Co je malé, to je i roztomilé. V případě testované nové C3 to platí dvojnásob, i když nutno podotknout, závodní ambice u ní nehledejte, tady vyhrálo pohodlí na plné čáře.
Test Citroën C3 Shine 1.2 PureTech - druhé auto do rodiny
Poté, co jsem týden jezdila v robustní a dlouhé Insignii, jsem sedla do poměrně menšího a méně oplechovaného modelu, ve kterém jsem se z počátku necítila úplně komfortně. Naštěstí vše se brzy srovnalo a pokud bych si měla vybrat auto do města, které je zároveň hodně originální, byl by to právě tento vůz.
(Ne)změny na exteriéru
Díváme se na novou C3. Ta se liší od té minulé opravdu ve velmi malých detailech, které běžný uživatel ani nepostřehne. Pokud se vám auto líbilo i předtím, bude i teď.
Tentokrát začneme pěkně odzadu, protože právě zde se nezměnilo vůbec nic. Světla zůstala stejná a to i rozložení pátých dveří. Po jejich otevření se dostanu do kufru, který má objem 300 litrů a nutno podotknout poměrně vysokou hranu. Jakmile tedy budete chtít něco vyndat, budete se k tomu muset v mnoha situacích ohnout a zvednout to. Na druhou stranu se díky ní opticky prohlubuje velikost zavazadelníku.
Na boku se toho také moc nezměnilo, až na lehce jiný vzhled Airpumbs. Ty mají za úkol chránit lak karoserie před poškrábáním nebo odřením na parkovišti, kde někteří řidiči parkují až nebezpečně blízko. Automobilka ale sama přiznává, že více než ochranný prvek plní spíše už funkci estetickou.
Nabídka nových vozů Citroën C3 v online inzerci
A nakonec tu máme přední masku. Ta na mě působí decentně zamračeně, jako by se jí snad něco nelíbilo. Původní verze byla přeci jen trošku rozněžnělá. Nově na ní ale najdete LED světla, která jsou už v základu. Příď rafinovaně propojují linky, které se uprostřed slévají do loga a na obou koncích se ztrácejí ve světlech.
Testovaný model je v šedé barvě, ale co jistě potěší každou kreativní duši, je možnost nakombinovat si exteriér z 97 možností. I když dle mého názoru budeme na ulicích stejně nejčastěji potkávat tři standardní barvy (bílá, šedá, modrá), ale třeba se pletu. Jisté je, že pokud se rozhodnete odvázat, pravděpodobnost, že potkáte úplně stejnou C3 je velmi nízká. K tomu se ještě váže možnost volby ze tří verzí střechy - v mém případě se jedná o motiv Techwood - který se mimo jiné nachází i v dekoru interiéru. A co že to znamená? Jde o dekorační prvek v podobě oválu, který kontrastuje s barvou střechy.
Útulný interiér s pohovkou
Po otevření dveří usedám do kabiny. Svým způsobem si oddechnu, sezení mi totiž připomíná, jako když se doma posadím na gauč a pustím si televizi. Chybí už jen chipsy. Sedadla jsou velmi pohodlná a měkká, bohužel se s nimi ale nedá zas tak kouzlit jako v jiných autech. Navíc chybí i pevné boční vedení, které by stabilně drželo tělo na místě - to je mimo jiné také znát v zatáčkách, a nejen to. K sedadlu patří ještě loketní opěrka, která mi připomíná tu v autobuse.
Prostředí před řidičem je útulné a minimalistické. Prostoru nejvíce dominuje 7palcový displej multimediálního systému. Vše se tak ovládá dotekem, včetně klimatizace, která je ochuzena o klasická otočná kolečka. Je třeba se trošičku obrnit trpělivostí, protože zde máme software z dílny PSA, a to znamená jediné, rozhraní bude lehce pomalejší. Pokud vlastníte chytrý telefon, můžete si ho propojit se systémem a zrcadlit tak jeho funkce pomocí buď Apple Car Play nebo Android Auto. K telefonu zde ale postrádám odkládací prostor. Ten by se nabízel v prohlubni pod displejem, ale vzhledem k rozměrům mého telefonu se tam úplně nevměstná. Co se dá dělat, šup s ním do kabelky, alespoň nebude rozptylovat.
Nabídka ojetých vozů Citroën C3 v online inzerci
Kolegovi Jakubovi by se interiér zamlouval. Nejedná se totiž o klasickou černou nicotu, nýbrž o vkusný vzhled, který osvěžuje dekor hada - tedy dekor dřeva - ale při prvním pohledu mi struktura připomínala spíše šupinatou kůži plaza. Dekor se řadí k motivu Techwood, ten naleznete jak na oválu na střeše, tak i jako vkusný doplněk i na céčkovém sloupku.
Přístrojový štít je jednoduchý, ale i trošku zastaralý srovnám-li ho s konkurencí. Nicméně se zde tedy nachází analogové budíky a mezi nimi ve středu menší digitální obrazovka, která má opravdu jednoduchou grafiku a prakticky zobrazuje jen to nejnutnější - počet ujetých kilometrů, spotřeba, dojezdový kilometry a podobné informace. Na druhou stranu, co by člověk potřeboval víc?
Jak moc je auto z venku odlišné od diktátu jednoduchosti konkurence, tak to vše ještě podtrhuje interiér. Najdete zde mnoho prvků, které se doplňují a nevypadají kýčovitě nebo přeplácaně. Za zmínku stojí například výplň dveří, kterou zdobí obdélníkové vtlaky a hned pod tím ukradené ucho od kufru, ba ne pouze vtip, nicméně všitý kožený pruh opravdu tak vypadá. S čím je dobré se smířit jsou zvolené materiály, je tu totiž přemíra tvrdých plastů. Na obranu vozu, jedná se o poměrně levný stroj, a tak nelze předpokládat, že dostanete ty nejlepší materiály. Ale existuje naděje, že se vše změní v příští generaci.
