Ačkoliv se pravidelně objevují velmi dobře vypadající videa a zkušenosti lidí, kteří si vyzkoušeli jízdu zcela automatickým autem, ještě zdaleka nejsme v cíli. To nejtěžší nás totiž teprve čeká.
Řízení auta – kdy to zvládne samo, bez řidiče?
Články na téma autonomní řízení:
- Autonomní řízení auta – kdy se toho dočkáme?
- Autonomní systémy jízdy na našich silnicích dostávají pomalu zelenou
- Autonomní řízení auta – kdy se dočkáme? - právě čtete
- Autonomní řízení: Od 1. ledna 2026 se v ČR mění pravidla
Zcela autonomním řízením vozidla je myšlena nejvyšší úroveň, tedy pátá, kdy se vozidlo obejde zcela bez řidiče a kontroly. Zatím jsme na úrovni čtvrté a některá auta s přehledem zvládají úroveň třetí, tedy stav, kdy řídí počítač a řidič je pouze připraven zasáhnout. Nemusí však mít ruce na volantu. Co se týče jednotlivých úrovní autonomního řízení, toto téma jsme podrobněji rozebrali v samostatném článku.
Ještě tam nejsme
Když se podíváme na některá videa, může se zdát, že už vlastně samořiditelná vozidla máme a celé je to prakticky hotové. Není, a to ani zdaleka!
Už to mělo být hotové
Autonomní řízení sice značně pokročilo, ale realita zůstává za očekáváním. V dohledné době, tedy v horizontu pěti nebo deseti let, neuvidíme auta bez volantu na běžných silnicích. Místo revoluce přichází pomalá evoluce – od adaptivních tempomatů k částečně autonomní jízdě za specifických podmínek. A nejhorší je, že tato evoluce zpomaluje a dál zpomalovat bude. Proč?
Vývoj zpomaluje a je složitější
Problém technologického vývoje je, že začátek je vždy extrémně rychlý a novinky přicházejí prakticky denně. V roce 1903 vzlétli bratři Wrightové a urazili vzduchem desítky metrů. Jen o 58 let později se podíval první člověk do kosmu a obletěl Zemi. Tak rychlý vývoj to byl! Pak to celé zpomalilo a dnes sice umíme poslat sondu na Mars, ale s výpravou lidské posádky stále čekáme. V určitém směru se dokonce vývoj obrátil – s uzemněním Concordů jsme přišli o možnost cestovat na pravidelné lince rychlostí vyšší, než je rychlost zvuku.
Podobné to je v mnoha technologických oborech (viz třeba Mooreův zákon) a vývoj vždy zpomalil, protože cena a náročnost dalšího zdokonalování roste nikoliv lineárně, ale exponenciálně. Se samořiditelnými auty to není a nebude jiné. Roku 2016 Elon Musk sliboval, že do roka zvládne Tesla jízdu z Los Angeles do New Yorku. Tento slib zůstal nenaplněn. V roce 2019 se dušoval, že do konce roku 2020 bude na silnicích milion robotaxi Tesla. Opět nesplněno. 2021 – Elon Musk prohlašuje, že Tesla dosáhne páté úrovně autonomního řízení do konce roku. Nesplněno.
Abychom nehanili jen Muska! Volvo roku 2015 slíbilo, že do konce roku 2017 bude na silnicích 100 jejich autonomních vozidel. Nestalo se tak. Celé bychom to asi mohli uzavřít Applem. Jejich projekt „Titan“ byl zrušen, a to bez náhrady. Mělo jít o první auto s jablíčkem ve znaku, ale i takový gigant, jakým Apple je, musel narazit na nepřekonatelnou překážku a vývoj samořiditelného auta zarazil.
V ideálních podmínkách to jde
Co je tou nepřekonatelnou překážkou? Jsou to primárně jakékoliv nestandardní situace. Ano, Waymo a Cruise provozují robotaxi služby, ale jízdy se omezují na města, která mají obě služby velmi dobře zmapovaná. Nevidíme vývojářům pod ruce, ale velmi dobře si umíme představit, že některá kritická a špatně přehledná místa zkrátka umělou inteligenci musejí „naučit“ ručně. Pokud bychom vozidlo Waymo nechali z ničeho nic řídit v centru Prahy, patrně by to byl pokus trvající maximálně nižší stovky metrů, protože prostředí nezná a cokoliv nečekaného by jej mohlo zaskočit.
Omezené možnosti
Stačí se podívat na to, jak funguje asistent rychlosti, tedy čtení značek, u běžné produkce. Zatím jsme nenarazili na auto, které by zvládalo chápat, kdy pro který jízdní pruh platí třeba omezení na sjezdu z dálnice. Natož pak pochopení platnosti rychlostního omezení do další křižovatky… Zvládne to umělá inteligence samořiditelného vozidla? Pochybujeme. Zvládne to, pokud část značky zafouká sněhem a nebude vidět celá? Zde už s jistotou můžeme tvrdit, že nikoliv.
Také čtěte
Další vývoj potrvá mnohem déle
A právě ta poslední fáze vývoje, kdy se bude ladit třeba jízda po zasněžené silnici, na které nejsou vidět čáry, případně reakce na jakoukoliv nahodilou situaci, zabere nejvíc času. Jsme možná v 95 % celého vývoje. Ale těch posledních 5 % může zabrat násobně více času, než kolik ho bylo potřeba k tomu, abychom se na těch 95 % dostali. Každé další procento, každý další drobný pokrok, může trvat roky.
Pozitivní signály
Co lze považovat za úspěch, je legislativa u nás, tedy v Česku. Vývoj samořiditelných aut probíhá zejména v Číně a v USA, Evropa, jak je v posledních letech obvyklé, zaostává. Zde je potřeba vyzdvihnout snahu ministra dopravy Kupky, který se zasadil o novelu silničního zákona. Ten umožní u nás na některých komunikacích jízdu vozidel vybavených samořízením třetího stupně. Podobné kroky vítáme, otevírají cestu dalšímu vývoji, který by umožnil evropským automobilkám udržet krok s konkurencí z Ameriky a Asie.
Zdroj médií: Depositphotos.