PRÁCE 🧰

Ženský test: Peugeot 208 1.5 BlueHDI - městské lvíče

9. 12. 2020 7 min. čtení diskuze (0) Testy Peugeot

Do redakční garáže nám tentokrát přijíždí nejmenší člen francouzské lví rodinky, Peugeot 208. Vzhledem jistě zaujme, ale dokáže obhájit i svůj titul Evropské auto roku 2020? To se dozvíte v dnešním testu.

Test Peugeot 208 1.5 BlueHDI - městské lvíče

Exteriér

Prvním vozem, který vykročil vstříc extravagantnosti a vizím budoucnosti o vzhledu nových modelových řad Peugeotu, byl model 508 a není to tak dávno, kdy jsem testovala většího brášku 2008, který už také získal tento líbivý kabátek. Malá 208 jde v jejich šlépějích a musím uznat, že tomuhle lvíčeti to sedne přeci jen o trochu víc, než těm velikánům. Vypadá dravě a stylově - mladým se bude líbit. 

Přední maska má lehce rošťácký výraz, který podtrhují ještě světla ve tvaru lvích tesáků a právě díky nim si nikdy nespletete příslušnost ke značce. Holt francouzská elegance a zároveň určitá dravost se nezapře ani v případě automobilů.

Test Peugeot 208 - recenze francouzského lvíčete

Pozornější člověk by si všiml i prolisů na kapotě auta, které jsou velmi výrazné i na bocích. Zato zadní část je poněkud zvláštní. K celému autu mi úplně nepasuje a vůz vypadá jakoby byl na chůdách a protáhlý do boků - samozřejmě je to pouze můj subjektivní vjem. Zadní světla mají strukturu 3D lvích drápů. Když to vezmu z celkového hlediska, tak se stále jedná o atraktivní auto, které v segmentu malých vozů určitě zaujme na první pohled. Obzvlášť, pokud si necháte na autě základní barvu karoserie, kterou je žlutá. Budete doslova nepřehlédnutelní.

Testovaný vůz je ve výbavě GT Line paketu, ale nutno podotknout, že se nejedná o nic, co by znamenalo výkon závodního auta. Nejde tedy o žádného trhače asfaltu. Paket je spíše designového charakteru. Na C sloupku nechybí nápis GT line a kontrastem k šedé metalíze jsou černé pruhy lemující blatníky, lízátko a větší zadní spoiler. Stejný černý široký pruh, na kterém se nachází písmenkový název automobilky, propojuje zadní 3D světla.

Zavazadlový prostor je dostačující pro dvě osoby bez dětí. Nákup se do něj vejde v pohodě a nějaký kufr taky. Prostor zavazadelníku dosahuje objemu 309 litrů. Po sklopení zadních sedaček se naskytne sice větší prostor, ale nedovedu si představit, že s tímhle autem něco stěhuju. Vypadalo by to zřejmě trošku komicky.

Interiér testovaného vozu Peugeot 208 - recenze francouzského lvíčete

Interiér

Kdyby tento Peugeot neměl pod kapotou jen 100 koní, jeho interiér by vás hned vtáhl na závodní okruh. Uvnitř je to moderní, možná až futuristické a pokaždé mi to vyrazí dech. Již tradičně se zde nachází zploštělý volant s plaketou GT Line, za kterým si velmi obtížně hledám vhodnou řidičskou pozici. Mám ho tak neobvykle nízko, protože jinak bych neviděla správně na 3D-iCockpit. Ten je mimochodem perfektní a nabízí širokou škálu možností, jak si jej nastavit. Co už tak super není je fakt, že se o nízko položený volant pokaždé bouchnu kolenem. Bohužel jiná varianta výšky věnce pro mě nepřipadá v úvahu.

Možná by vše vyřešila možnost head-up displeje, ale i tak by to nebylo moc pohodlné, kdyby mi vrchní zploštělá hrana volantu zasahovala do zorného pole a překážela čtení informací promítajících se před řidiče. O malém volantu neobvyklého tvaru existují nekonečné diskuze. Zatímco jiní na něj nedají dopustit, ostatní jako já budou vždy muset hledat nějaký kompromis.

Co se týká zbytku interiéru, tak ve středovém panelu se nachází klasická tlačítka, která připomínají ta v letadle. V této výbavě zde naleznete i dotyková tlačítka nad mechanickými voliči, která slouží pro ovládání systému infotainmentu. Nutno podotknout, že ten je lehce pomalejšího charakteru - běžný uživatel s tím ale nebude mít zásadní problém, zas taková bída to není. Obrazovka multimediálního systému je rozměru 10 palců a maličko vyčnívá do prostoru svou velikostí. Orientovaná je k řidiči, a tak do interiéru jako celku dobře zapadá. Musím se ale přiznat, že jsem se v autě z počátku cítila poněkud stísněně a po prvním nasednutí ve mně převládal pocit, že sedím hrozně nízko k zemi. Naštěstí tyto pocity po čase přejdou a pak už si jen mohu užívat to, co mi vůz v plné parádě nabízí.

Test Peugeot 208 - recenze francouzského lvíčete

Zajímavostí, kterou jistě bude obdivovat nejeden člověk, je povrch přístrojové desky a výplně dveří. Jedná se o "měkčený karbon". Ostatní materiály jsou také kvalitní a těžko byste zde hledali chybičky. Nechybí dokonce ani decentní prošívání zelenou nití, kterou naleznete jak na volantu, tak na palubní desce a na sedadlech. Navíc si interiérové osvětlení, včetně softwaru můžete nastavit do stejné barvy. Vše pak k sobě perfektně ladí - pro detailisty značka ideál.

