Bezpečnostní pás drží tělo na svém místě, dokud má o co se opřít. Problém nastává ve chvíli, kdy se spodní část pásu sveze z pánve na měkké břicho.
Submarining: skryté riziko nárazu, které řeší airbag pod zadkem
Články na téma airbag v autě:
- Jak vypnout airbag v autě a proč to dělat
- Jakou má životnost airbag v autě?
- Kde jsou senzory airbagu v autě?
- Jak funguje airbag v autě
- Ochrana před bočním nárazem
- Kdy je možné mít deaktivovaný airbag?
- Bezpečnost na prvním místě: Zjistěte, zda se vás týká svolávací akce airbagů
- Airbag v autě: Jakou roli má pod sedačkou? - právě čtete
Výše popsanému jevu se v angličtině říká submarining (ponoření) a patří mezi nejméně viditelná, zato ale nejzákeřnější rizika čelního nárazu. Jednou z odpovědí je airbag, který se schovává tam, kde by ho málokdo hledal. Pod sedákem.
Co je submarining a proč je tak nebezpečný?
Submarining znamená, že tělo při prudkém zpomalení sklouzne dopředu a podjede pod bederní částí pásu. Pás, který má spočívat na pevných kostech pánve, konkrétně na kyčelních, se dostane výš a zatíží břicho. A to je zásadní rozdíl. Pánev je tvrdá kostěná konstrukce, která snese obrovské síly. Břišní dutina je naopak měkká a plná orgánů, kterým taková zátěž nesvědčí.
Z biomechanických studií vyplývá, že právě podklouznutí stojí za většinou vážných poranění břicha (v klasifikaci AIS stupeň 3 a výš) u připoutaných osob při čelních nehodách. Když pás opustí pánev, energie se přenese na játra, slezinu, střeva nebo bederní páteř. Rychlost, jakou se pás zaboří do břicha, se přitom pohybuje kolem 4 m/s u klasického submariningu a u nevhodné polohy těla může vyšplhat až na 8 až 12 m/s. To už jsou hodnoty, které dělají z běžné nehody událost s trvalými následky.
- Mohlo by vás zajímat: Znáte pravidla první pomoci? Naučte se, jak správně postupovat při autonehodě!
Klasická obrana má své hranice
Konstruktéři proti podklouznutí bojují dlouho. Nejstarší a nejjednodušší řešení je tvarování sedáku. Přední část sedačky se zvedá vzhůru a tvoří jakousi rampu, o kterou se pánev opře. Druhou linií obrany jsou předepínače pásů. Ty během prvních patnácti až třiceti milisekund nárazu dotáhnou pás a srovnají ho na pánev dřív, než se rozvine airbag.
Zvlášť předpínač u zámku pásu umí stáhnout bederní část dolů na kost, kam patří. Pomáhají i kolenní airbagy a opěrky, které zachytí nohy a brzdí pohyb dolní části těla dopředu. Tyto prvky fungují, ale jen v jasně daném scénáři. Počítají s tím, že posádka auta sedí zpříma. Jakmile se opěradlo sklopí, výhodná geometrie se hroutí.
Airbag, který zvedne stehna i pánev
Tady přichází na řadu airbag uložený pod sedákem. Říká se mu cushion airbag nebo anti-submarining airbag a jeho logika je jiná než u běžných vaků. Nechrání hlavu ani hrudník, mění geometrii sedačky. V okamžiku nárazu se nafoukne přímo pod výplní sedáku a zvedne jeho přední hranu. Tím nadzvedne stehna a pánev, zmenší mezeru mezi pásem a sedačkou a zvětší úhel sedáku. Pánev tak nemá kam podjet a pás zůstane tam, kde drží nejbezpečněji.
Konstrukčně bývá řešení překvapivě prosté. Jedna z patentovaných variant používá trubicový vak s vyvíječem plynu uvnitř, který se opírá o plechovou misku na spodku sedačky. Miska slouží zároveň jako pevná opora, od které se vak při nafouknutí odtlačí směrem k výplni. Jiné konstrukce pracují s lankem nebo popruhem, který tvar vaku usměrňuje a brání mu, aby se při nafouknutí překotil dopředu.
Proč se o tom začíná mluvit zrovna teď
Léta byl tenhle airbag spíš okrajovou záležitostí. Mění se to s nástupem aut, ve kterých posádka sedí jinak než dřív. Elektromobily a vize autonomní jízdy přinášejí sklopené, polohovatelné sedačky a takzvané polohy v beztíži, kdy je opěradlo zalomené klidně do čtyřiceti stupňů. Relaxovanější pozici pomáhají i různé asistenční systémy, které vezmou část úkolů za řidiče, takže ten pak je spíš spolujezdcem počítače.
A přesně tady se ukazuje jádro problému. Při výrazném sklopení se pánev natočí dozadu, pás na ní leží nevýhodně a riziko podklouznutí prudce roste. Klasický čelní airbag je navíc daleko od těla a nestihne ho zachytit tak účinně jako u vzpřímeného sedu.
Samotné naklopení sedáku přitom nestačí. Simulace ukazují, že i úhel sedáku třináct stupňů zabrání podklouznutí jen v některých případech a často pouze v kombinaci s kolenní opěrkou. Bez doplňkových opatření je sklopená sedačka zkrátka riziková.
Roli hraje i to, kde lidé sedí. Dospělí tvoří jen necelou pětinu cestujících na zadních sedadlech, ale připadá na ně skoro polovina obětí vzadu. S rozmachem sdílené dopravy a robotaxíků těchto cestujících přibude. Zadní sedadla přitom dlouho nebyla vybavena tak sofistikovaně jako přední.
- Přečtěte si také: Víte, v jakém případě je možné mít v autě deaktivovaný airbag?
Trh už má hotová řešení
Vývoj se proto rozjel naplno. Dvojice Adient a Autoliv představila na podzim 2025 systém Z-Guard, který je připravený na sériovou výrobu a cílí právě na hluboko sklopené sedačky. Jeho součástí je i pánevní airbag snižující zatížení pánve, integrovaný pás a dynamický bederní navíječ. Celek umí spolupracovat s asistenčními systémy vozu, takže při hrozícím nárazu stihne posádku motoricky přesadit do bezpečnější polohy ještě před samotnou srážkou.
Vlastní cestou jde ZF se svým dvoufázovým airbagem. Je navržený pro běžný sed, ale jakmile systém pozná, že posádka sedí v komfortní poloze (v podstatě pololeží), vak se zvětší a pokryje i tuhle situaci. Princip se liší, cíl je stejný. Udržet tělo pod kontrolou i ve chvíli, kdy klasická kombinace pásu a airbagu naráží na své meze.
Malý vak s velkým úkolem
Airbag pod sedadlem nikdy nebude tím prvkem, který si řidič pochvaluje nebo o kterém vůbec ví. Jeho síla je v tom, že řeší riziko skryté hluboko pod povrchem, doslova pod zadkem posádky. Čím víc se budou auta měnit v pojízdné obývací pokoje, tím víc bude takových nenápadných pojistek potřeba. Bezpečnost totiž nestojí na jednom velkém vaku, ale na souhře desítek detailů, které musí zafungovat během zlomku vteřiny.
Zdroj info: Adient, PRNewswire, Autoliv.
Zdroj médií: Depositphotos, Autoliv.
Zdroj médií: Depositphotos, Autoliv.
