Test: Nová Škoda Octavia Combi - jednou super, po druhé bída

1. 3. 2020 19 min. čtení Testy Škoda

“Nová Škoda Octavia”, to je slovní spojení, které teď budeme vídat všude, zejména mezi odbornější veřejností. Vyskytnou se stovky názorů, od těch vyhraněných, až po “hele já fakt nevim”. Jedno je ale jisté, prodeje budou a nepochybně budeme Octavií čtvrté generace vídat za pár let na silnicích tisíce. Neumím si totiž představit, co by se muselo stát, aby Škoda s tímhle autem na českém trhu pohořela.

Škodovky totiž budou u nás vždycky o něco populárnější, než jakákoliv jiná auta. A přiznejme si to, leccos jim odpustíme. Pro většinu českých novinářů a redaktorů je asi těžké hodnotit a srovnávat “domácí značku” s konkurencí zcela objektivně, mě nevyjímaje. Přesto se pokusím o zachování maximálního možného odstupu. Jdeme na to! 

Testovaný vůz, design 

Skočím do toho rovnýma nohama - naším testem prošel vůz v barvě, která dle mého názoru tak trochu zabíjí, nebo lépe řečeno maskuje, krásu vozu. Co ji naopak podtrhuje, jsou parádní kola. Musím ovšem přiznat, že ta si většinou vysloužila od těch, kteří auto viděli naživo, kritiku a byl jsem tak se svým úsudkem výrazně v menšině.  Z celého exteriéru kombíku mne jinak asi nejvíce oslovila boční silueta, přesně nedokážu specifikovat čím, ale z tohoto pohledu se mi to auto zkrátka líbí, ačkoliv nepůsobí nijak dynamicky nebo agresivně. Linie střechy klesá jen velmi pozvolna a trochu dramatu dodává stoupající prolis na dveřích, bez kterého by auto působilo rozhodně o dost nudněji.  

Nová Škoda Octavia

Předek je pak jasným odkazem na styl, který si v současnosti drží všechny vozy automobilky. Podobnost se Superbem není náhodná a neznalý pozorovatel by mohl tyto dva vozy zaměnit. Po nastartování se však ukáže jasný světelný podpis, podle kterého lze Octavii jasně identifikovat. Jeho tvar navíc jednoznačně odkazuje na předchůdce, který byl pro rozdělená světla mohutně kritizován.  

Nová Škoda Octavia - přední světla

To zadek je sice mohutný, ale výrazně členěný. Poprvé v historii Octavia dostala v tomto místě dělená zadní světla. Ta opět odkazují do domácích řad, tentokráte na sestřičku Scalu, od které jsou však tyto partie odlišeny výrazným horizontálním členěním. Nepotrpím si na nějaké zdlouhavé a rozvláčné hodnocení designu, přiznávám, nejsem žádný velký estét, ale od předchozích tří generací se ta čtvrtá svým způsobem dost odtrhla. Není tak konzervativní a konečně se podařilo dát vozu nějakou výraznější tvář.

celá nabídka »

Aktuální nabídka vozů Škoda Octavia

zobrazit celou nabídku »

Solidní interiér 

Uvnitř je opět patrná podobnost s ostatními modely značky, ačkoliv Octavia si malinko jde svojí vlastní cestou. To se projevuje například v centrální části, na umístění a tvaru výdechů ventilace. Bezpečně pak lze od jakékoliv jiné škodovky odlišit volant (zatím). Ten nemá tři ramena, ale jen dvě, přičemž to třetí je jen decentně naznačeno. Je to sice detail, ale neskutečně to má vliv na dojem z interiéru. Těžko se to vysvětluje, ale přesto se pokusím. Octavie nebyly nikdy nijak vzdušné vozy, řidič v nich byl spíše obklopen interiérem, než aby měl pocit, že sedí uprostřed velkého, ničím nerušeného prostoru. To, že volant přišel o spodní “příčku” má za následek, že si řidič vidí skrz jeho kruh docela dobře na nohy. A právě toto, v podstatě malinkatý detail, šálí mozek tak, že člověk má pocit mnohem méně členěného interiéru a dostavuje se jakýsi závan zmíněné vzdušnosti. 

Nová Škoda Octavia - dvouramenný volant

Co se týče volby materiálů pro vnitřek, tak mám trochu pochybnosti o praktičnosti textilního potahu palubky. Každý má tendence si na to sáhnout, chytá se na to prach a čištění bude o dost větší pruda než v případě plastu. Na druhou stranu je to další prvek, který vůz ozvláštňuje a od konkurence odlišuje. Co mi ale hlava opravdu nebere, je fakt, že vrchní část palubní desky, se kterou řidič přijde do styku maximálně při opravdu škaredé nehodě, je měkčí než materiál na středovém tunelu (který je popravdě dost tvrdý). A tunelu se samozřejmě prakticky neustále dotýká řidičovo pravé koleno... Takový ergonomický kiks je naprosto neobhajitelný. 

