Aerodynamika aut: Jak se ladí i ty poslední detaily kvůli spotřebě

Jasně, všichni asi víme, že existuje nějaké číslo, které nám udává, jak moc dobře je vůz aerodynamicky řešený. Koeficient aerodynamického odporu se značí C_x a je to bezrozměrná veličina, která popisuje, jak velký odpor klade těleso proudícímu vzduchu. U moderních aut je C_x dán nejen celkovým tvarem karoserie, ale i mnoha dalšími detaily. Velká část jich zůstává řidičům utajena a automobilky se s nimi příliš nechlubí.

• Mohlo by vás zajímat: Bez rozmyslu namontovaný spoiler akorát rozhodí naladění auta výrobcem

Zpětná zrcátka

Dřív byla zrcátka spíš kulatá, tvarově podobná třeba oblázku nebo ocucanému bonbonu. Dnes se dělají zpětná zrcátka (tedy ta vnější, u vnitřních se aerodynamika moc neřeší) tvarovaná často lehce do špičky. Není to pravidlo, co však prakticky pravidlem je, jsou hrany.

Ano, zrcátka mají jednu nebo dvě výraznější hrany, které končí v bodě co nejdál od vozidla. Tyhle malé hranky mají dvě úlohy. Umožňují kapkám vody, aby odtekly alespoň trochu kontrolovaně a nestékaly kam nemají (třeba na plochu bočních skel), ale také odtrhávají proud vzduchu. Zabraňuje se tak turbulencím, které by působily negativně a vozidlo by při určitých rychlostech vlastně tahaly zpět. Krom toho to má pozitivní vliv i na aerodynamický hluk a svištění zrcátek v dálničních rychlostech.

Hrany mají obecně velmi dobrý vliv na vodu. Na hladké nepřerušené ploše se voda za deště chová velmi nevyzpytatelně, typicky při různých rychlostech jinak. Kapky mění směr, mají tendence stékat třeba na přední nebo boční skla a podobně. Dáme-li na plochý panel ostrý zlom, budou mít kapky tendenci odtékat po něm, takže je lze alespoň trochu usměrnit někam, kde ničemu nevadí. Zároveň však tyto zlomy, například na předních dveřích, mohou dost pozměnit proudění vzduchu kolem nich. Negativně se to může projevit třeba i tím, že se pak přední dveře nadměrně špiní.

Také čtěte

6 min. čtení

Řidič dodávky a tachograf do 3,5 t: Kolik kilometrů může nově denně ujet?

14. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

A sloupky

Hodně velká věda se děje v oblasti A sloupků, předního skla a hrany víka motorového prostoru. Dřív byly tendence na sebe tyto části plynule navázat, aby se obtékání vzduchu optimalizovalo, viz Škoda Fabia první generace.

Dnes jsou spíš snahy proud vzduchu odtrhnout a část ho poslat kolem bočních oken a část zhruba doprostřed předního skla, případně do prostoru nad stěrači. A sloupky tedy často již nejsou plynule navázány, ale jejich spodní část je schovaná za odtrhovou hrankou kapoty. Je to překvapivě o něco efektivnější přístup než dělat předek co nejvíc zahlazený.

Deflektory před koly

Kola obecně jsou gigantický problém. Designéři to vyřešili z části velmi jednoduše – prostě je „zarazili“ do podběhů, aby jejich boční obtékání nedělalo tolik turbulencí. Jenže pak jsou tu pláště, jejichž vzorek dělá to samé a tak úplně se schovat nedá, vzduch se k nim dostane z přední strany pod nárazníkem.

Co však lze realizovat poměrně levně, je deflektor, který část vzduchu odkloní směrem dolů a případně do boků. Kolo tedy nebude mít tendence nabírat tolik vzduchu směrem do podběhu a tam s ním různě vířit. Deflektor má třeba nejnovější Superb, je to jenom kus plastu, který odkloní vzduch směrem pod kolo.

Skloněné přední sklo

Nenápadný detail, který však máme denně na očích. Ano, přední skla jsou více skloněná než dřív, aby vzduch lépe obtékal karoserii, což s sebou bohužel nese i určité kompromisy. Větší sklon A sloupku znamená, že bude víc překážet ve výhledu. Problém je i vzdálenost sloupku od hlavy řidiče, posunul se blíž a i rovina střechy je níž. To ovšem už zvládáme řešit pevnějšími materiály karoserie obecně. A pak je tu praktické hledisko – zkuste si vyčistit od prachu prostor palubní desky úplně vpředu pod sklem…