Na test jsme tentokrát měli populární model škodovky, který měl kdysi dokonce RS variantu. Monte Carlo 1.5 TSI ji překonává především ve zrychlení, ale prostorem je to stále kompromisní vůz.
Test: Škoda Fabia 1.5 TSI Monte Carlo
Škoda Fabia 4. generace:
- Škoda Fabia 1.5 TSI v testu - právě čtete
- Škoda Fabia – kufr a jeho rozměry
- Nová Škoda Fabia a cena: Za co má smysl připlácet?
- Škoda Scala vs. Škoda Fabia: Srovnání
Monte Carlo jako designový vrchol
Nazývat výbavový stupeň Monte Carlo nějakým designovým zázrakem, je podle mě mylné. Ano, Fabii sluší a jakkoliv základní křivky a tvary auta vypadají dobře, okoukají se přesně ve chvíli, kdy se na sekundárním trhu ve větší míře prosadí.
Co Monte Carlo na první pohled odlišuje od zbytku řady, je přední nárazník, a svůj podíl má i dvoubarevné lakování. V našem případě byla vizuální stránka dokonale podtržena barvou Oranžová Phoenix metalíza (střecha pak Černá Magic metalíza). A zde si neodpustím nikoliv názor, ale konstatování faktu. Nenašel jsem nikoho, komu by se oranžová nelíbila, spíš naopak. I za mě je to nejkrásnější barva, kterou má škodovka v současné době v nabídce.
Své udělají samozřejmě i sedmnáctipalcová kola, která pomáhají i při ostřejší jízdě. Akceptovatelnou daní za to je přijatelná část komfortu, o čemž se více rozepíšu v příslušné kapitole.
Monte Carlo má i svůj vlastní interiér, respektive barevnou kombinaci černá-červená. Nejsem proti, líbí se mi to a působí to hravěji než základní černá. Rudé obložení působí skvěle třeba na výrazných „držácích” na dveřích. Záměrně nemluvím o klikách, protože ty jsou o něco výše.
Prostornost pořád kompromisní
Když už jsem uvnitř, tak si nemohu odpustit jeden poznatek. V rodině máme Škodu Fabii první generace a děti se mi tam popravdě vejdou o něco lépe, než do té poslední současné. Řidič a spolujezdec mají místa dostatek, ale podezírám konstruktéry, že v zájmu bezpečnosti posunuli jejich pozice víc dozadu. Navzdory o více jak 100 milimetrů delšímu rozvoru si potomstvo násobně více stěžovalo a museli jsme sedadla napozicovat o malinko kompromisněji.
Právě sedadla však musím pochválit. Tvrdší charakter jim rozhodně neuškodil, ale mají drobný neduh v podobě užšího sedáku, na což mě upozornila jedna majitelka průměrné české zadnice. Pokud jste narostli do větších rozměrů, budou vám lehce malá i v oblasti ramen. Kdybych to měl celé nějak zobecnit, tak Škoda Fabia je spíš auto pro dva. Lidé nadprůměrných rozměrů by měli vybírat ve výbavách se základními sedadly. A jako rodinný vůz si ji mohou bez obav pořídit skutečně jenom rodiny, které mají v genech podprůměrný vzrůst.
Asi nemusím moc připomínat, že čtvrtá generace přišla o variantu kombi (v kuloárech se proslýchá, že už byla víceméně hotová, ale na poslední chvíli došlo ke zrušení). Je to škoda, protože 380 litrů je sice dost, ale relativně malá ložná plocha holt na převoz stavebnin úplně vhodná není. Na druhou stranu posloužila skvěle pro převoz čtyř velkých kanystrů s vodou, takže tragérie to určitě není a v rámci své třídy se pořád jedná o nadprůměr. Sklopením sedadel lze objem zvednout na 1190 litrů.
Co se mi na škodovkách už tradičně líbí, je promyšlenost a smysl pro praktičnost. V poslední době se k tomu přidávají i zajímavá designová řešení, jako třeba nápis z boku pomyslného tubusu budíků. Ale zatím žádná značka neumí vykouzlit tolik různých promakaných detailů (neblíže je tomu asi Dacia).
