PRÁCE 🧰

Koupit ojetý Ford Mondeo s motorem TDDi nebo s TDCi?

24. 4. 2021 4 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Ford

Rodina hledající ojetinu často skončí u Fordu Mondeo Mk3, tedy druhé generace. Je to poměrně povedené auto, které disponuje velkým vnitřním prostorem a nemá závažnější problémy. Tedy pokud sáhnete po správném motoru.

Jaké jsou motory Ford TDDi a TDCi?

Články na téma motory od automobilek:

  1. Motory Ford TDDi a TDCi - právě čtete
  2. Motory Honda Vtec - jaké jsou?
  3. Který je nejlepší motor BMW?
  4. Motor Toyota R4 2.5 l
  5. Nejlepší motory od Mercedesu

V druhé generaci se Ford Mondeo přiblížil největšímu konkurentovi - německému Passatu. Auto poskytlo skvělý komfort přepravy, perfektní podvozek, obří kufr a velkou dávku praktičnosti. Kde se ale láme chleba, jsou motory. A tady je potřeba vědět, co si u Mondea ohlídat a čemu se vyhnout.

Benzínové motory

Paleta zážehových jednotek začíná u 1.8 Duratec, který byl dostupný ve výkonových variantách 81 a 92 kW. Jsou to motory, které mají s těžkých autem docela dost práce a svižnější řidiči by z nich mohli být zklamaní, protože jejich potřebám prostě stačit nebudou. Pro městský provoz to ale není špatná volba. Ohlídejte si chrastění z motorového prostoru, které prozrazuje uvolněné klapky sání. Ty, když se ze svého uložení vytrhnou, jsou nasáty a to je pro agregát většinou konečná.

Ojeté vozy Ford Mondeo v nabídkách inzerentů

Po faceliftu přišel motor 1.8 SCi. Ten popravdě není kdovíjaká výhra, protože ho trápily problémy se elektronikou vstřikování, což se projevovalo dočasným poklesem výkonu. Pokud chcete Mondeo v benzínu, sáhněte ideálně po 2.0 Duratec. Má 107 kW, netrpí na žádné drahé závady a vyžaduje akorát jednou za rok nebo 30 tisíc kilometrů kontrolu vymezení ventilových vůlí. Kdo se na to vybodne, tomu se po čase ventily začnou podpalovat a motor postupně umře.

Vrcholem nabídky byl třílitrový šestiválec 3.0 Duratec 30 V6. Výkon mohl mít dvě hodnoty, buď 150 kW, nebo v případě verze vozu ST220 166 kW. Motor jel skutečně hezky, disponoval skvělým pružným zrychlením, ale byl náročnější na údržbu. U tak starých ojetin, jako jsou dvojková Mondea, bychom se mu raději vyhnuli.

Naftové motory TDDi a TDCi

Vznětové agregáty si můžeme v zásadě rozdělit na TDDi a TDCi. První jmenované jsou staršího data, byl to vždy dvoulitr 2.0 TDDi a jeho projev je takový... No řekněme dost agrární. Slabší varianta o výkonu 66 kW má s plně naloženým autem co dělat, lepší je sáhnout po verzi s výkonem 85 kW. Spotřeba se pohybuje kolem sedmi litrů na sto a je to motor dostatečně odolný. Má radiální čerpadlo, které se nekazí. Horší je to s využitelným rozsahem otáček, který není příliš velký a přesného řazení Mondea si tak řidič užije do sytosti.

V roce 2002 přišel turbodiesel 2.0 TDCi. Common-rail sice zlepšil kulturu chodu (dá se jezdit za 6), spotřebu i průběh výkonu, ale s tím přišlo i citlivé vstřikování Delphi a taky háklivé vstřikovací čerpadlo. Kdo netankoval opravdu kvalitní naftu, ten se většinou někde kolem 100 až 150 tisíc ujetých kilometrů dočkal stávkujících vstřikovačů, které propouštěly naftu a vozidlo odmítalo startovat. Sice se to po faceliftu v roce 2003 zlepšilo, ale Mondea druhé generace se tohoto problému zcela nezbavila nikdy.

On totiž nebyl problém jen v kvalitě nafty, ale v celém řetězci. Auto mělo velice jemný palivový filtr, kdo kašlal na jeho výměnu, tomu se časem dostaly nečistoty z nádrže do čerpadla, které se přidíralo a generovalo malé kovové pilinky. A ty následně vzaly do věčných lovišť i vstřikovače. Kdo poté vyměnil jen vystřiky, tomu za půl roku odešlo čerpadlo, aby se po jeho výměně odporoučely znovu vstřikovače. Při opravě bylo tedy nutné projít celý řetězec nádrž-válec. Začít ideálně vyčištěním nádrže, pokračovat výměnou palivového filtru, zkontrolovat čerpadlo a nechat zrepasovat vstřikovače. Mnoho majitelů tento problém dokázal potrápit a opravy byly finančně dost náročné.

Naftovým "vrcholem" je 2.2 TDCi, který se pod kapotu Mondea dostal v roce 2004. Měl krásný průběh výkonu a byl to opravdový tahoun. V dynamickém zrychlení exceloval a agregátu sekundovala skvělá šestistupňová převodovka. Spotřeba se dala stlačit k šesti litrům na sto. Bohužel i tuto jednotku trápily problémy s citlivým vstřikováním, ačkoliv to už nebyla zase taková hrůza jako u dvoulitru.

Tak který?

Obecně lze Mondeo, pokud není prožrané korozí skrz naskrz, jako ojetinu doporučit. Chtějte buď benzínový dvoulitr, nebo naftové TDDi. U vznětové jednotky bychom ale spíše s ohledem na její stáří a předpokládaný nájezd, čekali problémy. Proto u nás vítězí benzín. Sice budete jezdit s vyšší spotřebou (8-10 litrů na sto), ale pravděpodobnost poruchy je daleko nižší. 

Zdroj médií: Pxhere.

Podobné články