Benzinové motory to mají v zimě vcelku jednoduché – zapálení směsi paliva a vzduchu pomůže svíčka. U dieselu je to složitější, tam hraje roli vícero faktorů, proto se může snadněji stát, že vůz nenastartuje.
Studený start dieselu prověří žhavící svíčky
Články na téma jak startovat auto v zimě:
- Špatné starty za studena – diesel a žhavící svíčky - právě čtete
- Diesel nestartuje v mrazech? Pátrejte po těchto problémech
- Špatný start studeného motoru – diesel
Špatný start dieselu za studena?
V okamžiku, kdy teploty klesnou pod nulu, přicházejí u naftových motorů první problémy. Studený start třeba při -15 stupních je záhul zejména pro akumulátor, který má díky nízké teplotě a pomaleji probíhající elektrochemické reakci dost práce s poskytnutím dostatečného proudu. Ten může ve špičce při startování dosahovat i na hodnoty nad 350 A, což je skutečně dost. Proto je lepší před zimou autobaterii minimálně zkontrolovat, ideální je i dobití do plna pomocí nabíječky.
Nedostatečně nabitá autobaterie může zapříčinit špatné nebo nedostatečné žhavení. Topná spirála ve svíčce totiž má docela slušný odběr a k dostatečnému ohřátí potřebuje docela vysoký proud. To si samozřejmě vynásobte čtyřmi, někdy pěti, nebo dokonce šesti, protože každý válec má svoji vlastní žhavičku. Studený start dieselu tedy může být pro akumulátor docela náročný už jenom z hlediska žhavení.
Žhavení probíhá dřív než si myslíte
Zásadním faktorem jsou ale i dieselu žhavicí svíčky. Jejich funkci si spousta majitelů aut představuje velmi jednoduše, jenže ono to není jen o kontrolce žhavení, respektive těch třeba pěti sekundách, než žhavička dokončí svoji práci a je možné startovat. I starší auta žhaví poměrně promyšleným způsobem a řídí se podle určitého algoritmu.
Předně – žhavení nemusí probíhat vždy. Auto, respektive řídící jednotka, ví, jaká je venku teplota. Obvykle třeba nad 10 °C žhavení neprobíhá, protože by bylo zcela zbytečné. Pakliže ale klesne teplota po určenou hranici, probíhá žhavení většinou v několika fázích. První většinou přichází, když dojde k odemknutí auta klíčkem na dálku. Ano, už tehdy započnou některé procesy, které uživateli zůstanou skryty, mají však zlepšit a urychlit start motoru. Druhá fáze žhavení přichází buď při pootočení klíčku v zapalování, nebo při stisknutí tlačítka pro start motoru. Následně ideálně dojde k nastartování, nicméně pro žhavící svíčky tím práce nekončí. Teplota spalování pořád nemusí být dostatečná, což znamená vyšší emise pevných částic, které mohou postupně ucpávat DPF filtr. Proto žhavička ještě chvíli motoru „asistuje“ a pomáhá ho rychleji ohřát, aby spalování mohlo probíhat optimálně.
V závislosti na více podmínkách pak může řídící jednotka upravovat délku žhavení, ale klidně i některé kroky přeskočit. Typicky třeba první žhavení při odemčení auta, případně žhavení před startem motoru, ale žhavení už za chodu motoru, které má ulevit DPF filtru, může nastat. Každý výrobce to má nastavené jinak, někteří v rámci optimalizace hodně operují s délkou žhavení, jiní mají celé žhavení nastavené jako jeden proces s pevně danými kroky, u kterého řídící jednotka jenom rozhodne, jestli proběhne, nebo nikoliv.
Žhavení může probíhat i za jízdy
Ani za jízdy však nemusejí žhavící svíčky zůstat nečinné. Pokud by došlo k ochlazení filtru pevných části a tím jeho nesprávnému fungování, mohou opět pomoci. Typickým scénářem je jízda z kopce, kdy je zavřená škrtící klapka. Pod kopcem, při přidání plynu, dojde ke vstříknutí palivové směsi do válce, jenže motor vychladl, takže výfukové plyny jdou přes filtr studenější, než by měly. Žhavící svíčky se proto snaží udržovat teplotu ve válci na nějaké úrovni pomocí přerušovaného žhavení.
Jak vidno, tak to dnešní žhavičky mají docela těžké. Jsou v činnosti daleko častěji, než žhavící svíčky u starých dieselů s předkomůrkou, kde se zkrátka žhavilo vždy, před každým startem, za to jenom jednou.
Zdroj info: ngk.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
