Že jsou elektromobily výsadou spíše majetnějších (a pravděpodobně ještě dlouho budou), o tom se asi nelze přít. Perfektně to dokazuj firma Bollinger, která měla přinést velmi praktické elektrické vozy.
Praktické elektromobily Bollinger B1 a B2 jsou zrušeny - výroba se nevyplatí
Jiný přístup k vývoji auta
Za začátku to vypadalo skvěle, i u nás v redakci jsme obdivovali, jak "inovativně" je možné pojmout vývoj nového auta. Měly totiž vzniknout dva modely - Bollinger B1 SUV a Bollinger B2, což byl užitkový pick-up. Obě auta měla dostat stejnou techniku a obě měly mít dva elektromotory, jeden pro přední a druhý pro zadní nápravu. Výkon 614 koní měl stačit na převoz těžšího nákladu (až 3 400 kg) i na zrychlení z nuly na 100 km/h během 4,5 sekund. Zásadní výhodu měla poskytovat i redukční převodovka - první krátký kvalt počítáme, že by se používal spíš v terénu, na "dvojku" by se jezdilo po silnicích. I na poměry dnešních elektrických aut měly Bollingery dostat velký akumulátor o kapacitě 120 kWh. Není divu, protože s aerodynamikou se tu nikdo moc nepáral, takže aby měla auta nějaký rozumný dojezd, musela se zvětšit baterie.
Tunel skrz auto
Vše bylo přizpůsobeno maximální použitelnosti a praktičnosti, což je v dnešní době dost netradiční, ale minimálně nám v redakci velmi sympatický přístup. Začněme světlou výškou 38 centimetrů, což je velmi dobrá hodnota i na poměry SUV a terénních pick-upů. Dále tu máme třeba brodivost 90 centimetrů, což taky někdy není k zahození. Ale pozor, opravdu skvěle zní úložný prostor, který se táhne v podélné ose auta, tedy přesně uprostřed. Po otevření vík předního i zadního zavazadlového prostoru se objevil jakýsi tunel, procházející celým autem. Na převoz lešenářské trubky, případně čtyřmetrové anakondy ideální věc!
Prodej samotného šasi
Jak už je uvedeno výše - tvary byly absolutně jednoduché a vše bylo přizpůsobeno nízké ceně výroby, ale i snadné opravitelnosti a praktičnosti (s hranatým autem se například obecně snadněji parkuje). Bollinger B2, tedy pick-up verze, měla být prodávána i jen jako šasi s kabinou. Dozadu si pak mohl zákazník namontovat nástavbu dle libosti, od hydraulické ruky, přes valník, až třeba po raketomet. Tenhle B2 Chassis Cab, jak mu výrobce říkal, měl tedy fungovat jako platforma, což je opět v dnešní době něco, co se moc nevidí a už vůbec ne u elektromobilů.
Konec vývoje
Bohužel, ačkoliv nejenom nám byl přístup Bollingeru sympatický, byl vývoj obou aut "zmražen". Firma zaměřila svoji pozornosti spíše na segment malých elektrických nákladních aut, pro která vyvíjí platformy. Upřímně pochybujeme, že B1 a B2 se někdy dočkáme.
Těsně před výrobou
Výroba měla být zahájena koncem minulého roku, firma měla hotové prototypy a jednalo se prakticky o finální produkty. Co stojí za ukončením nikdo přesně neřekl, ale není moc těžké se dovtípit. Už v roce 2019 se mluvilo o ceně 125 000 dolarů jako startovací pro obě varianty, to je zhruba 2,7 milionu korun. Od té doby si svět prošel lecčíms, ale nic z toho nemělo pozitivní vliv na cenu aut. Podražily čipy, plechy, elektronika, pneumatiky a baterie, které stále ještě tvoří naprostou většinu ceny každého elektromobilu, jsou pořád dost drahé. Umíme si tedy představit, že firma před zahájením sériové výroby vše spočítala ještě jednou a vyšla jim tak nesmyslná cena, že by za ni tahle auta nikdo nechtěl. Reálně si dokážeme představit, že by to nebylo zase tak daleko od 4 milionů korun. S tím jednoduše nelze moc konkurovat elektrickým soupeřům (třeba Rivian R1T stojí v USA v přepočtu od 1,6 milionu), jakkoliv vypadaly Bollingery jako v lecčems lepší. A už vůbec to samozřejmě nelze stavět proti konkurenci se spalováky. V celkových nákladech za celou životnost auta by zkrátka tyhle elektromobily neměly šanci.
Zdroj info: Autocar, Bollinger.
Zdroj médií: Bollinger.
Zdroj médií: Bollinger.