Celkově se vnitřek dočkal větší porce luxusu, která Octavii více přibližuje k Superbu. S tím se pojí třeba i chromované lišty na dveřích, které jsou sice líbivé, ale prakticky neustále upatlané, navíc zrcadlový lesk není to, co chcete mít v interiéru, když řídíte při západu nebo východu slunce. Za tmy jsou naopak lišty velice efektně a líbivě podsvícené, takže interiér auta získá nádech řidičem zvolené barvy. To je jeden z prvků, který nový vůz přibližuje Superbu, ten má podobné podsvícení také. 

Abych jen nehaněl - infotainment je povedený, ačkoliv jeho start by rozhodně mohl být rychlejší. Spárování s telefonem však zvládá i bezdrátově přes AirPlay, což jsem ocenil po zjištění, že USB portů je sice v autě pět, ale všechny jsou ve variantě C, takže můj poněkud obstarožní kabel upotřebení nedošel. Většina funkcí se ovládá dotykově, ale základní tlačítka přeci jen zůstala zachována. Zajímavým prvkem je lišta pod centrálním displejem, na které se dá regulovat hlasitost dotykem. Prostě po ní přejedete prstem doprava nebo doleva. Dvěma prsty se potom přibližuje a oddaluje mapa. Praktické, líbivé, moderní, funkční! 

Nová Škoda Octavia má velice povedený infotainment

Před řidičem se nachází displej, který zvládá krom obligátních budíků i třeba navigační mapu nebo spíše úspornější, nerušivé zobrazení, které se hodí třeba na delších cestách. Vše je i poměrně intuitivní, většinu věcí si stačí jednou vyzkoušet a podruhé už je stejná činnost automatická a člověk hned ví, kam sáhnout.

celá nabídka »

Nabídka vozů značky Škoda

zobrazit celou nabídku »

Nic moc posezení

Rozhlédnutí uvnitř vozu by nebylo kompletní, kdybychom se neposadili. Sedadla jsou poměrně tvrdá, zejména opěradla. To je mi sympatické, mám rád pevnější oporu. Bohužel, tvarování jsem už asi po sto kilometrech musel vyhodnotit jako něco, co se opravdu moc nepovedlo. Boční vedení je sice skvělé, ale záhadou mi je, proč je celkový tvar opěrné části dost prohnutý naprosto opačným směrem, než je pro zdravé sezení žádoucí. Řidič a spolujezdec tak prakticky nemají jinou možnost, než sedět ohnutí dopředu, což navíc podporuje velice nízko umístěná bederní opěrka. Tím ale bohužel nekončím s kritikou, protože v oblasti ramen je sedák tvarovaný způsobem, který tlačí ramena a lopatky k sobě. Jsem si ale vědom, že při výšce 197 centimetrů do sedadla tvarovaného na průměrného obyvatele Evropy zkrátka nikdy dokonale nezapadnu. Proto jsem poprosil o zhodnocení i několik dalších lidí, jejichž výška je o něco průměrnější. I když nebylo jejich hodnocení tak příkré jako to mé, slova chvály pro způsob sezení v nové oktávce nenašli. Čert nakonec vem, že v testovaném kousku se sedadla posouvala a sklápěla postaru, tedy mechanicky, když dobře neplní svoji základní funkci.

Nová Škoda Octavia - nepovedená sedadla

O poznání lépe jsou na tom cestující v zadní řadě. Ta má sedadla naopak slušná a trochu přibylo i prostoru pro kolena. Zajímavým a chytrým detailem jsou malé kapsičky pro mobilní telefon, které se nacházejí právě mezi koleny, na zádech předních sedadel. Pořád však platí, že dva dlouháni si za sebe nesednou. Holt nejsme v Superbu, ale v plebejském voze

Zavazadlový prostor má sice vyšší nakládací hranu, ale ložná plocha je poměrně velká. Nejsem přeborníkem v hodnocení jestli se tam vejde o přepravku méně nebo více, to ať si kupující případně vyzkouší sám. Důležitá pro mě je dobře fungující roletka (všimli jste si někdy, kolik automobilek v této oblasti stále ještě selhává?) a fakt, že elektrické otevírání pátých dveří není otravně pomalé. Objem 640 litrů u kombi verze je poměrně velkorysý, ale i liftback nabídne velmi solidní hodnotu 600 litrů. Pro zajímavost - první octavia nám kdysi připadala v tomto směru jako obrovská a její hodnoty byly 528/548 litrů.  

