Když jsme dostali možnost nechat se pozvat na 43. Invelt Rally Pačejov, kde se jel i Peugeot Rally Cup, neváhal jsem ani vteřinu. Nikdy jsem na podobném podniku nebyl, takže jsem se těšil na novou zkušenost. Jaké to bylo?
Invelt Rally Pačejov – dojmy diváka začátečníka
Články na téma Invelt Rally Pačejov:
- Náročný Pačejov plný havárek vyhrál Kopecký
- Peugeot Rally Cup vyhrál v Pačejově Krupička
- Rallye Pačejov – dojmy diváka začátečníka - právě čtete
- Rozhovor s Lukášem Krupičkou – jezdcem rallye
- Rozhovor s Janem Koudelkou, manažerem Peugeot Rally Cupu
- Jak to funguje v zákulisí rally (servisní zóna)
- Peugeot Rally Cup - co to je, informace, základní pravidla a podobně
Moje poprvé
Viděl jsem několik závodů MotoGP v Brně z pohodlí VIP stanu, měl jsem možnost shlédnout závod F1 ze sedadla několik metrů od rozpáleného asfaltu Hungarorignu, ale nikdy jsem se pořádně nedostal na žádnou rally. Nepočítám-li tedy jednu letmou zkušenost ze zahraničí, kde jsem se spíš náhodně nachomýtl kolem.
Příprava a cesta na rally
Dopředu jsem věděl, že Pačejov je na konci kalendáře a s ohledem na letošní absenci babího léta jsem se rozhodl především nepodcenit přípravu. Takže odpovídající nepromokavou obuv, tlusté ponožky, flísku, hřejivé polštářky, teplou bundu a zmijovku. Mohlo se vyrazit! Cestou jsem ještě sezobnul kolegu, který je naopak v rally angažován už roky. Nejen jako divák, ale i jako tak trochu chodící encyklopedie, která sem tam utrousí nějaký zajímavý fakt, ze kterého jsme my nováčci pak dost vyjevení.
Cestou jsme museli ještě vyzvednout novinářské akreditace. To jsou takové magické kartičky, které člověka opravňují ke kdečemu (v závislosti na druhu akce). Byli jsme ještě dotázáni, jestli chceme i „fotovesty“, ale na ty jsme neměli školení, takže pro letošek smolík. Po zkušenostech, které popíšu dále, si je ale pro příště rozhodně opatříme!
Také čtěte
Když jsem zadával do navigace další bod naší trasy, tedy hotel ve Strakonicích, došlo mi, že rally není tak úplně lokální záležitost. Jedna rychlostní zkouška se jede tady, druhá o 13 kilometrů dál, mezitím se jede do servisní zóny, což je letiště zhruba uprostřed, ředitelství závodu je ještě úplně jinde… No zkrátka nepředstavujte si, že jednotlivé rychlostní zkoušky jsou od sebe vzdálené pár stovek metrů. Spíš je to záležitost roztahaná na ploše poloviny okresu.
Nezaparkuješ!
Po ubytování večeře, pak na kutě a druhého dne hned ráno jsme se tedy vypravili na závod. Po asi dvaceti minutách jízdy přišlo první zjištění – parkování je problém. Nečekejte, že byste nechali auto dvacet metrů od trasy závodu. Spíš to bude někde podél silnice před vesnicí (většina oficiálních diváckých míst je v katastrech obcí) a pak vás čeká třeba půlkilometr, který překonáte po svých.
Neuvidíš!
Potom přišlo další překvapení, u kterého nicméně musím uznat, že jsem ho mohl očekávat. Rally totiž láká docela dost lidí. S dvoumetrovou postavou jsem neměl problém, ale třeba děti buď musíte protlačit až k pásce ohraničující danou diváckou zónu, nebo neuvidí vůbec nic. Ti zkušenější fanoušci si s sebou nosí basu od piv, na kterou si stoupnou, aby měli výhled. A vůbec nejatraktivnější místa mají borci s drahými fotoaparáty, kteří absolvovali školení pro fotografy a mohou se víceméně na vlastní zodpovědnost pohybovat i za páskami. Mají tak šanci ulovit skutečně perfektní záběry/fotografie z takřka bezprostřední blízkosti. Mimochodem, té vestičce se přezdívá „nesmrtelná vesta“ a je to poměrně přiléhavé, protože za poslední roky údajně žádný fotograf při střetu se závodním autem nezemřel.
