Proč se část veřejnosti bojí seniorů za volantem?

Proč se Česko bojí seniorů?

Obavy veřejnosti mají přitom poměrně čitelný základ. Stárnutí s sebou přirozeně přináší pomalejší reakce, horší zrak, komplikovanější orientaci v hustém provozu a někdy i ztrátu sebedůvěry za volantem. Řada lidí si navíc vybaví konkrétní situaci, kdy se starší řidič na křižovatce dlouho rozmýšlel, jel výrazně pomaleji nebo nedokázal reagovat na dopravní značení. V diskuzích se dokonce objevují reálné zkušenosti poškozených:

Eliška H. například popisuje situaci z 27. července 2025: „V 8:15 do mě na hlavní silnici narazil řidič (73 let), který přehlédl značku STOP. Jela jsem přibližně padesátikilometrovou rychlostí. Náraz mě odmrštil do betonového sloupku. Skončila jsem naštěstí ‚jen‘ s pohmožděným krkem a hrudníkem. Auto bylo odtaženo do servisu. Náhradní díly na Renault Thalia se shánějí obtížně. Vůz jsem měla jen krátce a nikdy předtím nebyl bouraný. Odhadovaná škoda činí 140 000 Kč. Pojišťovna viníka mi však vyplatila pouze 40 000 Kč. Ptám se: co si mám na tom důchodci jako vzít?“

Tyto a obdobné zkušenosti některých řidičů pak snadno vedou k zobecnění, že právě senioři jsou tou nejrizikovější skupinou řidičů. Realita je ale složitější. Senioři za volantem sice mají vyšší pravděpodobnost zdravotních komplikací, zároveň však jezdí jinak než mladší řidiči. Vyhýbají se nočnímu provozu, nejezdí agresivně, méně riskují a výrazně méně překračují rychlost. Jejich nehody mají často charakter přehlédnutí nebo špatného odhadu vzdálenosti, nikoli riskantního chování.

• Mohlo by vás zajímat: „Ať těm senilům seberou v 60 papíry,“ ozývá se z diskuzí o posunutí zdravotních prohlídek seniorů

Kdo je v Česku nejnebezpečnější?

Právě zde vzniká zásadní paradox. Nejzávažnější dopravní nehody v Česku podle statistik pojišťoven i policie ČR dlouhodobě nezpůsobují senioři, ale mladší řidiči. Typickým problémem mladších ročníků je rychlost, riskování a přeceňování schopností.

U starších řidičů je riziko jiné. Jde spíše o chyby v konkrétních dopravních situacích než o vědomé porušování pravidel. Proč tedy veřejnost reaguje na zvýšení hranice povinných lékařských prohlídek řidičů seniorů tak negativně? Velkou roli hraje psychologie.

Také čtěte

3 min. čtení

Zaplacený hotel pro vás cestovka nemá. Musíte přijmout dražší zájezd?

3. 9. 2026 V. F. Vrablová Aktuality

Nehoda způsobená mladým řidičem bývá vnímána jako nezodpovědnost jednotlivce. Nehoda způsobená seniorem bývá interpretována jako selhání celé věkové skupiny. Lidé mají tendenci spojovat vyšší věk s nemocí, nesoběstačností a ztrátou schopností. Strach tak není jen o bezpečnosti, ale i o mylné představě, že někdo, kdo už podle části společnosti nemá být plně aktivní, stále řídí vozidlo.

• Přečtěte si také: Zdravotní prohlídky řidičů seniorů se od roku 2026 posouvají na 70 let

Část veřejnosti se nebojí seniorů, ale stáří jako takového

Zvýšení věkové hranice lékařských prohlídek vyvolalo u části populace vášnivé reakce proto, že se dotýká citlivého tématu. Pro mladší generaci představuje starší řidič potenciální ohrožení. Pro seniory je řidičský průkaz symbolem nezávislosti. Ztráta možnosti řídit totiž často znamená izolaci, horší dostupnost lékaře, nákupů i sociálních kontaktů.

Debata tak ve skutečnosti není jen o bezpečnosti silničního provozu. Je o vztahu společnosti ke stáří. Statistiky ukazují, že senioři nejsou nejrizikovější skupinou řidičů, ale jejich chyby jsou viditelnější a mediálně propíranější. Část těch nejhlasitějších kritiků nového nařízení se tedy nebojí dopravní nehody jako takové. Bojí se stáří samotného. A toho, že se jednou za volantem budou dopouštět stejných, ne-li horších chyb, na které sami tak hlasitě upozorňují.