Aby vás to nelákalo sahat stále po telefonu a kontrolovat zprávy, můžete si mobil uzavřít do vyklápěcí schránky ve středovém panelu. Zde se bude stroj v klidu nabíjet, aniž by vám ukrajoval z pozornosti. Ve středu mezi předními sedadly se pak nachází elektrická brzda a prostor pro odložení dvou nápojů. Pod brzdou je k nalezení i kouzelné tlačítko s přepínáním jízdních režimů a nutno podotknout, že na rozdíl od SUV 2008, má režim sport u menší "dvěstěosmičky" mnohem větší smysl.

Sedadla jsou pohodlná a mají pevné boční vedení, díky kterému se budete cítit pohodlně i při vjetí do prudké zatáčky. Auto je tak ideálním společníkem na dlouhé trasy - nebudou vás bolet záda. Stejný pocit nebudou mít ale cestující na zadních sedačkách, kteří si užijí jen kratší cestu, tu delší už tolik ne. Přeci jen tohle je opravdu městský stroj, než výletní koráb pro celou rodinku. Obzvlášť, pokud je to rodinka dlouhánů, ti budou mít totiž po delší jízdě problém nejen nad hlavou, ale i před koleny.

Test Peugeot 208 - recenze francouzského lvíčete

Mezi zásadní mínusové body musím zařadit i horší výhled přes béčkový sloupek, zejména při vyjíždění z řady do hlavní silnice. Bez zadní kamery by z toho vznikla velice náročná disciplína. "Áčkové" sloupky také nejsou zrovna nejútlejší, ale více mi vadí ten výhled dozadu.

Motor, jízdní vlastnosti, spotřeba

Pod kapotou vozu se nachází řadový vznětový čtyřválec s turbodmychadlem 1.5 BlueHDI o výkonu 75 kW. O řazení se stará šestistupňový manuál. Ano, opravdu jsem na test měla nafťáka s manuálem, což je dnes už dost vzácnost. Řazení není v určitých momentech plynulé, při přeřazování na vyšší stupně mi přišlo, že se řadička nepatrně zatrhává ve svých drahách, které jsou ke všemu o něco delší.

Podvozek je mnohem lépe nastavený, než tomu bylo například u testované 2008. Tady se nemusíte bát, že by z vás kostky v centru Prahy vytřásly duši. Mimo město pak auto filtruje nerovnosti zcela přirozeně. Nebojí se vrhat dravě do zatáček a je vskutku velmi mrštné. Za to může zřejmě i přeposilované řízení v běžném jízdním režimu, které tak poskytuje opravdu velmi dobře reagující auto na přesné pokyny. Dobře se s ním manipuluje a má zároveň solidní poloměr zatáčení - to se hodní zejména pro rychlé kličkování v městských uličkách. 

Záď recenzovaného vozu Peugeot 208

Co mi ale dost vadí, je jízda na dálnici nebo při vyšší rychlosti. Od 110 km/h přestává být v autě komfortní ticho. Je znatelně slyšet svist větru kolem hlavy a také přestává fungovat hlasové ovládání, které nedokáže při hluku poznat, co po něm chcete. Člověk tak musí zpomalit, nebo si přepnout co potřebuje ručně.

Přestože se nejedná o žádný rychlý supersport, ale o auto s průměrnou koňskou silou, pak si můžete být jistí, že vás odmění zcela novým zážitkem z jízdy. Se 75 kW je opravdu hravé a po zapnutí režimu Sport zábavné. Pokud na to budete mít náladu, rádo se nechá vodit zatáčkami ostrým tempem, ale zároveň se nemusíte bát, že následně skončíte v prvním stromě u krajnice. Vůz je tak zcela ideální pro lidi, kteří se ještě necítí na něco silnějšího, ale rádi by si užili i tak trochu zábavy s pudem sebezáchovy.

Na tom všem je pomyslnou třešničkou na dortu spotřeba. Ta je opravdu vynikající. Ostatně auto pro ni má ty nejlepší předpoklady - je malé, naftové a obratné. Moje průměrná spotřeba se ustálila na zhruba 5 litrech na 100 kilometrů. Troufám si ale říct, že kdybych jezdila ekonomičtěji a vyhýbala se tlačítku Sport, pak by spotřeba mohla klesnout k hranici 4 litrů bez obav. Vše tedy záleží na jízdních vlastnostech samotného řidiče a samozřejmě na tom, jak těžkou má nohu na plynu. Potěší i palivová nádrž, která má 41 litrů.

Peugeot 208 v redakční recenzi

Závěr testu vozu Peugeot 208

S naftovou dvěstěosmičkou se bude jezdit vždycky dobře. Navíc ušetří výrazně peněženku, kór v této zvláštní koronavirové době. Lidé, kteří si jej půjdou koupit, nesmí zapomenout na jeho netradiční vzhled, protože ten se nemusí zamlouvat každému. Výhodou je, že auto koupíte v základní benzínové verzi pod 300 tisíc korun a i tak se vám nabídne solidní výbava.

Peugeot 208 se tak stane snadno hrozbou pro konkurenci v segmentu B. Nemá totiž jen atraktivní kabátek, ale Francouzi si pro budoucí majitele vozu připravili opravdu skvělý stroj s parádně nízkou spotřebou. Pravda, interiér asi nesedne každému, asi jako malý volant a posed za ním, ale moderní technologie a cenovka už zřejmě ano.

Zdroj médií: redakce; úvodní: Milan Veselý.

+

  • Vzhled
  • Výbava
  • Jízdní vlastnosti
  • Cena

  • Sezení za volantem
  • Tlustý "béčkový" sloupek
Michaela Rubešová

Autor článku
Poznávacím znamením Míši je foťák v ruce. Ráda cestuje, ochutnává dobrá jídla a miluje výjimečná auta s duší.

Podobné články