Jak se silničáři připravují na zimní sezónu

Manuál pro každou zimu

Příprava začíná už v létě, konkrétně v průběhu srpna. Řeší se spíše ta administrativní část - Plán zimní údržby. To je v podstatě takový docela tlustý manuál (ten poslední měl 194 stran). V něm je napsáno, kde se může a nemůže solit, detaily o technologii posypu v různých úsecích, dále tam je zaneseno kde jsou jaké nové úseky a změny, kdy bude kde jaká naplánovaná uzavírka a podobně. Plán mohou připomínkovat i nejrůznější subjekty, například policie, hasiči, městské úřady, vodohospodáři a podobně.

Také čtěte

2 min. čtení

Nejlepší filmy s auty na Netflixu

14. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Mizící sněhovky

Samostatnou kapitolou v přípravě na zimní sezonu jsou sněhové zábrany, kterým se někdy říká také zásněžky. To jsou takové ty "ploty", které na podzim vyrostou na polích více či méně daleko od silnice. Jejich úlohou je omezit tvorbu sněhových jazyků tím, že naruší proudění vzduchu při větrném počasí. Zásněžky je třeba stavět po skončení prací na poli na podzim a zároveň je dobré je sklidit před jejich začátkem na jaře, aby obhospodařování půdy neomezovaly. Čas od času se bohužel stane, že zábrany zmizí, pravděpodobně někomu poslouží na otop.

Tuny soli

Dále příprava zahrnuje navážku materiálu. U chrudimských cestářů je to pouze sůl ve dvou podobách. Tou první je pytlovaná na solanku, tedy roztok soli s vodou. A pak se naváží zhruba 1 300 tun soli sypané na klasický posyp. V jiných cestmistrovstvích mají ještě posypový písek. Používá se v úsecích, kde se nesmí solit, většinou tedy u zdrojů pitné vody, případně v CHKO.