Test ojetiny: Ford Mondeo MK5 - neprávem kritizovaný mohykán

Ford Mondeo MK5 neboli čtvrtá generace (ano, trochu zvláštní) tradičního a oblíbeného modelu, nebyla v době uvedení na trh přijata úplně kladně. Přibývající léta ale spoustu negativ umazala, a tak je nyní Mondeo poměrně zajímavou ojetinou. S testovanou variantou kombi s naftovým motorem o výkonu 132 kW a pohonem přední nápravy už několik let žiju, a tak se vám pokusím zprostředkovat ty nejryzejší dojmy.

Design

Začnu vnějškem vozu. Na první pohled většinou upoutá výrazná maska. Ta se za celou dobu výroby Mondea prakticky nezměnila a mnohým připomínala Aston Martin. No řekněme si narovinu, že k tomu má zavalité Mondeo docela daleko. Vzhled předku ale i po letech působí dobře a pokud natrefíte na kus s designovými prvky ST-line, vypadá ještě lépe. Za tou maskou se mimochodem před chladičem nachází aktivní klapky, díky kterým dokáže Mondeo, i s naftovým motorem a v zimě, až neuvěřitelně rychle začít topit. Vliv to má, skrze lepší aerodynamiku, i na spotřebu.

Dobrý dojem z předku podtrhuje i kapota s agresivními prolisy a LED světlomety s proužkem denního svícení a dynamickými blinkry. Mondeo se sice v základu prodávalo s halogeny, ty ale nesvítí nic moc, a tak se při výběru ojetiny zaměřte spíše na kusy s adaptivními LEDkami, vaše oči vám poděkují. V noci svítí výrazně lépe, přizpůsobují světelný kužel dle rychlosti, natáčí se do zatáček a automaticky přepínají mezi potkávacími a dálkovými světlomety.

Celým bokem vozu se skrze kliky dveří táhne výrazná linka. Zadní část je, minimálně u našeho kombi asi nejslabším článkem designu. Působí trochu zavalitě. Nechci tím ale říct, že vypadá ošklivě. V některých verzích, včetně té naší, jsou na zádi výrazné otvory pro výfuky. Do nich opravdu ústí reálné koncovky a za sebe musím říct, že to design zadku dělá zajímavějším. Vím, Passat to nabízel také, ale tam do otvorů nevedly reálné koncovky výfuků. Opět musím dodat, že prvky ST-line vypadají ještě lépe. Celkově ale uznávám, že Mondeo i po letech nevypadá vůbec špatně a na silnici stále dokáže budit respekt.

Také čtěte

8 min. čtení

Neandrtálcem v dobrém i zlém: Toyota Hilux GR Sport není sportovec, ale neprůstřelný univerzál

7. 4. 2024 Radim Krejčík Testy

Rozpolcený interiér

Interiér je asi nejpalčivějším tématem čtvrté generace Mondea. Strategie One Ford se tu podepsala v plné míře. Mondeo se totiž pod jménem Fusion začalo prodávat v Americe už v roce 2012. V prakticky nezměněné podobě se pak Mondeo pro rok 2015 dostalo i do Evropy. No a s sebou přivezlo lehce amerikanizovaný interiér. Nechápejte mě špatně, interiér jako takový je kvalitní, teda až na volant, který se brzo začíná loupat. Materiály ale nejsou špatné. Jen na ten úplně první pohled interiér nepůsobí tak dobře a hodnotně, jako konkurence.

Tak teď když to víte, tak věnujme interiéru druhý pohled. Objevíme dobrý posed za volantem, pohodlné sedačky, dobře tvarovaný volant. Interiér je navíc velmi ergonomický a vše najdete tam, kde to čekáte. To podtrhuje i fakt, že Mondeo má na všechny důležité funkce fyzická tlačítka. Jak osvěžující! No teda vlastně vyhřívání volantu, pokud je jím auto vybaveno, si zapnete jedině na dotykové obrazovce, ale to se opravdu dá přežít.

No a dotyková obrazovka je věc, na které zaručeně poznáte stáří auta. A nemyslím tím stáří evropského Mondea, ale spíše toho globálního modelu, který je na trhu už od roku 2012. Přesně tak totiž infotainment působí. S dnešní technologií prostě srovnávat nejde. Ford systému říká SYNC 2 a plaketkou u řadící páky se hrdě chlubí spoluprací s Microsoftem.

