AdBlue má mezi majiteli dieselů docela špatnou pověst. Samotná kapalina je přitom mimořádně jednoduchá – jde o roztok močoviny v demineralizované vodě. Komplikované je všechno kolem ní.
AdBlue: Problémy mohou vyjít hodně draho
Články na téma AdBlue:
- AdBlue – co to je a co se stane, když dojde
- Seznam čerpacích stanic s AdBlue
- Jak doplnit AdBlue močovinu do auta
- Jaké vybrat AdBlue
- Močovina do auta: Jak ji doplnit?
- Jak dlouhá je životnost AdBlue? Kratší, než jste si mysleli
- AdBlue močovina: Jak vlastně funguje? (1. díl)
- AdBlue močovina: Jak vlastně funguje? (2. díl)
- AdBlue systém a problémy s ním - právě čtete
Moderní SCR systém potřebuje čerpadlo, vstřikovač, vyhřívání, několik čidel a elektroniku, která neustále kontroluje, jestli skutečně dochází ke snižování emisí oxidů dusíku. Hláška o závadě AdBlue proto vůbec nemusí znamenat problém se samotným AdBlue.
A ignorovat ji není dobrý nápad. U moderního dieselu totiž může závada emisního systému skončit odpočtem kilometrů, po jehož vyčerpání už po vypnutí motor znovu nenastartujete. Nejde o zákeřnost automobilky, ale o součást systému, který má zabránit dlouhodobému provozu auta s nefunkčním SCR. Evropské předpisy s takzvaným systémem pobídky řidiče přímo počítají.
Co vlastně AdBlue dělá?
AdBlue se neleje do motoru ani do nafty. Má vlastní nádrž a pomocí dávkovacího systému se vstřikuje do výfukových plynů před katalyzátorem SCR. Jde o vodný roztok s 32,5 % močoviny, jehož parametry stanovuje norma ISO 22241. Působením tepla z něj vzniká amoniak, který následně v SCR katalyzátoru reaguje s oxidy dusíku a výsledkem je především dusík a voda.
Na papíře jednoduché, v praxi už méně. Řídicí jednotka musí vědět, kolik kapaliny má vstříknout, zda je ve vedení dostatečný tlak, jakou mají výfukové plyny teplotu a hlavně jestli systém skutečně snižuje množství NOx. K tomu využívá mimo jiné NOx senzory před a podle konstrukce také za SCR katalyzátorem. Celý systém tak obsahuje podstatně více věcí, které mohou časem začít zlobit.
- Přečtěte si také: Proč pár kapek močoviny drží diesel při životě v emisní éře?
Krystaly umí udělat pořádnou neplechu
Jedním z typických problémů jsou bílé usazeniny, které můžete někdy vidět třeba kolem hrdla nádrže. Když se z AdBlue odpaří voda, zůstává po ní močovina a mohou vznikat právě krystaly. U plnicího hrdla jde většinou pouze o kosmetickou záležitost. Podstatně horší je krystalizace uvnitř dávkovacího systému.

Usazeniny mohou omezit průchodnost vedení nebo ucpat dávkovací ventil. Ten pak nevstříkne správné množství kapaliny nebo ji nedokáže správně rozprášit do výfukového potrubí. HELLA mezi příčinami závad dávkovacích ventilů výslovně uvádí právě kontaminaci a krystalizaci, která může vstřikovač ucpat a narušit přesnost dávkování. Podobné problémy mohou postihnout také čerpadlo.
Zajímavé je, že některé systémy po vypnutí motoru kapalinu z části vedení odsávají zpět. Jestli tento cyklus neproběhne správně, může v systému zůstat AdBlue a následná krystalizace může čerpadlo nebo potrubí zablokovat. Takže závada může vzniknout i přesto, že majitel používá správnou kapalinu a nikdy nádrž nenechal prázdnou.
V zimě zamrzne. To je normální
Další často zmiňovaný problém je mráz. AdBlue začíná zamrzat přibližně při -11 °C, což na první pohled nezní zrovna ideální pro kapalinu používanou v automobilech. Samotné zamrznutí ale závadou není. Systémy jsou na něj konstrukčně připravené a používají vyhřívání nádrže, čerpadla nebo vedení.
Zmrazení AdBlue kapalinu nepoškodí a po rozmrznutí ji lze normálně používat. Problém tedy není situace, kdy auto přes noc stojí při -15 °C a náplň zamrzne. Problémem může být až nefunkční vyhřívání, kvůli kterému systém kapalinu po nastartování nedokáže uvést do provozu. Tady už se opět dostáváme k tomu, že údajná závada „AdBlue“ může být ve skutečnosti vadné topné těleso, čerpadlo, snímač nebo kabeláž.
Často je vadný NOx senzor
Poměrně drahá kapalina v modré nádrži v tom bývá často nevinně. Bez správných údajů z NOx senzorů totiž řídicí jednotka neví, zda SCR funguje tak, jak má. Senzory měří koncentraci oxidů dusíku ve výfukových plynech a jejich údaje slouží jak k regulaci množství vstřikovaného AdBlue, tak ke kontrole účinnosti systému.
