivý moment 300 Nm. Zároveň tu najdeme i elektromotor o výkonu 81 kW a s točivým momentem 360 Nm. To už poskytuje pěknou řádku výkonu a hbitosti pro neočekávané rozjezdy na křižovatkách. Samozřejmostí je také akumulátor s kapacitou 11,8 kWh. Nutno ale podotknout pár slov právě k těm baterkám, které jsou uloženy před palivovou nádrží. Kvůli tomu se její celková kapacita rapidně zmenšila na 43 litrů. Už asi chápete, proč je tak důležité, mít kde auto nabíjet. V případě, že vám dojde elektřina, pojedete na benzín a v tomto případě auto moc rádo papá. Snažila jsem se jezdit co nejšetrněji a přemýšlet o tom, kdy přidám plyn, a přesto jsem nejezdila za míň jak 7,5 litru na sto. 

Auto za výši spotřeby nemůže. Spíše o tom rozhodují právě baterie, které pokud nejsou využívané jsou jen nadbytečnou 300kilogramovou zátěží. To se samozřejmě logicky na spotřebě podepíše. Zatímco, když nabíjíte, tak máte v záloze papírově zhruba 60 kilometrů za ideálních podmínek, ale reálně to bude spíše 40 kilometrů - v mém arktickém týdnu se to snížilo až na 36 kilometrů. Ale i tak, pokud bydlíte na předměstí nebo ve městě, kde máte navíc zdarma parkování na fialových a modrých zónách, můžete jezdit elektricky prakticky zadarmo.

Nabíjet se dá jednak jednofázově doma ze zásuvky 230 V, ale počítejte s tím, že nesmíte auto večer zapomenout dát do zásuvky, protože na sto procent se nabije za 7,5 hodiny. Nebo můžete nabíjet přes wallbox, a pak budete mít auto nabité do plna za dvě hodiny,

Také čtěte

8 min. čtení

Neandrtálcem v dobrém i zlém: Toyota Hilux GR Sport není sportovec, ale neprůstřelný univerzál

7. 4. 2024 Radim Krejčík Testy

V případě plug-in hybridu je tedy potřeba opravdu přemýšlet nad tím, jak s autem budete zacházet a především jezdit. Samozřejmě se na řadicí páce nachází i známé písmeno B pro rekuperaci, tzn. auto začne velmi znatelně brzdit, jakmile dáte nohu z plynového pedálu. Opět stačí trochu nad jízdou přemýšlet a můžete po městě jezdit jen na jeden pedál. Co není tak úplně super, nebo z principu ano, ale z praxe moc ne, je dříve zmíněná funkce eSave. To znamená, že po zapnutí bude motor nabíjet akumulátorové články, jenže oproti normálu stoupne rapidně spotřeba a najednou na ukazateli máte 11 litrů a ani nevíte jak. Stačí jednoduchá matematika, abyste si spočítali, že s malou nádrží to nebude to pravé ořechové. A tak opět se o své slovo hlásí nabíjecí kabel a čeká na příležitost.

Parametry recenzovaného vozu Peugeot 508 SW hybrid

Písmenka na závěr testu

Aby to nebylo jen o tom špatném, co se týká baterek a světa ekologie, emisí a Evropské unie, když tohle vše opomenu, je to stále perfektní vozítko, nejen pro manažery, ale i pro rodiny s dětmi. Stále nabízí poměrně velký kufr, pohodlnou a radostnou jízdu s 225 koňmi pod kapotou, ale také díky nízkému těžišti je agilní a nikdy se nenaklání, prostě placka v symbióze s vozovkou.

Podvozek je měkký, filtruje nerovnosti a velkým plusem je odhlučnění, zejména v případech, kdy se o slovo hlásí spalovací motor - i tak je v kabině komfortní ticho. Jako takové mám tohle auto strašně ráda, jen úplně nesympatizuji po diktátu EU s moderním světem nízkých emisí a tak vůbec. Pokud na tom jste jako já, nevěste hlavu, vždy ještě můžete sáhnout po klasické spalovací verzi bez kabelu.