Vedle poměrně běžných spalovacích motorů existují i různé zvláštnosti. Jednou z nich je i Napier Deltic, motor, vedle kterého vypadá i Wankel jako něco naprosto běžného.
Motorové zvláštnosti – Napier Deltic
Články na téma motorové zvláštnosti:
- Motor Napier Deltic byl mechanické zvěrstvo - právě čtete
- Motorové zvláštnosti: Honda RC149
Napier Deltic
Jsou motory, které si člověk zapamatuje podle výkonu, zvuku nebo spolehlivosti. A pak jsou motory jako Napier Deltic – konstrukčně tak zvláštní, že se vymykají všemu, co běžně známe. Nešlo o běžný motor pro každodenní použití, ale o technický experiment dotažený do praxe, který se zapsal do historie železnice i námořnictva. V autech se bohužel koncepce neprosadila, a to z vícero důvodů.
Trojúhelník místo klasického bloku
Vymyslet něco takového mohl opravdu jen britský inženýr. Místo klasického řadového nebo do V uspořádaného motoru se konstruktéři z firmy D. Napier & Son vydali úplně jiným směrem. Základní tvar tvoří rovnostranný trojúhelník. V každém jeho vrcholu je umístěná kliková hřídel, mezi nimi jsou pak trojice válců. Celkem tedy 18 válců a hned 36 pístů, protože v každém válci se pohybují písty dva – proti sobě.
Zní to komplikovaně? Je to komplikované. A přesně tím je Deltic tak výjimečný. Princip „opposed-piston“ byl sám o sobě známý už dříve, ale spojit ho s trojicí klikových hřídelí a ještě to celé uzavřít do kompaktní jednotky, to už chce pořádný kus odvahy.

Bez hlav válců, bez ventilů – a přesto to fungovalo
Jelikož jsou v každém válci dva písty, není potřeba žádná hlava válce. Při kompresi se písty přibližují, směs se zažehne uprostřed a tlak se rozloží na obě strany. Motor tak nepotřebuje ventily – místo nich využívá porty, které se odkryjí pohybem pístů, podobně jako u dvoutaktu.

A dvoutaktní také je. Díky tomu se dostal na úctyhodný výkon přes 2 500 koní u nejsilnějších verzí (např. D18-25B). Objem přes 88 litrů, tři klikové hřídele synchronizované přes soustavu ozubených kol a extrémně krátká reakční doba dělaly z Delticu ideální srdce rychlých válečných plavidel i těžkých lokomotiv.
- Přečtěte si také: Šestitaktní motor – spasí spalováky?
Z moře na koleje
Původně byl motor vyvíjen pro britské námořnictvo, konkrétně pro torpédové čluny a minolovky. Tam se hodila jeho kompaktní konstrukce a vysoký výkon – válečná plavidla potřebovala být rychlá, lehká a mít co nejmenší siluetu.
Po válce se hledalo civilní využití a přišla příležitost na železnici. Britská železniční společnost BR nasadila dvojici těchto motorů do nové řady diesel-elektrických lokomotiv Class 55, známých jednoduše jako „Deltics“. I díky nim začaly mizet parní expresy z hlavních tratí, protože nový typ nabídl vyšší výkon, menší nároky na obsluhu a lepší provozní efektivitu. Na tehdejší dobu šlo o technologický skok.
Výkon za cenu složitosti
Deltic ale rozhodně nebyl motor pro běžné určení. Servisní nároky byly obrovské. Tři klikové hřídele, 36 pístů, složité převodové ústrojí – to vše znamenalo, že běžný dílenský personál si na něj jen tak netroufl. Přesto si udržel slušnou spolehlivost, pokud se o něj pečovalo. Byl hlučný, vibroval a spotřeba nafty byla vyšší, než by si přáli drážní ekonomové. Ale to všechno vyvážil výkon, který tehdy jen tak něco nepřekonalo.
- Mohlo by vás zajímat: Motor na vodík – lze ho i spalovat?
Dnes už jen památka, ale nezapomenutelná
S nástupem modernějších a jednodušších dieselových motorů se Deltic začal z provozu pomalu vytrácet. Námořnictvo přešlo na turbíny a železnice na novější dieselové i elektrické stroje. Dnes už zůstává jen pár kusů – většinou v péči nadšenců a muzeí.
Zdroj médií: Old Machine Press, Napier, NPHT, IMechE.
Diskuze (2)
Nepletu-li se, tak jednu z nejlepších a nejrychlejších stíhaček 2.sv. války, Hawker Tempest mk.5, poháněl motor Sabre, taktéž od Napieru. Bez ventilový, se šoupátky a s konstrukcí do H. Startovalo se to patronou a v zásadě jen na jeden pokus.... když jsem ten motor viděl na živo , nevěřil jsem tomu, jak to mohlo fungovat. Životnost byla ovšem mizerná
Karlík,