Losí test si můžete sami vyzkoušet, není to nic složitého

Abyste neměli losa na klíně

Asi vás nepřekvapí, že losí test vznikl ve Švédsku, kde se řidiči často na cestách museli vyhýbat losům. S losem je totiž ten problém, že je velký a vysoký. Srnu nebo jelena, pokud takové zvíře srazíte, vůz spíš odhodí, protože ho trefí čumákem. Los je tak akorát vysoký, že mu čumákem auta podseknete nohy a největší zástupce čeledi jelenovitých je následně posádce naservírován až do interiéru. V lepším případě spadne na střechu auta.

Také čtěte

6 min. čtení

Emise CO2 a pokuty, které mohly automobilky položit

2. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Jestli se tedy něco doporučuje motoristům při setkání s losem, pak je to rozhodně vyhnutí se mu. Není to ovšem tak jednoduché, pokud třeba v protisměru jede auto. V takové situaci je řidič nucen rychle změnit směr, tedy přejet alespoň částečně do protisměru a okamžitě se vrátit. Manévr, který zní snadno na papíře, ovšem v reálu je náročný jak pro toho, kdo drží volant, tak i pro auto, na které jsou kladeny extrémní nároky z hlediska jízdních vlastností.

• Mohlo by vás zajímat: Srážka se zvěří – postup, likvidace škody

Jak probíhá losí test

Podívejme se ve stručnosti, jak losí test probíhá. Není to nic složitého:

• Test se provádí na suché vozovce, kde jsou postaveny dopravní kužely do tvaru esíčka, které simulují nečekanou překážku (los, jelen apod.).
• Vozidlo je plně zatíženo (například se čtyřmi cestujícími a odpovídající hmotností v zavazadlovém prostoru).

• Řidič rozjíždí auto směrem ke kuželům a musí prudce vychýlit volant, aby bezpečně objel první řadu kuželů.
• Následně se automobil musí vrátit zpět do původního jízdního pruhu, tedy provádí dva rychlé oblouky mimo sebe.
• Test začíná při nižší rychlosti, která se postupně zvyšuje, dokud vozidlo nevyjede z dráhy nebo neshodí krajní kužely.
• Při překročení limitní rychlosti, kdy dojde ke ztrátě stability (smekání nebo převrácení vozu), se test zastavuje a zaznamenává se předchozí, tedy maximální bezpečná rychlost, při které auto projelo dráhou bez problémů.

Nejvyšší rychlostí, tedy 85 km/h, projel kdysi dávno Citroën Xantia Activa, který má aktivní hydropneumatické odpružení, co vozidlu společně s nízkou stavbou dalo naprosto zásadní výhodu. Většina současných aut končí mnohem, mnohem dřív. V nevýhodě jsou samozřejmě všechny plug-in hybridy, které mají přirozeně těžší zadní část (pokud tam mají trakční baterii). Podobně jsou na tom SUV, tedy vozidla se zvýšenou stavbou, která se projevuje větší tendencí k rozkývání auta při prudkém manévru.

Teď něco pro motoristické nadšence! Najít schéma toho, jak má být losí test postaven a jak má vypadat testovací dráha, není vůbec těžké. Zkuste si ho někdy v reálu. Namísto kuželů klidně poslouží částečně naplněné plastové lahve, případně jiné měkké překážky. Jediné, co potřebujete, je dostatečně dlouhá dráha, na které nikoho neohrozíte.

Proč je losí test tak náročný? 

Na losím testu je nejhorší to, že chceme po autě prudký manévr, který si následně rozmyslíme. Přesun těžiště se děje velmi rychle a vůz nemá šanci se stabilizovat. Ostatně někdy třeba v rallye závodech používají jezdci fintu, kterou přetíží zadní nápravu a ta vypadá podobně jako losí test.

Trhnou volantem na jednu stranu, směrem od požadovaného směru zatáčení. Následuje další trhnutí volantem na stranu druhou, tentokrát do zatáčky. Provází to zpravidla „utržení“ zadní nápravy, která se tak ochotně začne otáčet kolem svislé osy auta a nasměruje předek dovnitř zatáčky. Je to efektní, ale na správné provedení velmi náročný manévr.