Jak se kdysi jezdilo na dřevo

10. 12. 2021 2 min. čtení diskuze (0) Názory

Líbilo by se vám jezdit na dřevo? Namísto benzínu byste si před cestou naštípali pár polínek, naplnili kotel, pořádně ho rozhicovali a pak byste se mohli vydat na cestu.

Jak se kdysi jezdilo na dřevo

Tahle myšlenka není nijak nová a vlastně ani převratná. Jejím základem je dřevoplyn. Vzniká spalováním biomasy za teplot přes zhruba 500 °C. Uhlík v molekulách reaguje s kyslíkem a vodní párou. Vzniká metan, vodík, oxid uhelnatý a oxid uhličitý. Tato směsice plynů pak může sloužit jako palivo pro spalovací motory. Je samozřejmě potřeba vůz “obohatit” o docela velkou a nepříliš vzhlednou nádobu - kotel, který spalováním dřeva generuje pro motor zmíněný dřevoplyn.

Nese to s sebou jisté komplikace. Motor se rychleji opotřebovává kvůli nečistotám vznikajícím při spalování a zanáší se dehtem. Ten se sice dá vcelku jednoduše odbourat, ale tím zase klesá výhřevnost dřevoplynu - tedy výkon motoru. Efektivita celého procesu je navíc ovlivněna vlhkostí spalovaného dřeva, nesmí být příliš mokré, ale ani příliš suché.

Ve větším měřítku se dřevoplyn začal prosazovat za velké hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let minulého století. Opravdový boom přinesla následně druhá světová válka. Ropné produkty si pro sebe uzurpovala armáda a lidé tak byli odkázáni na “alternativní paliva”. Dřevoplyn se ukázal jako optimální řešení. Majetnější si nechávali upravit své osobní vozy a v nákladní dopravě u nás sloužila třeba Škoda 256 G.

Vyloženě vítězstvím byl dřevoplyn pro Švédsko. Tamní rozsáhlé lesy poskytovaly dostatek paliva pro autobusy, kterých byla na dřevoplyn těsně před vypuknutím druhé světové války celá polovina. S těmi autobusy to bylo vůbec zajímavé. Třeba v Anglii měl generátor dřevoplynu pro doubledecker podobu přívěsného vozíku.

Po válce se ještě nějaký čas dřevoplyn používal, ale pak se od toho postupně upustilo. Proč se tak stalo? Ten hlavní důvod je samozřejmě do jisté míry zájmový - zdroj dřeva má kde kdo, o ropě se to úplně prohlásit nedá (tedy pokud nebydlíte v Texasu). Navíc už tehdy byly v podstatě fungující systémy zpracování ropy a distribuce následných produktů. Krátké dřevoplynové intermezzo tak posloužilo jako docela dobré řešení, které umožnilo zachovat funkční nákladní a hromadnou dopravu. Dnes už je to záležitost historická, případně vyloženě nadšenecká.

Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články