Patrik pracuje tři čtvrtě roku jako řidič vyprošťovací techniky, předtím jezdil s kamionem. Dnes zvládá odtah těžkých vozidel v náročných podmínkách. Povídali jsme si s ním přímo na místě u kolosu, se kterým na vyprošťování a odtahy jezdí.
Z kamionu k odtahům: Řidič odtahovky pro tahače promluvil o realitě zásahů
Články na téma rozhovory s řidiči odtahovek:
- Rozhovor s řidičem odtahové služby - právě čtete
- Práce u odtahové služby: Někdo vydrží 30 let, někdo jen týden
- Rozhovor: Přešel z manažerské funkce a je z něj řidič odtahové služby
- Řidič odtahovky: „Typický den neexistuje“
- „Profesní průkaz řidiče je zbytečnost,“ tvrdí odtahovkář
- Spánek jen po minutách: Jak vypadá život řidiče odtahovky?
- Řidič odtahovky: „Za měsíc si můžete odnést i jen 12 tisíc korun“ - již brzy
Jak dlouho tuto práci děláte?
Na vyprošťováku jsem zhruba tři čtvrtě roku. Předtím jsem jezdil devět let s kamionem, takže něco naježděno mám. Tohle je pro mě taková pomyslná třešnička na dortu – nejtěžší disciplína. Víc už snad ani nejde.
V čem je to tak náročné?
Je to složité po všech stránkách, nejen řízení, ale i celková manipulace a technická stránka věci. Člověk musí být i trochu mechanik. Děláme úvazy, taháme zapadlé nebo převrácené kamiony, musíme vědět, jak je správně zajistit, aby se převrátily zpátky na kola. Máme na to vazačské a jeřábnické zkoušky. Jo a před odtahem se musí odpojit kardan, někdy ne tak úplně odpojit, ale spíš odříznout. Musím pod auto, v zimě, dešti, v jakýchkoliv podmínkách.
Jaká oprávnění musíte mít?
Řidičák skupiny C+E, profesní průkaz. Speciální školení přímo na vyprošťování neexistuje. Všechno je to praxe a zkušenosti.

Jak vypadá váš běžný den?
Oficiálně máme pracovní dobu od devíti do pěti. Ale realita je úplně jiná, máme nonstop pohotovost, takže klidně začnu v šest ráno a skončím druhý den ve čtyři ráno. Někdy jedeme v noci, jindy jsme celý den v terénu.
Řešíte při zásazích bezpečnostní přestávky?
Musíme je mít, ale když třeba vyprošťujete kamion a blokujete silnici, tak není jiná možnost než to dokončit. Tam je to pak o nějaké domluvě s policií, která je většinou na místě s námi, ale bezpečnostní přestávky samozřejmě musíme dodržovat.
Spolupracujete tedy s policií hodně?
Ano, docela úzce a často, hlavně u nehod, zastavují nám provoz a podobně. Rozděluje to nehodové centrum pojišťoven, přidělují to všem odtahovým službám, nejen nám, zajišťujeme třeba i kradená vozidla nebo když někdo bourá a je pod vlivem. Stalo se i to, že jsem vyprošťoval auto u chaty, kde došlo k dvojnásobné vraždě, řešila to tam kriminálka. Takže i takové případy máme.


Jaký je poměr běžných poruch a vážnějších nehod?
Zhruba 80 procent jsou poruchy – prasklý chladič, porucha motoru, píchlá pneumatika. Zbytek tvoří nehody.
Jak těžké stroje zvládnete odtáhnout?
Kolega táhl za Volvem sedmdesátitunový jeřáb. Tohle naše auto má samo o sobě asi 30 tun, takže to není žádná legrace. Ten obří jeřáb je ještě v pohodě, ale musel jet celou dobu třicítkou, takže i cesta samotná byla velmi náročná.
Kolik stojí takový odtah?
U osobních aut je to paušálně do 20 kilometrů za nějakou částku. U vyprošťovací techniky se to pohybuje od 8 000 korun za hodinu, v případě pojišťoven platí smluvní ceníky. Tam už se nepočítají kilometry, ale čas, protože některé zásahy jsou víc technicky náročné, jiné méně.
Stává se, že jste na zásahu celou noc?
Určitě. Když se třeba převrátí kamion a náklad se musí ručně přeložit, může to trvat klidně dvanáct hodin. Pokud je náklad hodně těžký, musí přijet i jeřáb, spolupracujeme s firmou, která je má.
Jsou nějaká období, kdy máte nejvíc práce?
Jednoznačně první sněhový týden v zimě, to lidi zmatkují, nejsou zvyklí. A pak léto. Řidiči, co celý rok jezdí jen do obchodu a zpátky, vyrazí do Chorvatska a nezvládnou delší trasu, což končí nehodou. To se ale bavíme o nehodách osobáků.
Co je na téhle práci nejtěžší?
Časová náročnost. Člověk si něco naplánuje, ale z ničeho nic musí odjet a strávit někde třeba čtyři hodiny. Soukromý život tím dost trpí.
Také čtěte
Vykompenzuje to finanční stránka?
Řekl bych, že ano. Co vím od ostatních kluků, tak výplaty jsou tu nadprůměrné. Záleží samozřejmě na tom, jak je kdo šikovný, ochotný a co všechno zvládne.
Baví vás to?
Jo, neměnil bych. Kamion už bych neřídil. Tady mám pocit, že dělám něco užitečného pro ostatní. Pomáhám komunitě, ze které jsem sám přišel.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.