 Ve skutečnosti je ale infotainment dostačující. Telefon si k němu připojíte, systém dokonce umí hlasové ovládání a přečte vám i příchozí SMS zprávu, umí ale pouze anglicky. Taky má navigaci – mapové podklady jsou zastaralé, servis vám je aktualizuje, ale za nečekaně vysokou částku. Na dotykové obrazovce nakonec ovládáte i méně důležité funkce klimatizace, na které není fyzické tlačítko. Celý systém je pak rozdělený na čtyři okna – telefon, navigace, rádio a klimatizace. Někoho by také mohl zaskočit fakt, že obrazovka používá starší technologii dotykového ovládání, a tak je potřeba na obrazovku trochu více tlačit. Ke konci roku 2016 dorazil nový systém SYNC 3, který oproti předchůdci změnil prostředí a zrychlil. I SYNC 2 by měl údajně jít aktualizovat na novější systém.

Také čtěte

8 min. čtení

Test: Volvo XC60 Black Edition

včera Radim Krejčík Testy

Ještě jedna věc k interiéru. Kontroverze kolem něj budí především středový panel. Ten má v Mondeu MK5 v zásadě tři vzhledy. Úplně základní varianta Mondea má pouze miniaturní obrazovku a kolem ní, po vzoru menších modelů Fordu, naprostou změť tlačítek. V autě této třídy to působí slušně řečeno nehezky. Druhá varianta je ta, kterou máme my v testu. Dotyková obrazovka a pod ní normálně vypadající sada tlačítek.

Co se ale vůbec nepovedlo a Mondeo za to v dobových testech dostávalo, lidově řečeno, bídu, byla třetí varianta středového panelu. Dotyková obrazovka byla stejná. Pod ním byl ale nevzhledný panel s kulatými tlačítky a ošklivým plastem v americkém stylu. Rozpoznávacím prvkem je i kruhový ovladač hlasitosti ve středu. Na vině byla příplatková audiosoustava Sony, která možná dobře hrála, ale já osobně bych raději upřednostnil vkusně vypadající interiér.

Velký na pohled, ne až tak uvnitř

Uvnitř auta ještě na malý okamžik zůstaneme. Mondeo je, s délkou 4 867 milimetrů, opravdu velké auto, v interiéru ale s prostorem nenakládá úplně hospodárně. Umí být i praktické, to jo, má dostatek velkých odkládacích prostor, jde ale spíše o celkové rozvržení vnitřku. Palubní deska je totiž hodně vytažená směrem do interiéru, tím pádem se sedí více vzadu, dál od čelního okna.

V přední řadě je prostoru dostatek. Horší je jen výhled přes A sloupek. K zadní řadě bych řekl asi to, že to není Superb, tolik místa tu opravdu není. Z vlastní zkušenosti ale vím, že Mondeo dokáže bez problému fungovat jako rodinné auto pro pětičlennou rodinu.

Zavazadlový prostor má pak ve verzi kombi objem 488 litrů, po sklopení zadní řady sedaček až 1 585 litrů. Vše s plnohodnotnou rezervou pod podlahou. Opět se budu opakovat, Superb to není. Sám se ale domnívám, že to ani nebyl účel Mondea. Zavazadlový prostor nicméně boduje například tím, že nakládací hrana je v jedné rovině s podlahou kufru.

Také čtěte

3 min. čtení

Druhý názor na auto: Toyota Hilux

8. 4. 2024 Jakub Mokříš Testy

Možná si teď říkáte, proč je vlastně Mondeo zvenčí tak velké? No ono je to totiž opravdu mimořádně bytelné auto, a to ve všech směrech – jen se podívejte na tloušťku dveří. Taky zvuková izolace jistě zabrala hodně místa, protože je kabina velmi dobře odhlučněná. I naftový motor je při jízdě slyšet pouze vzdáleně. Tohle se na Mondeu opravdu povedlo.

Jízda

Plynule se tak dostáváme k jízdnímu projevu. V dobových testech si Mondeo vyslechlo, že už není tak „sportovní“, jako jeho předchůdci. Od tohohle se oprostím, protože jsem žádného předchůdce neřídil. A ani si nemyslím, že je účelem Mondea být nějak sportovní. Každopádně jestli Ford něco opravdu umí, tak to jsou podvozky a Mondeo není výjimkou. Podvozek je komfortní, není ale gumový nebo snad houpavý. Tlumiče odvádí skvělou práci. Je zároveň hodně jistý a jistotu dodává i svému řidiči. Nebojí se ani velmi svižné jízdy a celou dobu si zachovává svou důstojnost. Jednoduše je opravdu dobrý.