Nová Škoda Octavia

Motor, jízda, spotřeba 

Srdcem našeho kousku byl motor 1,5 TSI. Což je v tuto chvíli celá nabídka benzinových jednotek, se kterými je Octavia k dostání. Není možné si ani vybrat výkon nebo převodovku. Prostě 110 kW, šest kvaltů, berte nebo nechte být. Tato “střední volba” ale bude i po rozšíření nabídky volbou asi nejlepší. Pod ní bude tříválcový 1,0 TSI a vrcholem bude 2,0 TSI. 

Nová Škoda Octavia - motor 1.5 TSI

celá nabídka »

Další vozy v nabídce

zobrazit celou nabídku »

Na test jsem přebíral auto s nájezdem 84 kilometrů. Tedy prakticky úplně nové. Z nějaké elementární úcty k nezaběhnuté technice, jsem se snažil vyvarovat zbytečného vytáčení a na prstech jedné ruky bych spočítal situace, kdy jsem měl pedál plynu opřený o podlahu. Motor má naštěstí dostatek síly a při běžné jízdě není nutné ho nějak točit a požadovat po něm neustále jeho maximum. Je krásně měkoučký, k řidiči přívětivý a jeho výkon nastupuje velmi lineárně. Žádný turbokopanec se zde opravdu nekoná. Na druhou stranu je třeba dodat, že bych ocenil možná i trochu větší nadšení a ochotu ke zrychlování ve spodním a středním otáčkovém spektru. Sportovněji založení řidiči holt budou muset řadit až za hranicí pěti tisíc otáček za cenu vyšší spotřeby, nebo si počkat na výkonnější dvoulitr. 

Nad očekávání pozitivně překvapila octavia spotřebou. Pravděpodobně ve spojení s aerodynamickým koeficientem, který má hodnotu 0,26, a minimalizací jízdních odporů, se mi při běžné jízdě podařilo dosáhnout na hodnoty začínající pětkou. Za 5,6 – 5,8 jsem tak uměl jezdit bez toho, abych neustále někoho předjížděl nebo někdo předjížděl mě. Kdo na okresce šlápne jednapětce na krk, dostane se ale s klidem přes sedm litrů na sto. Dálniční stotřicítku není problém udržovat za šest a půl. Čísla bych ale nepovažoval za konečná, jak jsem již psal, tak jsme měli vůz prakticky syrový. Po záběhu bych doufal ve dvě, možná tři desetinky dolů. Jedna pětka je navíc i skvěle odhlučněná, do kabiny proniká hluk až ve vyšších otáčkách a není to nijak otravný zvuk, naopak, je vcelku sympatický. 

Dynamicky i pohodlně zároveň

Ale zpět k testovanému kousku! Jeho podvozek totiž fungoval naprosto bezvadně. Jak jsem měl vždy s oktávkami zkušenost spíš tvrdšího charakteru, tak zde jsem na prvních pár stech metrech nabyl dojmu, že škodovky začínají měknout. Všechny nerovnosti, před které jsem přejel, jsem cítil spíše symbolicky a namísto decentního drncnutí, přišlo spíše jemné zhoupnutí, které bych čekal u luxusněji laděných vozů. Akceptoval jsem fakt, že dnešní doba rychlým průjezdům zatáček nepřeje a smířil se s tím, že test se ponese v o něco poklidnějším duchu, než jsem předpokládal. 

Nová Škoda Octavia

Pak ale přišla má oblíbená zatáčka, do které jsem se s důvěrou pustil v poměrně vysoké rychlosti. Tušil jsem, že auto zaklekne na vnější kolo. Nemohl jsem se mýlit víc. Náklon si sice holka plechová neodpustila, ale jen takový decentní. Pořád jsem ale měl pocit jakési neochvějné jistoty v řízení. Krom toho se dostavil ještě jeden pocit – lehkost. Nevím, jak toho inženýři dosáhli, ale subjektivně auto nepůsobí vůbec tak těžkým a mohutným dojmem. Pocit, že řídím “kus hmoty” se zde zkrátka nedostavuje. Naopak, až frivolním způsobem se nechá auto vodit, jako by bylo o dost menší. Ani při brzdění v zatáčce se jistota nevytrácí, přední náprava je krásně tuhá a řízení perfektně přesné.  

Návrat zpět, k takovému tomu tvrdšímu podvozku, na který jsme u Octavií zvyklí, může řidič prožít, když si navolí sportovní režim. Řízení ztuhne, tlumiče taky, náklony jsou v podstatě eliminovány a do karoserie se začnou přenášet i rázy od nerovností na vozovce. Popravdě si ani nemyslím, že toto bude někdo nějak zvlášť využívat, protože celé auto opravdu nejlépe funguje v defaultním nastavení. 

