Pneumatika je gumový výrobek a jako každá guma podléhá času. Většina řidičů to bere tak, že pneumatiku ničí především ujeté kilometry. Jenže pravda je o trochu složitější. Pneumatika stárne, i když auto stojí v garáži. A v některých případech může klidně stárnout rychleji, než kdyby se s ním normálně jezdilo.
Pneumatiky stárnou, i když nejezdíte. Kdy jsou už nebezpečné?
Články na téma životnost pneumatik:
- Životnost celoročních pneumatik
- Stáří pneumatiky a kdy už je plášť na výměnu?
- Životnost celoročních plášťů
- Stáří pneumatiky a kdy už je třeba plášť vyměnit?
- Boule na pneumatice - jak vzniká a dá se s tím něco dělat?
- Jak dlouho vydrží pneumatiky a jak jejich životnost prodloužit?
- Životnost zimních pneumatik - co na to má vliv, jak ji prodloužit?
- Hlučnost pneumatik: Příčiny a jak to napravit
- Životnost pneumatiky - jak ji lze prodloužit?
- Maximální stáří pneumatik
- Maximální stáří pneumatik
- Jak zjistit trakci a životnost pneu? Mrkněte se na bočnici pneumatiky
- Stáří pneumatik: Kdy vyměnit pneu za nové?
- Jak prodloužit životnost zimních pneumatik
- Stáří pneumatik: Je to skutečná hrozba?
- Kdy je pneumatika na odpis: 5 jasných signálů, které nepřehlédnout
- Staří pneu: Jak se projeví na jejich stavu čas? - právě čtete
- Životnost zimních pneumatik v km: Tlak, geometrie a správné skladování
- Stáří pneumatik: Jak ho poznat a kdy už pneumatiky vyměnit? - již brzy
- Proč nejezdit na starých pneumatikách - již brzy
Co se v gumě vlastně děje
Gumárenská směs běhounu není nic jednoduchého. Vedle samotného kaučuku obsahuje plniva, oleje, změkčovadla a celou řadu chemických přísad, které drží pneumatiku pružnou a funkční. Jakmile pneumatika opustí lis, začnou v ní velmi pomalu probíhat oxidační a fotochemické procesy. Kyslík postupně rozkládá polymerní řetězce, ultrafialové záření odštěpuje vazby, ozon napadá zejména povrchové vrstvy. Výsledkem je tvrdnutí, ztráta pružnosti a v pokročilém stádiu jemné mikropraskliny v běhounu i na bočnici.
Tyto procesy jdou všechny jedním směrem, od pružné, lepivé směsi k tvrdé, sklovité gumě s podstatně horší přilnavostí. Velmi dobře je to vidět na pneumatice, která několik let proležela na slunci: působením UV je směs jakoby naleštěná, na omak studeně tvrdá a v zatáčce nebo při brzdění na mokru se chová mnohem hůř, než by jí podle vzorku slušelo.
Jezdící pneumatika versus stojící
Tady je to zajímavé. Pokud je pneumatika správně skladovaná, tedy v suchu, chladu, ve tmě a dál od chemikálií a zdrojů ozonu, stárne velmi pomalu. Výrobci dlouhodobě uvádějí, že rozdíl mezi nově vyrobenou pneumatikou a tou, která dva nebo tři roky čekala ve skladu, není v praxi prakticky žádný. Continental u nepoužívaných, ale správně uskladněných pneumatik tolerantně připouští prodej do pěti let od výroby jako nových, podobně se vyjadřují i Michelin a Nokian.
V provozu je to ale jiná liga. Tam na gumu působí kombinace mechanického namáhání, teplotních cyklů, vlhkosti, soli, chemikálií z asfaltu a slunce. Některé zdroje uvádějí, že provozovaná pneumatika stárne řádově rychleji než ta uskladněná.
Když auto stojí, gumě to nesvědčí
Paradoxně ovšem ani úplné stání auta není pro pneumatiky bez následků. Pokud vůz stojí měsíce na jednom místě, pneumatika je celou tu dobu zatížená v jednom bodě. Kostra se v místě styku s podlahou deformuje a vznikne takzvané ploché místo. Některé časem vyjedete, některé už ne. K tomu se přidává únik tlaku, podhuštěná pneumatika se deformuje víc a poškození kostry je silnější.
Druhá věc je samotné okolí. Plášť uskladněný v dílně, kde jsou nejrůznější výpary, prach, působení tepla… to všechno gumě škodí. Auto stojící venku na sluníčku nebo v rohu garáže u kotle je pro pneumatiky horším domovem, než si majitel obvykle připustí.
Jak zjistit stáří pneu
Číslo DOT na bočnici prozradí týden a rok výroby – čtyři číslice, první dvě týden, druhé dvě rok. Hodí se hlídat ho při koupi, ale nečekejte od něj víc, než kolik umí říct. DOT vám nepoví, jestli pneumatika čekala ve skladu, nebo strávila tři léta na slunci u prodejce.
Mnohem důležitější je celkový stav: pružnost směsi (nehet by měl alespoň trochu zanechat stopu), hladkost povrchu, přítomnost mikrotrhlinek v drážkách a na bočnici. Mikrotrhlinky jsou mimochodem jednoznačně varovným příznakem – takovému plášti se vyhněte.
Odborníci doporučují pneumatiku po deseti letech od výroby vyměnit bez ohledu na vzorek. Není to alibistické pravidlo, pneumatika starší dekády má prostě jiné jízdní vlastnosti, ať už vypadá jakkoli. Bezpečnost stojí na pružnosti směsi minimálně tolik, jako na hloubce dezénu. A poslední praktická poznámka: pokud auto odstavujete na zimu nebo na delší dobu, stojí za to pneu nahustit o něco výš (typicky zhruba o 0,5 baru) a občas s vozem popojet o pár metrů. Předejdete tím vzniku plošek na běhounu.
Zdroj info: Michelin, NHTSA, Bridgestone, Britská asociace výrobců pneumatik (BTMA).
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
