Podání vysvětlení k dopravnímu přestupku

27. 8. 2020 4 min. čtení Tipy a rady

Byli jste předvolání k podání vysvětlení? Co to znamená? Vysvětlení slouží k tomu, aby policie, nebo správní orgán zjistili potřebná fakta před zahájením řízení o přestupku. K podání vysvětlení mohou být předvoláni nejen podezřelý, ale i svědci, kteří byli u přestupku přítomni. Všichni jsou povinni se k předvolání dostavit. Odmítnout podat vysvětlení lze jen ze zákonem stanovených důvodů.

Předvolání (viz § 59 správního řádu) je jedním z prostředků, jak zajistit osobní účast osoby, s níž je třeba provést výslech nebo podání vysvětlení. Předvolání musí být vždy písemné (obálka s červeným proužkem) a musí být vždy doručeno do vlastních rukou s dostatečným předstihem. Předvolání je vždy nutné doručit přímo osobě, která se má účastnit dotčeného úkonu jako osoba vyslýchaná či osoba podávající vysvětlení. Pokud má tato osoba datovou schránku, je nutné doručit předvolání do ní.

Nejasnosti v době spáchání přestupku

Vysvětlení se podává většinou proto, že kompetentní orgán má ještě před zahájením řízení nejasnosti ohledně toho, co se vlastně stalo nebo toho, kdo se daného skutku dopustil. Typickým dnešním důvodem pro podání vysvětlení, je předvolání provozovatele vozu k tomu, aby identifikoval řidiče, který byl vyfocen při překročení maximální povolené rychlosti ve vozidle, které předvolávaný vlastní.

K podání vysvětlení nemůžete být předvoláni po tom, co bylo řízení o přestupku již zahájeno (pak se užívá předvolání obviněného či předvolání svědků). Vysvětlení, které podáte nesmí sloužit jako důkaz v následném správním řízení. Proto se také často stává, že po podaném vysvětlení budete znovu předvoláni ohledně toho samého ještě jednou v samotném řízení jako svědek, či obviněný z přestupku. Po obdržení předvolání k podání vysvětlení je každý povinen se před správní orgán dostavit

Právo odepřít výpověď

Při podání vysvětlení mají podezřelý, či svědci právo odmítnout vypovídat ze zákonného důvodu dle ustanovení § 100 trestního řádu, kdy by si svou výpovědí mohli sami sobě přivodit trestní stíhání, nebo by svou výpovědí mohli přivodit trestní stíhání osobě blízké. Okruh osob blízkých stanoví § 116 občanského zákoníku, jsou to příbuzní v linii přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata...), sourozenec, manžel, partner či další osoby, a její újmu byste pociťovali jako újmu vlastní. Nikdo nesmí být nucen vypovídat o utajovaných skutečnostech chráněných jinými zákony, dále o věcech, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost

Podle § 100 odst. 3 trestního řádu odepřít výpověď nemůže ten, kdo má stran trestného činu, jehož se výpověď týká, oznamovací povinnost podle § 368 odst. 1 trestního zákoníku. Pokud by však svou výpovědí uvedl sebe, nebo osobu blízkou (§ 125 trestního zákoníku) v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo nebezpečí trestního stíhání, má právo odepřít výpověď. Neoprávněné odepření výpovědi je podle § 66 trestního řádu možné postihnout pořádkovou pokutou až do výše 50.000,-Kč.

Podání vysvětlení k dopravnímu přestupku

Jak probíhá podání vysvětlení a co hrozí v případě lživé výpovědi?

Policejní orgán musí osobu podávající vysvětlení podle ust. § 158 odst. 6 trestního řádu před počátkem podání vysvětlení poučit dle výše uvedených ustanovení, předně o tom, že má povinnost vypovídat pravdu a nic nezamlčet, pokud tedy není osobou podezřelou, neboť by se svojí výpovědí mohl dopustit přestupku křivého vysvětlení

Policista v průběhu podání vysvětlení zapisuje výpověď osoby tak, jak osoba vypovídá. Policista je oprávněn se v průběhu zapisování doptávat na otázky a vyžadovat vysvětlení k nesrovnalostem. Při předložení úředního záznamu o podaném vysvětlení k přečtení má právo osoba podávající vysvětlení žádat jeho doplnění či opravy, aby byl v souladu s podaným vysvětlením.

V případě zjištění, že osoba nepravdivě vypovídá, může policejní orgán tuto konfrontovat s důkazy, které svědčí o jeho nepravdivé (lživé) výpovědi. Pokud vyslýchaná osoba stále trvá na své výpovědi, tak policejní orgán zváží případný postih osoby dle ustanovení uvedených výše.

Sankce při nepravdivé či neúplné výpovědi

Je-li podané vysvětlení vyžadováno dle § 137 odst. 2 správního řádu, hrozí tomu, kdo podá nepravdivou nebo neúplnou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu, uložení pokuty do výše 10.000,-Kč podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Dále je osoba omezena v tom, že nesmí bez předchozího zproštění mlčenlivosti vypovídat o skutečnostech podléhajících utajení.

Jelikož obyčejné osoby, vždy tahají za o dost kratší kus provazu, nabízíme rady v tomto směru.

Zdroj médií: pixabay

Podobné články

Máme pro vás zajímavé rady, tipy a akční auto-moto nabídky. Chcete o nich vědět?