Nedočkáš se!
Abychom viděli i něco víc, vypravili jsme se na další rychlostní zkoušku doslova do polí. Auta jsme postavili na jakousi louku a po svých se šli podívat k asfaltce, přičemž jsme museli překonat plochu zemědělské půdy. Naštěstí nepršelo (zatím), takže by se to dalo i v teniskách. Jelikož se k závodění teprve schylovalo, viděl jsem kompletní proceduru předcházející ostrému vyslání jezdců na trať. A jak mi oznámil zkušenější kolega, rally je taky dost o čekání.
Měl pravdu! Dlouho nic, pak se ozvala houkačka. Měl jsem za to, že nějakého zvlášť zaníceného diváka z předstartovního napětí „šlehlo“. Za chvíli se ale namísto sanitky ze zatáčky vynořila oktávka s oranžovými majáčky. Její posádka kontrolovala trať a také rozmístění diváků a fotografů. I člověk s vestičkou a výbavou za půl milionu v batohu musí respektovat určitá pravidla a neměl by třeba stát u zdi nebo v dolíku – počítá se s tím, že když se na něj bude řítit závodní vůz, tak musí mít kam uskočit.
Také čtěte
Minutu po minutě
Jenže to nebylo zdaleka poslední houkání majáků. Ono se to celé opakovalo s časovým rozestupem ještě dvakrát, pak jeli předjezdci, jejichž prací je projet a zkontrolovat trať a až následně začalo vypouštění závodníků na trať. Mezi nimi pak byly minutové rozestupy.
Když už jsem u toho načasování, tak skutečně jezdí všichni závodníci všude s rozestupy jedné minuty. Nejen, že takto startují do závodu, ale i třeba do servisní zóny musejí pěkně po jednom. Je v tom řád, ale jakmile se přihodí nějaká nepředloženost, třeba trať zablokuje nepojízdné auto po havárii, vzniká ztráta a pevně daný rozvrh dostává trhliny, na což musí pořadatelé samozřejmě operativně reagovat.
Ve vesničkách je to lepší
Ze závodu jsem si odnesl zkušenost, že lepší postavit se někde do vesnice, kde se závoďáky otáčejí přes ručku ve vracečce, než koukat na rychlý průjezd po asfaltce. Auta jezdí všelijaká. V elitní skupině je to samozřejmě samá Fabia R5, v těch nižších jsou někdy i docela historické kousky (historici pak mají ještě svoji vlastní speciální skupinu), kupříkladu Renault Mégane. Největší parádu, jak vizuální, tak akustickou, ale dělají Porsche 911 a pak Renault Alpine A110. Nikoliv nezajímavý je i Peugeot Rally Cup, který je v podstatě takovou vstupní kategorií a jezdci tam mají k dispozici jenom dvě auta – buď starší 208 R2, nebo novější 208 Rally4. Mimochodem ta Rally4 verze vychází motorově z aktuálních 1.2 PureTech motorů.
Také čtěte
Geometrie prádelní šňůrou
Velmi jsem se těšil i na návštěvu zmíněné servisní zóny. Tam jsme měli možnost se dostat i do bezprostřední blízkosti aut a vše si doslova osahat. Zaujal mě především velmi jednoduchý, rychlý a efektivní způsob, jak mechanici seřizují geometrii. Stačí jim k tomu trn s provázkem zaražený do spodní části B sloupku a jakési pravítko, které se nasadí do středu uchycení kola. Za povšimnutí mimochodem stojí i „náfuky“ přivádějící směrem z podběhu vzduch k brzdám.
Jeďte na rally!
Jako první zkušenost byl Pačejov jednoznačně super! Dost jsme toho najezdili, něco málo nachodili a hlavně dost viděli. Osobně jsem byl hned několikrát dost překvapen, ačkoliv ani jednou to nebylo překvapení negativní. Jestli jste, podobně jako ještě před nedávnem já, byli v tomto směru nepoznamenaní, tak pokud budete mít možnost, určitě se ně nějaké rally závody jeďte podívat. Stojí to za to! Na závěr ještě díky směrem do Peugeotu, který nás na akci pozval a celé to zajišťoval organizačně.
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Fotogalerie (5 fotek)
