Elektromobilita je velké téma posledních let. Zejména pak často zmiňovaný dojezd elektromobilů, který má mnoho proměnných a v reálu se může dost lišit od toho, co uvádějí výrobci.
Elektromobily a dojezd: Očekování vs. realita
Články na téma dojezd elektroaut:
- Dojezd elektromobilu v zimě - opravdu je to taková mizérie?
- Dojezd elektromobilů - jak moc se liší ve skutečnosti? - právě čtete
- Dojezd elektromobilů v zimě
- Elektromobil s nejdelším dojezdem
- WLTP norma pro elektromobily
- Jak dojet s elektromobilem co nejdál
- Energetická hustota – co to je?
Spotřeba benzínového nebo dieselového auta
Liší se i reálný dojezd (a tedy spotřeba) běžných spalováků, jenže tam to nikdo tolik neřeší, protože doplnění paliva je otázkou pár minut. U elektromobilů si přeci jen musí člověk chvíli na dobití počkat, jakkoliv už i to se daří řešit a nabíjení výkonem 150 kW nebo třeba 200 kW už dnes zvládá spousta elektrických aut.
NEDC a WLTP test
Teoretické testy, podle kterých výrobci elektromobilů určují dojezd, jsou dva. Starší NEDC test a novější WLTP test. Druhý jmenovaný má sice být blíže realitě, ale už jen fakt, že měření (NEDC i WLTP test) probíhá s vypnutou klimatizací a topením naznačuje, že do reality to stále má poměrně daleko.
Také čtěte
Dojezd elektromobilů v zimě
Před časem se na otestování rozdílu mezi tabulkovým a reálným dojezdem zaměřili v Norsku, které je takovou evropskou velmocí v elektromobilitě. Tento pokus navíc NAF (Norwegian Automobile Federation) pořádala v zimě, kdy jsou podmínky pro baterie elektromobilů ztížené nízkou teplotou. A výsledek? Průměrně ujely elektromobily o 18,5 % méně, než výrobci uvádějí. Žádné drama se tedy nekoná, ale je potřeba počítat s tím, že zhruba o tu pětinu se dojezd v reálných podmínkách sníží.
Životnost baterie v elektromobilu
Jak už jsme naznačili v předchozím odstavci, tak elektrická auta jsou trochu citlivější na vnější podmínky. Nesvědčí jim samozřejmě extrémní teploty. Ty vysoké zbytečně baterii namáhají a ta se pak musí více chladit, má-li vlastní chlazení. Naopak teploty nízké zase omezí její kapacitu. Podobně jako když v zimě necháte mobilní telefon na balkoně - jeho baterie se také dříve vybije a pokud s ním jdete zpět do tepla, můžete pozorovat, že se autobaterie jakoby trochu dobije. Ostatně, u spalovacích aut taky většinou autobaterie odejde v zimě, kdy je nejvíc namáhaná.
Také čtěte
Rekuperace a jízdní styl
Další velkou proměnnou je jízdní styl. Rekuperačním brzděním se dá hodně energie spotřebované na zrychlení získat zase zpět. Jenže opravdu prudkým brzděním se zapojí do hry i brzdové kotouče a ty nevrátí do sytému ani miliwatt. Víc než u aut na fosilní paliva tedy záleží na jízdním stylu. Předvídání, opatrná akcelerace, plachtění... To všechno se na dojezdu projeví. Ve finále se najdou borci, kteří jsou schopni dokonce dojezd dle NEDC nebo WLTP překonat a jezdit tedy s nižší spotřebou, než výrobce uvádí.
Topení a klimatizace
Kdo si topí, případně klimatizuje, ten musí taktéž počítat s nějakým tím procentem z dojezdu dolů. Například u před časem testované Škody Citigo jsou dva úsporné režimy, respektive spíše jeden úsporný a druhý, který vypne vše zbytečné. A rozdíl mezi pohodou na palubě a maximální úsporou energie? Nějakých 13 kilometrů, což i při reálném dojezdu Citiga 200-220 kilometrů nedělá ani deset procent. V této disciplíně vedou elektromobily, které si topí pomocí tepelného čerpadla. To je daleko efektivnější než nějaký odporový drát. Proto, pokud vybíráte elektroauto, nebojte se připlatit za tuto vymoženost, má ji např. elektromobil Renault Zoe, který jsme také otestovali.
Další vlivy na dojezd elektromobilů
Pak tu máme spoustu dalších detailů a maličkostí, které ve výsledku ale udělají velký rozdíl. Například u Audi e-tron často propírané kamerky namísto zrcátek, které mají zkrátka a jednoduše menší aerodynamický odpor. Přidejte k tomu úspornější pneumatiky, aerodynamické kryty kol, zakrytovaný podvozek a máte třeba 8 % k dobru.
Jak vidno, tak s reálným dojezdem je to u elektromobilů velká věda. Ať už slýcháte cokoliv, nejlepší ze všeho je vlastní zkušenost. Pokud se tedy někdy taková možnost naskytne, určitě ji využijte a vyzkoušejte si to na vlastní kůži. Uvidíte, jak moc mizí procenta baterie, když si užíváte ten opojný přísun krouticího momentu od nulových otáček elektromotoru a nebo naopak jak daleko umí elektromobil dojet, když se snažíte nezrychlovat zbytečně moc a využívat nabytou hybnost jak jen je to možné.
Zdroj médií: Jakub Mokříš, naf.no.