NOx senzor přitom pracuje v hodně nepříjemném prostředí. Je vystaven vysokým teplotám, vibracím a samozřejmě samotným výfukovým plynům. Výrobci mezi příčinami jeho závad uvádí běžné stárnutí, znečištění sazemi, působení vlhkosti nebo soli, poškozenou kabeláž a také usazeniny vznikající při nesprávném dávkování AdBlue. Krátké trasy, vysoká spotřeba oleje nebo jiné problémy motoru navíc mohou zvyšovat množství nečistot ve výfuku.
Vadný senzor může posílat nesmyslné hodnoty a automobil pak vyhodnotí SCR jako neúčinné, přestože čerpadlo i vstřikovač fungují. Proto bychom bez diagnostiky rozhodně nezačínali měnit nádrž nebo čerpadlo jen podle hlášky na palubní desce.
Špatné AdBlue dokáže systém poškodit
Na kvalitě náplně opravdu záleží. Používat se má kapalina odpovídající ISO 22241 a rozhodně není dobrý nápad ji něčím ředit, míchat nebo přelévat přes špinavé nádoby. VDA například výslovně požaduje ochranu před kontaminací olejem, naftou, mazivy, čisticími prostředky a dalšími nečistotami.
V systému pracují malé průřezy a přesné dávkovací prvky a nečistoty mohou poškodit nebo ucpat čerpadlo a vstřikovač. Delphi mezi běžnými příčinami závad SCR uvádí právě vadná čerpadla, ucpané vedení nebo vstřikovače, nekvalitní AdBlue a použití nesprávné kapaliny.
Pozor také na dlouhodobé skladování. AdBlue není něco, co bychom koupili v obrovském barelu a nechali deset let stát v rozpálené (a v zimě vymrzlé) garáži. VDA doporučuje chránit jej před přímým sluncem a při skladování do 25 °C počítá podle ISO 22241 s životností alespoň 18 měsíců. Vyšší teploty podmínky pro dlouhodobé skladování zhoršují.
- Mohlo by vás zajímat: Jak dlouhá je životnost AdBlue? Kratší, než jste si mysleli
Dolití nemusí hlášku odstranit
Pak je tu asi nejvíc frustrující situace. Auto oznámí problém s AdBlue, majitel dolije několik litrů, jenže hláška nezmizí. Někdy proto, že systému chvíli trvá, než novou hladinu vyhodnotí. Pokud je ale skutečnou příčinou porucha SCR, samotné dolití samozřejmě nic nevyřeší.
Řídicí jednotka totiž nekontroluje jen množství kapaliny v nádrži. Sleduje její dávkování a pomocí čidel také výsledné emise. Evropské požadavky přímo počítají s rozpoznáním nesprávné kvality činidla, poruchy dávkování nebo příliš vysokých emisí NOx. Pokud závada přetrvává, může následovat postupné varování a nakonec omezení dalšího provozu.
Typický problém tedy může vypadat tak, že máte nádrž úplně plnou, ale auto přesto ukazuje něco ve stylu „start nebude možný za 800 km“. V takovém případě nemá smysl kupovat další kanystr. Je potřeba diagnostikovat příčinu závady.
Bez diagnostiky můžete měnit díly zbytečně
Při opravě je důležité zjistit, jestli čerpadlo vytváří požadovaný tlak, zda dávkovací ventil opravdu vstřikuje, jaké hodnoty ukazují NOx senzory a jestli systém nehlásí problém s teplotou, kvalitou kapaliny nebo její hladinou. Diagnostika zároveň umí odlišit elektrickou závadu senzoru od situace, kdy senzor sice komunikuje, ale posílá nevěrohodné hodnoty.
Právě druhý případ je záludnější. Řídicí jednotka totiž nemusí mít důvod nahlásit klasickou chybu typu přerušený obvod. Senzor jednoduše měří špatně a výsledkem může být nesprávná regulace SCR. HELLA proto při diagnostice doporučuje kromě chybových kódů sledovat také skutečné měřené hodnoty NOx a jejich chování za provozu.
Pokud tedy auto začne hlásit závadu AdBlue, nemusí vás čekat katastrofa. Stejně tak ale není dobré problém několik měsíců ignorovat. Ze závady relativně jednoduchého čidla nebo ucpaného vstřikovače se může stát situace, kdy automobil kvůli emisnímu systému odmítne další nastartování.
Největším problémem AdBlue tak paradoxně nebývá samotné AdBlue. Je to poměrně složitý SCR systém, který musí kapalinu skladovat, ohřívat, čerpat, přesně dávkovat a zároveň kontrolovat, zda celý proces skutečně funguje. Čím je diesel starší, tím více jeho součástí má za sebou roky práce v prostředí plném tepla, vody, soli a výfukových plynů. A právě tam začínají skutečné problémy.
Zdroj médií: Depositphotos.