Motocykly jsou ve většině případů o dost rychlejší než běžná osobní auta. Relativně lehké stroje s výkonem třeba 100 nebo 150 koní poskytují možnost zažít zrychlení, jaké často člověk nezkusí ani ve sportovním autě. Jak jsou na tom ale motocykly s brzdnou dráhou?
Brzdná dráha auta a motocyklu, kdo zastaví rychleji
Články na téma bezpečná jízda:
- Kurz bezpečné jízdy: Co vše se při něm naučíte?
- Defenzivní jízda - co to znamená a jaké jsou zásady?
- Brzdná dráha auta a motocyklu - právě čtete
- Aktivní a pasivní bezpečnost vozidla
- Bezpečná vzdálenost mezi vozidly
- ESP systém vypněte dlouhým podržením tlačítka
- Dodržení bezpečné vzdálenosti: co to znamená? - již brzy
Základním problémem při porovnávání brzdných drah je ale u motocyklu nutnost "umět brzdit". V autě je to jednoduché, tam prostě řidič zarazí pedál do podlahy a pak jen čeká, eventuálně u toho nadává (což překvapivě příliš nepomáhá). U motorky se ovládá buď zadní a přední brzda zvlášť, nebo jsou jejich okruhy částečně propojeny a jednou páčkou se tedy brzdí jak přední, tak i lehce zadní brzdou. Jenomže ve chvíli, kdy motocyklista zabere za páčku přední (a tedy účinnější) brzdy až moc, může se mu stát, že kolo se buď smekne nebo se stroj začne stavět takzvaně "na přední". Ani jedno samozřejmě není žádoucí a částečně tento neduh léčí ABS, kterým jsou jednostopé stroje v posledních letech vybaveny. V praxi bude brzdná dráha motocyklu záležet krom jiných faktorů z velké části i na umění daného jezdce a jeho zkušenostech.
Srovnání hmotností
Pokud budeme porovnávat osobní automobil s motocyklem a jejich brzdné dráhy, musíme zvážit dvě základní proměnné. Tou první je hmotnost. Dnešní vozy jsou relativně lehké, běžně váží řekněme i s řidičem 1,2 tuny. Motorka má dejme tomu 190 kilogramů, dobře stavěný jezdec po vydatném nedělním obědu 90, dohromady to je 280 kilo. Když to zaokrouhlíme, tak je motocykl zhruba 4,25x lehčí než auto.
Srovnání styčných ploch
Jenže teď musíme porovnat i styčnou plochu pneumatik, která se musí vyrovnat s náporem hybnosti a převést kinetickou energii na nějakou jinou formu energie (převážně na energii tepelnou). Při správně nahuštěných pláštích je u běžného auta udávána styčná plocha všech plášťů dohromady zhruba velikosti pohlednice, což je nějakých 155 cm2. U motorky se udává plocha zhruba platební karty, tedy asi 46 cm2. Tady má navrch automobil, a to 3,3x.
Nabídka motocyklů v inzerátech
Auto zastaví rychleji
Praxe ukázala, že v drtivé většině případů zastaví rychleji běžné auto než sportovní motorka, jakkoliv se může zdát, že výhody jsou lehce na straně jednostopého stroje. Praktické pokusy brzdné dráhy automobilu ukázaly, že z rychlosti 90 km/h zastaví vůz na 43,5 metrech, kdežto brzdná dráha motocyklu byla 51 metrů. Při 50 km/h to auto zvládlo zabrzdit na 17 metrech, a motorka na metrech 20. Je to právě tím, že i opravdu dobrý jezdec zkrátka nemůže slepě zabrat za brzdovou páčku a vyvolat zablokování předního kola. Musí velmi citlivě najít ten správný bod, kde je účinek dostatečný na rychlé zpomalení, ale zároveň se kolo zcela nezablokuje. A v tomto má osobní auto navrch, tam to totiž není problém.
Brzdná dráha a její výpočet
Se vzrůstající rychlostí ale začíná přeci jen motocyklista mít navrch. Jakto? Podstata tkví ve vzorečku pro kinetickou energii.
Ek=0,5m * v2
Ze vzorce vyplývá, že energie se zvyšuje s kvadrátem rychlosti. Proto třeba z rychlosti 200 km/h pravděpodobně zabrzdí rychleji motocykl. Pokud si do vzorce dosadíme hmotnost (v kilogramech) a rychlost (v metrech za sekundu), tak zjistíme, že při dvoustovce je potřebná energie na zabrzdění u auta 1,815 MJ a u motorky to bude "jen" 0,423 MJ. Dá se tak obecně říct, že v jisté rychlosti se brzdné dráhy vozidel vyrovnají a při dalším zvyšování rychleji zabrzdí lehčí motorka i přes nižší styčnou plochu a s méně zkušeným jezdcem. Za běžných podmínek, tedy ve městě a na okreskách, zabrzdí lépe auto.
Zdroj médií: Depositphotos.