Palubní ticho

A ještě jedna pochvala k podvozku – je skvěle odhlučněný, což musím o to více zdůraznit, že s tímto měla Škoda problémy i u Superbu. Zde se žádné otravné zvuky od podběhů neozývají a ani hluk od pneumatik do interiéru téměř neproniká, výrazněji je slyšet až za hranicí zákonem povolených dálničních limitů. 

Nová Škoda Octavia Matrix LED

Jednu z jízd, kterou jsem v rámci testování absolvoval, jsem schválně odložil do večerních hodin. Proč? Chtěl jsem vyzkoušet, jak pracují světlomety. Když jsem testoval Superb, tak jsem byl opravdu unešen z toho, jak technologie Matrix LED funguje. U Octavie jsem rovněž nebyl zklamaný, stačí zkrátka jen zapnout dálková a dál už nic řidič řešit nemusí. Přepínání funguje automaticky a ostatní řidiči nejsou oslněni, protože si je světla umí držet “ve stínu”. Jediné zaváhání přichází na horizontech. Dokud kamera, která osvětlení řídí, nevidí světla protijedoucího auta, tak zkrátka perou na plno a je třeba ztlumit dálková manuálně, jinak vás oslněný řidič minimálně problikne. 

Zhodnocení 

Nová Škoda Octavia v průběhu testu ukázala své světlé a bohužel i ty temnější stránky. Jako vždy se najdou uctívači, kteří na ni nedají dopustit, protože za dobu svojí existence se kolem všech generací tohoto vozu vytvořilo už v podstatě takové náboženství. A stejně tak je i mnoho radikálních odpůrců, kteří by si nikdy nic koncernového nekoupili a rádi se vymezují všemu, co zapadá do definice “auto, který má každej”. Pro oba tábory mám pochopení a dá se říci, že jim i rozumím. Ať ale budu hodnotit jakkoliv, tak budu pro část čtenářů buď “zaprodanec uplacenej škodovkou” nebo “blbec, kterej tomu nerozumí, protože nic lepšího než oktávka není”. 

Nová Škoda Octavia

Abych pořád jen nechodil kolem horké kaše, tak to napíšu tak, jak to cítím. Koupi Škody Octavie čtvrté generace bych si rozmýšlel mnohem víc, než u těch předchozích. Ano, má to povedený motor, výbornou spotřebu, perfektní podvozek a velký kufr (což je v ČR snad nejdůležitější). Ale proti tomu stojí trochu zvláštní volba materiálů v interiéru a podivná sedadla, která podle mě stojí i za tím, že za volantem se hledá optimální pozice dost blbě. Navíc je to auto dost drahé a v tuhle chvíli ho prostě nekoupíte pod 636 900 korun. Což mi připadá jako opravdu hodně. Abych se vyhnul sezení na těch nových štokrlatech, musel bych si v konfigurátoru zvolit položku “Ergonomická přední sedadla”, které si výrobce cení na 68 800 korun. Jenže abych tuhle možnost vůbec měl, musím povýšit výbavu ze základní AMBITION na STYLE, která stojí bratru 687 900 korun. Spolu se zmíněnými sedadly, ke kterým si chtě nechtě musím připlatit 11 200 korun za položku “Vnější zpětná zrcátka s aut. stmíváním”, to dělá dohromady 783 900 (a to mám pořád auto bez adaptivního tempomatu nebo asistenta světel). Za použitelnou konfiguraci nové Octavie dám tedy necelých osm set tisíc korun. To už bych raději sáhl po Superbu, kde dostanu královský příděl prostoru na zadních sedadlech a o nehet více pohodlí, případně bych se podíval do nabídky konkurence. Ano, časem přijdou i levnější verze Octavie a liftback se má v naprostém základu s litrovým TSI prodávat za 456 900 korun. Uvidíme, třeba to bude nakonec výhodnější volba, nákup testované konfigurace bych si ale opravdu dobře nechal projít hlavou. Pokud jste si jisti, že ji chcete vyzkoušet, odkážu vás na Auto Hybeš, odkud jsme ji měli na test půjčenou.

Zdroj médií: redakce

+

  • Velice příznivá spotřeba
  • Perfektní podvozek
  • Skvělé odhlučnění motoru a podvozku
  • Praktičnost a prostornost

  • Za tu cenu je to drahé
  • Ne zrovna ergonomické sedačky
  • Zvláštní volba materiálů v interiéru

Novou Škodu Octavii Combi pro test zapůjčil

Auto Hybeš s.r.o. autorizovaný servis a prodejce vozů značek Škoda a Kia působícího úspěšně na automobilovém trhu východočeského regionu již více než 25 let.

Podobné články

Máme pro vás zajímavé rady, tipy a akční nabídky vozů. Chcete o nich vědět?