Nahlédli jsme do nového depozitáře Národního zemědělského muzea v Čáslavi

Nový depozitář v Čáslavi

Národní zemědělské muzeum Čáslav – muzeum zemědělské techniky, má novou budovu schovanou až v zadní části areálu. Je to depozitář, tedy místo, kde jsou uloženy exponáty. Jedno patro, tedy přízemí, zabírají traktory, kombajny, mlátičky, stabilní motory a podobně. Zde je kontrolovaná teplota a vše, co by mohlo nést škodlivý hmyz, tedy primárně stroje, jejichž součástí je dřevo, je důkladně ošetřeno. K tomu se dostaneme dále v textu, krom depozitáře jsme totiž viděli i komoru, kde likvidace škůdců probíhá.

• Přečtěte si také: Čáslav má perfektní zemědělské muzeum, kde najdete Libuši a Přemysla

Omezený provoz má svůj důvod

Depozitář samozřejmě na první dobrou zaujme zejména velkými stroji, nicméně na paletách jsou leckdy uložené i sbírky strojů ručních, například křovinořezů. Na nic se samozřejmě nesmí sahat, nechráněné kovové povrchy dostanou zabrat už jenom tím, že dovnitř budovy vešly zhruba dvě desítky lidí, kteří s sebou přinesou i růst vlhkosti. To je také důvodem, proč nejsou prohlídky depozitáře možné častěji než opravdu jednou ročně.

Také čtěte

6 min. čtení

Kolik stojí 100 km elektromobilem: Aktuální ceny nabíjení

16. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

V prvním poschodí, kam prohlídka pokračovala, jsou uloženy exponáty menší. A je toho skutečně hodně – od velmi propracovaných výukových modelů zemědělských strojů přes porcelán až třeba po plakáty. Je zde i knihovna, kterou Národní zemědělské muzeum Čáslav postupně digitalizuje, ale jak jsme se dozvěděli, bude to běh na velmi dlouhou trať.

Kostka v kostce

Budova depozitáře je zvláštní v tom, že je to v podstatě stavba ve stavbě. Mezi vnější slupkou a vnitřní „kostkou“ je prostor, který slouží jako chodby. Ty tak vedou po celém obvodu. Zároveň je to i způsob, jakým je depozitář izolovaný. Pomáhá to stabilněji držet teplotu i vlhkost. Jak jsme se dozvěděli, v případě, že by došlo nějaké katastrofě, válce nebo něčemu podobnému, a o sbírky by se neměl kdo starat a udržovat je, by byla poměrně vysoká šance, že třeba dekádu přečkají bez větší úhony. I toto bylo zvažováno při projektování.

• Mohlo by vás zajímat: Objevte kouzlo českých skanzenů: Kam za vůní dřeva, tradicí a řemesly, která přežila staletí?

Komora, která zahubí hmyz

Nakonec jsme ještě mohli nahlédnout do komory, kde se exponáty zbavují dřevokazného hmyzu. Funguje to jednoduše, a to na principu zvýšení teploty na zhruba 55 stupňů, což škůdce zahubí. Zvažovat se však musí faktor síly materiálu, v tomto případě nejčastěji dřeva. Aby bylo možné toto nějak změřit, jsou vedle komory etalony, tedy různé profily měkkého a tvrdého dřeva. Do etalonu se strčí bezdrátové čidlo a vloží se do komory společně například s nábytkem nebo trámem.

Jak nám člověk, který s „pecí“ pracuje, potvrdil, funguje to skvěle. Cokoliv dřevěného jde do depozitu, ošetří se v komoře a zatím údajněnezaznamenali jakýkoliv problém se škůdci, komora jich materiál vždy zbavila ze 100 %.