Řidič odtahovky o svých zkušenostech: „Musí to být ve vás. Jinak v tom člověk shoří“

27. 11. 2025 3 min. čtení diskuze (0) Aktuality Tipy a rady Rádce motoristy Práce nejen v auto-moto Rozhovory Rozhovory s řidiči

Pracovat jako řidič odtahovky není snadné. Pohovořili jsme s člověkem, který toto zaměstnání vykonával mnoho let. Podělil se s námi o některá specifika, která to obnáší.

Články na téma rozhovory s řidiči odtahovek:

Rozhovor s řidičem odtahové služby
Práce u odtahové služby: Někdo vydrží 30 let, někdo jen týden
Rozhovor: Přešel z manažerské funkce a je z něj řidič odtahové služby
Řidič odtahovky: „Typický den neexistuje“
„Profesní průkaz řidiče je zbytečnost,“ tvrdí odtahovkář
Spánek jen po minutách: Jak vypadá život řidiče odtahovky? - právě čtete
Řidič odtahovky: „Za měsíc si můžete odnést i jen 12 tisíc korun“ - již brzy

+ Zobrazit všechny články v sérii

Být řidičem odtahového vozu znamená mnohem víc, než jen sedět za volantem a tahat porouchaná auta. Někdejší odtahovkář, který má za sebou čtvrt století zkušeností, popisuje realitu, kterou si běžný řidič těžko dovede představit. Je to práce v extrému – spánek se sbírá doslova po minutách.

Jak byste popsal práci řidiče odtahové služby? Co všechno to obnáší?

Říkáme tomu styl života. Není to obyčejná práce. Odtahovka není o směně od osmi do čtyř a hotovo. Nikdy nevíte, kdy začínáte a kdy skončíte. Většina firem funguje tak, že jste na telefonu. Můžete být doma, můžete být na základně. A zazvoní telefon. Ať je půlnoc, tři ráno nebo šest večer – jedete.

Vybrané firmy hledají do svých týmů řidiče odtahové služby

Další nabídky práce pro řidiče odtahovky (8)

Takže pracovní doba vlastně neexistuje?

Přesně tak. Třeba se vracíte domů, chcete pozdravit ženu, dát pusu dětem… a zazvoní telefon. Otočíte se ve dveřích a jedete zpátky. Klidně na celou noc. Přijedete třeba až druhý den dopoledne. A to se nestalo jednou.

Zní to dost náročně. Dá se na to zvyknout?

Ne každý to dá. Spousta lidí přijde z kamionu, zkusí odtahovku a do měsíce končí. Myslí si, že to bude „normální práce“ – a pak zjistí, že tohle normální není. Tahle práce vám vezme volný čas, energii, spánek a často i vztahy. Dělají to jen ti, co to fakt chtějí dělat. Co to mají rádi.

Zažívá odtahovkář i krizové situace?

To jo. Pamatuju si jednu zimu, myslím, že to bylo někdy před patnácti lety, a my jsme jezdili pět dní v kuse. Začali jsme v neděli o půlnoci a skončili jsme až v sobotu večer. Jedli jsme jen instantní polívku, pili kafe, spali jsme po hodině někde v autě, každý jak mohl. Dorazili jsme na základnu, dali pizzu a já se pak probudil až v pondělí večer. Na telefonu 116 zmeškaných hovorů.

Mohlo by vás zajímat: Czechoslovak Tow Show Vyškov ukázala soutěž odtahovkářů a mnoho dalšího

To bylo kvůli kalamitě?

Zimní kalamity jsou masakr, ale paradoxně nejhorší období bývá léto. Dovolené, migrace lidí po celé Evropě, nehody, repatriace aut z Chorvatska a podobně. Tam už se musí jet podle AETRu (Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě – pozn. red), když vezete auto přes hranice. Ale jakmile jste někde na místě a je potřeba uvolnit silnici, tak jedete, dokud můžete. Do krve, jak říkáme. Prostě to musíte odstranit.

A co odměna? Vyplatí se to aspoň finančně?

V sezóně si vyděláte, to jo, hodně ale záleží na firmě. Může to být 30 tisíc, ale klidně i přes 50. Bude záležet i na lokalitě, v Praze jedete od odtahu k odtahu, v jiných oblastech si na práci chvíli počkáte. Od toho se odvíjí i mzdy.

I když si vyděláte, tak stejně nemáte čas ty peníze utratit. Když jste pořád na cestách, tak vám částka na účtu sice roste, ale nemáte z toho nic. A mimo sezónu už to tak slavné není. Ty firmy mají problém někoho udržet právě kvůli tomu režimu.

Co vás na té práci bavilo nejvíc?

Různorodost. Nikdy nevíte, kam pojedete, co budete dělat. Každý zásah je jiný. Porucha, nehoda, osobák, kamion… každý příběh je jiný. Mě osobně už později přestaly bavit osobáky i menší nehody. Jezdil jsem hlavně těžké vyprošťování kamionů, velké bouračky. To mě drželo. Ale po 25 letech jsem řekl dost.