Zadní náprava Mondea je docela složitý mechanismus, drží si však výbornou spolehlivost. I díky ní a celkovému dobrému odhlučnění Mondea se od podvozku neozývá žádné mlácení a podobné pazvuky, což jenom podporuje komfortní dojem z Mondea.

Podvozek je tedy dobrý, opravdu mě baví a sekunduje mu řízení. To je docela živé, okolo středové polohy trochu mrtvé, není to ale žádný sterilní introvert. Díky tomu je řízení Mondea v zatáčkách docela zábavnou záležitostí. I po letech mě ale dokáže překvapit nepříjemné tahání za volant při zrychlování na nerovné silnici. Stačí náznak vyjetých kolejí na silnici nebo nějak jinak nerovný povrch a řízení musíte vzít opravdu pevně do ruky. Můj tip je, že za volant tahá těch 400 Nm z naftového dvoulitru. Každopádně u čtyřkolky to je o něco lepší, ačkoliv stále přítomné.

Ford Mondeo MK5, které jsme měli na test, pohání naftová jednotka Duratorq. To je mimochodem velmi spolehlivý motor. Ve výkonnější variantě s výkonem 132 kW (180 koní) a točivým momentem rovných 400 Nm zvládá, i přes pohotovostní hmotnost 1 602 kilogramů, zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,4 sekundy. To už není špatné a Mondeo určitě působí jako svižné auto. Špatná není ani dlouhodobá spotřeba. Ta se u našeho auta drží kolem 6,5 litru na 100 kilometrů. Režim našeho Mondea je ale specifický tím, že tahá těžký karavan a v průběhu roku jezdí spíš kratší vzdálenosti než dlouhé dálniční štreky. Mám ale odzkoušené, že se s lehkou nohou lze dostat i pod šest litrů.

Také čtěte

3 min. čtení

Toyota Hilux GR Sport – spotřeba

9. 4. 2024 Radim Krejčík Testy

Málo zmiňovaný, ale v dnešní době výhodný je fakt, že tento motor vůbec nepracuje s AdBlue. To je podle mě u ojetiny velký plus. S motorem se v našem případě páruje šestistupňový manuál. Z převodovky mám hodně mechanický pocit a dráhy řazení jsou velmi přesné. Zpřevodování je spíše dlouhé, to ale se zmíněným „krouťákem“ není žádný problém a na dálnici to naopak oceníte.

Cena

A co Ford Mondeo MK5 a jeho cena? Při pohledu do inzerce zjistíme, že se cena Mondea s naftovým dvoulitrem a nájezdem do 100 000 kilometrů pohybuje kolem 350 000 korun. Za to dostanete dobře vybavené auto s dotykovou obrazovkou, automatickými LED světly, bezklíčovým přístupem a podobně. Za tu cenu je to teda zajímavá nabídka. A to i s přihlédnutím k faktu, že koncernová konkurence s cenou začíná o padesát a více tisíc výš.

Shrnutí

Jak by šel shrnout Ford Mondeo MK5 a jeho recenze? Říct, že je Mondeo i po letech opravdu dobré auto je málo. Když jsem se na článek připravoval, nachytal jsem se při tom, že vnímám věci, které jsem doteď na Mondeu bral jako naprostou samozřejmost. Je to brilantní podvozek, dobrý posed nebo skvělé odhlučnění interiéru. Na konkrétním kuse musím vyzdvihnout i motor, který opravdu hezky táhne, a přitom má přijatelnou spotřebu. Jak se navíc ukázalo, je čtvrtá generace Mondea celkově velmi spolehlivé auto. Jediné, na co si lze stěžovat, je rychlost, kterým Mondeo pojídá své brzdy. Holt nebrzdí zrovna muší váhu. Fakt, že se jedná o globální model ale zajišťuje dostatečné množství náhradních dílů.

Komu tedy Mondeo doporučit? Je to dobrý společník na dlouhé cesty, osvědčilo se i jako rodinné auto. Ten, kdo netouží po koncernových autech, nebo prostě hledá pohodlné a spolehlivé auto je u Mondea na správné adrese. MK5 Ford Mondeo je navíc posledním zástupcem tohoto rodu v Evropě. A přičteme-li cenu… No řekněte si sami.