Bezpečnost na silnicích se řadí k nejdůležitějším fenoménům, které je vždy třeba v rámci statistik sledovat. Do velké míry se do ní propisuje také reakční doba řidiče, která se odvíjí od celé řady skutečností. Víte, o jaké jde?
Reakční doba řidiče
Články na téma bezpečné chování na silnici:
- Tažení auta na laně: Návod, jak na to
- Přeprava jízdních kol autem
- Předjíždění cyklisty na plné čáře
- Co platí o reakční době řidiče - právě čtete
- Bezpečná vzdálenost mezi vozidly
Pokud se ptáte, co se pod pojmem reakční doba vlastně skrývá, tak je odpověď poměrně jednoduchá. Jedná se totiž o časový interval mezi okamžikem, kdy řidič zaregistruje nebezpečí a chvílí, kdy začne reagovat. Je to tedy součet času potřebného k vizuálnímu zpracování informace a času potřebného k provedení fyzické reakce.
V praxi je možné pod pojmem reakční doba řidiče vnímat uvědomění si překážky na silnici, přesunutí nohy z plynového pedálu na ten brzdový nebo třeba zatočení volantem. Celková reakční doba se v průměru pohybuje od 0,4 do 1,5 sekundy a provedené vědecké studie v minulosti ukázaly, že mezi řidiči se i velkou měrou liší.
Reakční doba je rovněž ovlivněna tím, zda řidič chce použít brzdový penál nebo volant. V případě volantu je totiž tato hodnota v průměru asi o 0,3 vteřiny nižší než v případě pedálu.
Věk, zdraví nebo třeba stres
Výsledná a konkrétní reakční doba se totiž odvíjí mimo jiné od kvality zraku, pozornosti, věku řidiče, fyzické kondice, nemoci, případné únavy, zkušeností nebo celkovém rozpoložení. Je tedy zřejmé, že téměř v každém okamžiku je reakční doba řidiče jiná. Zároveň se na ni podepisuje počasí, denní doba. Během noci a kupříkladu ještě za deštivého počasí bývá mnohem delší.
Data naznačují, že nejrychlejší reakční časy většinou vykazují řidiči ve věku do třiceti let. Pomalejší reakce naopak má starší věková skupina, zejména pak osoby, kterým je více než šedesát let. Z toho je možné vyvodit první poměrně jasný trend – čím je člověk starší, tím se reakční doba zvyšuje.
Pozor na hlasitou hudbu v autě
Výzkumy rovněž ukazují, že negativní dopady na reakční dobu má i hlasitá hudba v autě. Řidiči totiž v takových případech reagují asi o 0,16 vteřiny pomaleji. To v praxi znamená, že u rychlosti 100 kilometrů za hodinu řidič zastaví asi o 4 metry dál.
Velmi negativní dopady na reakční dobu má zároveň také telefonování, psaní zpráv či další faktory, které motoristům ubírají na pozornosti. Komplikací může být i konzumace jídla či pití nápojů.
Také čtěte
Záleží i na vzdálenosti mezi vozidly
Velkou váhu je možné přičítat i vzdálenosti mezi vozidly. Pokud jste zastánce defenzivní, a tedy bezpečné, jízdy, bude vaše bezpečnost na silnicích na mnohem vyšší úrovni. Podle odborníků by bezpečná vzdálenost mezi vozidly měla činit minimálně 2 vteřiny, v případě řízení na sněhu, náledí či třeba mokru se ale tento bezpečný rozestup dál zvětšuje. Platí ale obecná zásada – čím větší vzdálenost mezi vozidly bude, tím z hlediska bezpečnosti jedině lépe.
Podle vědců je možné na zlepšování reakční doby pracovat. V případě pravidelného tréninku je možné ji až o několik desetinek vteřiny zvýšit. K tomu se dají využít mimo jiné i různé elektronické testy, které jsou v mnohých případech i zdarma dostupné na internetu.
V každém případě tedy platí, že reakční doba řidiče je velmi důležitým faktorem, od kterého se mimo jiné v praxi odvíjí i riziko vzniku dopravní nehody. Článek každopádně ukázal, že jde fenomén, který se odvíjí od celé řady skutečností. V prvé řadě reakční dobu ovlivňuje fyzický stav řidiče, a tedy třeba zkušenosti, zrak, věk, nemoci či třeba pohlaví. Velkou měrou se na reakční době podepisuje také typ vozidla (hlavně hmotnost a rozměry) nebo jeho technický stav. V tomto ohledu je možné zmínit zejména stav brzd a pneumatik. V neposlední řadě však rovněž platí, že reakční dobu ovlivňují i podmínky na silnici, jako je třeba světlo, námraza, déšť, led nebo sníh.
Zdroj info: nebezpecnesilnice.cz.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