Infotainment s drobnou výhodou
Cením i fungující infotainment, což dřív nebyl v produktech z Mladé Boleslavi standard. Ač má obrazovku o rozměru jenom 9,2 palce (je tedy menší než 10palcový virtuální kokpit před řidičem), bohatě dostačuje. Jeho rychlost není nijak závratná, ale ani jednou jsem nezažil situaci, kdy bych musel na něco čekat déle, než by mi bylo milé.
Slíznout to ode mě bohužel musí parkovací kamera, jejíž rozlišení je tragické. Ano, poznáte, jestli se náhodou nechystáte nacouvat do dítěte, ale v dnešní době bych i v této kategorii vozidel čekal důstojnější zobrazení situace za autem.
- Přečtěte si také: Parkovací režim umí dobře málokterá autokamera. Vybírejte pečlivě
Nová Škoda Fabia RS
Fabia Monte Carlo je dostupná se dvěma motorizacemi, a to 1.0 TSI a 1.5 TSI. Slabší litr je skvělý, nicméně na test jsme dostali silnější variantu, tedy patnáctistovku s výkonem 110 kW, kombinovanou s automatickou převodovkou DQ200.
Teď k tomu, proč jsem si dovolil pojmenovat kapitolu článku takto provokativně. Ona totiž patnáctistovka dokáže s lehkým autem docela solidně cvičit. Pro srovnání se podívejme na první generaci a její verzi RS. Ta se horko těžko dostávala na stovku „pod deset”. Kdo uměl řadit, zmákl to konkrétně za 9,6 s, nevyježdění řidiči byli rádi, když se vlezli do jedenácti sekund.
Současná nejsilnější verze spráská původní ereso jako nic, protože hodnota akcelerace je zde 7,9 sekund (některé zdroje uvádějí 8 sekund). A zvládne to každý, kdo umí zadupnout pedál do podlahy, protože řazení obstarává samozřejmě automat.
Žíznivá není
Pokud však nebudete mít závodní ambice, můžete počítat se spotřebou 5,5 až 6,2 litrů na sto kilometrů. Hodnota zůstává velmi podobná i na dálnici, kde Fabia těží z propracované aerodynamiky. Ještě poradím, že pokud zapnete režim Eko, bude řídicí jednotka automatu vyřazovat v klesáních do neutrálu, což opět znamená úsporu.
- Mohlo by vás zajímat: Snížení spotřeby paliva auta – co zaručeně pomůže?
Sedmnáctky jí svědčí
Co se týče již zmíněného podvozku, ten umí být i lehce plavný, ale opět si neodpustím srovnání v rámci kategorie, kde patří k těm jednoznačně povedeným. Automobilky mají někdy tendence podvozek čehokoliv, co je pod nižší střední třídou, lehce odfláknout tím, že ho prostě přitvrdí, aby vůz nebyl záludný. Velkou část cílovky ale tvoří lidé seniorního věku, jejichž bederní páteř ocení spíš pravý opak.
Současná Škoda Fabia však umí i náznakem přinést něco jako řidičskou radost. A podíl na tom budou mít právě osazené sedmnáctky, které dodají o trochu více jistoty v zatáčkách a podpoří ovladatelnost a čitelnost. Jistě, není to hot-hatch a ani se tomuto pojmu neblíží. Limitem je především jednoduchá zadní náprava, ale ta zase potěší nižšími servisními náklady. Kdo však preferuje pohodlí, může se v klidu spokojit s o palec menšími koly, na kterých bude vůz ještě o kousek příjemnější.
Závěr
Škodě Fabii nemám moc co vytknout. Je to solidně postavené auto a se čtyřválcem umí být až překvapivě svižné. Vadí mi horší prostornost interiéru a pár drobných kompromisů, jako třeba zmíněná parkovací kamera. A nemohu se při pohledu do ceníku zbavit dojmu, že ve vyšších výbavových stupních tento vůz malinko ztrácí konkurenceschopnost. Nicméně test té úplně nejzákladnější verze, která naopak dle mého názoru konkurenci nemá, už připravujeme.
Zdroj info: autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Fotogalerie (13 fotek)