Městský praktik, nikoli závodník
Malá auta by neměla být nikdy podceňována, protože na rozdíl od těch velkých - vždy a všude zaparkují. Méně zkušení řidiči se tak už nikdy nebudou moci vymlouvat na málo místa, protože tenhle prcek se vejde absolutně všude. Radost s ním bude parkovat zejména do podélných řad.
Také čtěte
Pod kapotou se nachází zážehový tříválec o objemu 1.2 a výkonu 81 kW. To samo o sobě nenasvědčuje, že by se jednalo o bůh jakého rychlíka. Ostatně z nuly na sto se dostane až za 9,4 sekundy, ale stále je to pod deset! V některých situacích se umí chovat i mrštně, což leckdy překvapí i samotného řidiče. Jízda s ním může být tedy i dynamická, pokud polechtáte vyšší otáčky.
Tentokrát se ve voze nachází po dlouhé době manuální převodovka, která má šest stupňů. Řadí se s ní celkem solidně, navíc má velkou hlavici, která se drží dobře v dlani. Dráhy jsou o něco delší a při přeřazování to občas cukne, ale to může být zapříčiněno i mými levým nohami. Ostatně nebudu zastírat, sžít se s tímto manuálem mi chvilku trvalo. Než jsem nalezla optimální úroveň působení pro spojku a plyn, i tak občas s sebou auto při přeřazení nepříjemně škublo, viníkem bude asi převodovka.
Jízdní dojem
Co se týká samotné jízdy, tak ta je celkem v pořádku. Nicméně je třeba zdůraznit, že tohle auto si přímo vyžaduje klidnou a rozvážnou jízdu. Začíná to zmíněnými sedačkami bez pevného bočního vedení a pokračuje celkem výrazným nakláněním v zatáčkách. Je to celkem nepříjemný pocit, protože v jednu chvíli se mi až orosilo čelo nad tím, co se bude dít dál. Blíží-li se ostrá zatáčka je třeba ještě více snížit rychlost, než jak byste ji projeli s jiným autem. Pak se nebudete muset bát žádných horkých situací. Problémem auta bude pro někoho možná i lehká nedotáčivost.
Ale! Opět je třeba připomenout, že jízda po městě nebo dálničních trasách bude pohodlná. Podvozek je dobře naladěný, ostatně C3 dostává svému jménu, nebo spíše jménu automobilky, protože díky tlumičům s měkčím naladěním je jízda po výmolech a jiných dírách na silnicích jako procházka po mechovém koberci. Auto se tak hezky pohupuje. Co mi ale dělá mírné vrásky na čele, je odhlučení nejen motoru, ale také podběhů kol. V kabině není zrovna komfortní ticho a jedete-li vyšší rychlostí, pak budete muset zvýšit hlasitost rádia hned o několik stupňů, za což vám asi sluchové ústrojí zrovna nepoděkuje.
Také čtěte
Posledním, ale neméně důležitým faktem, je spotřeba. Ta moje se pohybovala po týdnu ježdění po městě, dálnici a okrskách na 5 až 6 litrech, což není úplně špatné. Nicméně do palivové nádrže se vejde 42 litrů, to není zas tak závratná hodnota, ale do malého auta se prostě nikam větší nádrž nevejde.
Parametry recenzovaného vozu Citroën C3 1.2 PureTech
| Motor | řadový tříválec o objemu 1 199 ccm |
|---|---|
| Pohon | přední |
| Výkon | 81 kW / 110 koní při 5 500 ot./min. |
| Naměřená spotřeba | 5 - 6 litrů/100 km dle stylu jízdy |
| Rozměry vozu (v. x š. x d.) | 1 474 x 1 749 x 3 966 mm |
| Převodovka | šestistupňová manuální |
| Zavazadlový prostor | 300 / 922 litrů (po sklopení zadních sedaček) |
| Palivová nádrž | 42 litrů |
| Zrychlení z 0-100 km/h | 9,4 s |
| Cena testovacího auta, včetně výbavy | 422 400 Kč |
Do závěru ještě pár slov
Zatímco konkurence se honí zatím, aby do všech modelů - i do těch, které to vůbec nepotřebují - nainstalovala nejlépe hned 10 jízdních režimů a mezi nimi samozřejmě ten sportovní, Citroën si jde svou cestou a nehraje si na něco, co není. V tomto případě před vysokými čísly koní v techničáku nebo falešným sportovním hlukem z výfuku, volí cestu praktičnosti, pohodlí a hlavně komfortu.
Jestliže tedy hledáte druhé auto do rodiny, kterým chcete obstarávat týdenní nákupy nebo rozvoz ratolestí po všech čertech, pak jste narazili na správného kandidáta. Ostatně pokud žijete sami a jezdíte převážně po městě s občasnými výlety, může být auto vhodné i pro vás.
Posezení za volantem je příjemné, jen na ty závodní okruhy to moc nebude. A cena? Ta je přímo luxusní. Model v základu koupíte za necelých 300 tisíc korun. K tomu všemu hravý vzhled C3, který se dá zkombinovat z tolika možností, jednoznačně hraje vozu do karet.
Zdroj médií: redakce.
+
- Zajímavý vzhled
- Pohodlné sedačky
- Cena
- Podvozek
−
- Hluk od pneumatik a motoru
- Naklánění do zatáček
Fotogalerie (38 fotek)
