Ceny pokut: Mají vliv na to, jak lidé dodržují předpisy?

Napřed malá polemika. Podívejme se nejprve spíše na logické a emoční aspekty dopadů zvyšování pokut, tedy zpřísňování. Politici a policie často tyto kroky obhajují tím, že to odradí řidiče od porušování předpisů, tudíž to zvedne bezpečnost na silnicích (a to je také jediný použitelný argument z jejich strany).

Argumenty pro zvyšování pokut

• Odstrašení – vyšší pokuta znamená vyšší hrozbu. Když to doženeme do extrému, tak na začátku nepokutujeme vůbec, na konci trestáme zabavením řidičáku i bagatelní přestupky, například špatné parkování.
• Zvýšení bezpečnosti – kdykoliv se sníží počet dopravních přestupků, které se na silnicích reálně odehrávají, zvedne se bezpečnost dopravy. To je nepopiratelný fakt, protože většina přestupků je postavena tak, aby chránila nějaký zájem, tím je nejčastěji přiměřená míra bezpečnosti.

Argumenty proti zvyšování pokut

• Negativní vnímání policie – policie je pouhým nástrojem státu, který má zajistit dohled a vymáhat právo. Dostanete-li jednou za pět let zcela oprávněně pokutu za parkování ve výši 500 korun, asi to ve vás nevzbudí tak negativní emoce, jako tučná sankce, kterou vám dají „bukařící“ policisté za mírné překročení rychlosti na přehledném a rovném úseku.
• Korupce – naprosto reálná hrozba. Kdo řídil už v devadesátkách, dost možná někdy vyřešil přestupek „bez bločku“. Ano, skutečně se to dělo a dnes tomu do značné míry brání kamery na uniformách policistů. Míra korupce ale obvykle roste, když se dá ulehčit vlastní kapse tím, že se namísto do státní kasy jde pokuta do kapsy policisty. Způsob se vždycky najde, ona ta kamera může mít taky třeba poruchu, že?
• Dopad na nízkopříjmové skupiny – není úplně fér, že někdo může sekat jeden přestupek za druhým a nepocítí to, ale jiného řidiče citelně zabolí třeba tisícovka. Tuto nerovnost měl odstranit bodový systém. Realita? Movitější řidiči si mohou dovolit advokáta, který se postaví proti často dost neznalému úředníkovi ve správním řízení. Ouřada namísto řešení přestupku věc odloží nebo nechá v tichosti promlčet.

Co na to studie?

Takže jsme si shrnuli spíše emoční stránku věci, pojďme se podívat, co na to fakta. U těch však musíme poznamenat jeden důležitý detail. Je problém měřit něco, co se v čase mění. Máme-li stav A a stav B, měli bychom jej měřit za stejných podmínek. Jenže auta se v průběhu času vyvíjejí, mají silnější brzdy, lepší bezpečnostní systémy a asistenty, stejně tak probíhá i vývoj infrastruktury. V tomto případě tedy dvojnásob platí známá poučka, že korelace neimplikuje kauzalitu. A to zejména tehdy, dochází-li se zpřísňováním sankcí k poklesu nehodovosti.

Dohledejte si třeba zprávu Ministerstva dopravy starou něco málo přes rok (hledejte „Reakce na NKÚ: Bezpečnost na silnicích se zvýšila“). Najdete tam fakta k nehodovosti s úmrtím na silnicích u nás. K tomu si vypůjčíme i jeden graf, kde je skutečně vidět pokles. Ale zde se právě nabízí otázka, jak moc za to může zpřísnění sankcí a jak moc to ovlivnilo, že jsme přesedli z favoritů do oktávek.

Také čtěte

4 min. čtení

Ceny občerstvení na čerpačce ve Slovinsku: Kolik stojí káva, sendvič a voda?

21. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Nicméně například hned dvě studie z let 2014 a 2017 potvrzují, že zavedení bodového systému, respektive zvýšení pokut za překročení rychlosti pomohlo snížit počet dopravních nehod i úmrtí na silnicích.

Pak jsou tu ale jiné dvě studie, konkrétně z let 2010 a 2018. Jedna zjistila, že zvýšení pokut za jízdu pod vlivem alkoholu nemělo žádný vliv na počet nehod způsobených opilými řidiči. A druhá zase přišla na to, že zvýšení policejní přítomnosti na silnicích vedlo ke zvýšení počtu nehod.

• Přečtěte si také: Pokuta za slušnost? V Česku běžná a poměrně drahá praxe

Názor na závěr

Dovolím si na závěr malý názor, ačkoliv tu hlavní otázku bohužel nechám nepodloženou fakty. Řidiči se dělí dle mého pozorování víceméně na dvě skupiny, které páchají přestupky. Jedna, naštěstí ta větší, řídí tak, aby míra páchání přestupků nepřekročila určitou míru. Představa výše, které může pokuta dosahovat, je děsí, takže obcí sice neprojíždějí přesně padesátkou, ale ani ne stovkou.

A pak je tu druhá skupina řidičů, kterou vídáme často ve zpravodajství. Těm je úplně jedno, že už mají zabavený řidičák za jízdu pod vlivem a řídí vesele dál, dělají si doslova co chtějí. Soudy jsou na ně krátké do doby, než něco zásadního provedou a jdou za mříže. Tvrdší sankce tedy dopadnou spíše na ty slušnější. Na ty nejnebezpečnější řidiče nemají absolutně vliv.