Test: Toyota Camry 2.5 Hybrid - dělat věci jinak, dělat věci po svém

13. 5. 2021 12 min. čtení diskuze (0) Testy Toyota

Toyota Camry je v Americe velmi úspěšný model značky. U nás zdaleka takového věhlasu nedosáhla. Je to docela škoda, protože je to povedené auto. Ačkoliv je pravda, že do měřítek evropského trhu tak úplně nezapadá, jak jsme si mohli ověřit v našem redakčním testu.

Toyota Camry v redakčním testu

Ono to vlastně tohle auto nemá v Evropě, potažmo na českém trhu, vůbec lehké. Předně - nedělá se jako kombi. Což je pro typického českého taťku jednoznačné “no go”. Dalším problémem může být motorizace - ta je vlastně jenom jedna. Jak řeknete majiteli třeba Superbu “hybridní dvouapůllitr”, tak obvykle konverzace končí, protože to buď bude strašně žrát, nebo dotyčný zaujme dnes už nesmyslné stanovisko “jedině nafta čoveče”. A přitom je Camry vlastně taková trochu skrytá perla.

Zajímavý předek

Začneme ale hezky popořádku. Mrkneme se na tohle auto zvenku. A přiznám se, že tady mě Camry zaujala výrazněji jen zepředu. Světlomety a maska s logem uprostřed se svažují lehce do véčka, ale nejvíc se mi líbí to pod nimi. Ta velká tlama zjemněná hezky tvarovanými žebry je něco neskutečně sympatického. Je to decentní, ale líbivé.

Test Toyota Camry 2.5 Hybrid

Zbytek vozu je takový nijaký. Nemyslím to negativně, ale neuměl mě ničím zaujmout, nic mě prostě neoslovilo tak jako přední část. Auto jako celek působí nesmírně elegantně a i poměrně majestátně. Ačkoliv tedy na Lexus ES, který stojí na stejné platformě a využívá stejný pohon, se Camry s tou elegancí oproti němu nechytá. Tam je to ještě malinko jiný level. Nuže, jdeme za volant!

Žádná diskoška

Po otevření rozměrných dveří je okamžitě znát úplně jiný přístup, než na jaký jsme zvyklí od evropských automobilek. I přesto, že testovaný kousek byl s VIP paketem (a tedy v top výbavě), neměl ani jedno zbytečné cingrlátko, žádné lišty s volitelnou barvou podsvícení, žádné krystaly na voliči převodovky. Člověk si nepřipadá jak na koncertu Michala Davida, což jednoznačně kvituji. Tady zkrátka žádný designerský průjem neproběhl.

Fandíte vozům značky Toyota? Zde jsou kvalitní vozy v inzerci

Toyota Camry - interiér testovaného vozu

Namísto zbytečností snažících se posádku ohromit množstvím barevných kombinací, je v Toyotě Camry všechno takové hezky robustní, většina funkcí se ovládá tlačítky, teplota klimatizace otočným voličem a displej infotainmentu je úhlopříčkou bližší telefonu než televizi. Nebojím se ale říct, že zde automobilka zaspala. Při pohledu na prehistorickou grafiku navigace a obecně všeho v menu si říkám, že jestli by měla na něčem Toyota zapracovat, tak na tom, aby jejich radiomapy nevypadaly jak z roku 2010. Jakkoliv mají svou logiku a uspořádání, tak dnes už je zkrátka konkurence o parník jinde, a to i se svižností pohybu mezi jednotlivými nabídkami.

Jinak je uvnitř velmi příjemně a všemu dominuje oku lahodící křivka, linoucí se od budíků až někam ke stehnu spolujezdce. I tahle výrazná asymetričnost je něčím, co opět vůz odlišuje od ostatních a v mých očích tím získává body navíc. Minimálně za tu odvahu, udělat něco jinak, než jak to dělají ostatní.

Interiér bez lesku

Ze začátku jsem moc nevěděl, co si myslet o dekoru na centrálním tunelu a na palubní desce. Je takové podivně měděné barvy a z dálky působí skoro jako dřevo. Bližší pohled odhalí, že to nic organického není, ale nebyl jsem sto odhalit, co to vlastně je, nebo co to imituje. Osobně bych se bez toho klidně obešel, na druhou stranu je to ale stokrát lepší než černý plast “piano black”. A když už jsme u těch lesklých povrchů, tak s těmi se tu velmi šetřilo a designéři je omezili jen na plochu centrálního displeje a jeho okolí. Opět palec nahoru za praktičnost a estetickou udržitelnost.

Toyota Camry v redakčním testu

Jako nepříliš praktický jsem naopak shledal světlý interiér. Vůz neměl najeto ani 20 tisíc, a přesto už bylo na sedadlech znát, že jsou v nejexponovanějších místech modrošedá od kalhot těch, co v něm seděli přede mnou. Není to neřešitelný problém, ale vyžaduje to nějakou investici do údržby. Druhou (a poslední) možností je v konfigurátoru zvolit klasický černý vnitřek, který si ukousne i trochu pocitu vzdušnosti.

Sezení samotné je ale velmi fajn! Sedadla jsou rozměrná, pohodlná a ideálně tvarovaná. Ani vyšší a robustnější postavy nebudou mít problém najít si správnou polohu. Tady je tedy vše v pořádku, ačkoliv ke stropu mi s mými necelými dvěma metry výšky chyběly nad hlavou zhruba dva centimetry.

Papalášské sezení

Vzadu jsem rovněž neměl důvod ke stížnostem, a to díky příplatkovým polohovatelným sedadlům (součást VIP paketu). Po sklopení jsem se pod svažující se střechu vešel bez problémů, ale je pravda, že v maximálně vzpřímené poloze opěradla už bych měl na delší cestě asi problém. Místa pro nohy a kolena je samozřejmě nadprůměrný příděl, jak se na tuto třídu aut sluší a patří.

Interiér recenzovaného vozu

Velmi líbivá fíčura je zadní sklopná loketní opěrka, což je zároveň opěradlo prostředního sedadla. Krom obligátního držáku na plechovku je jeho součástí i malý panel vybavený dotykovými tlačítky. Těmi se ovládá hudební systém, teplota třetí (zadní) zóny, sklon opěradel sedadel a sluneční clona zadního skla. Funguje to velmi dobře a nějakou delší cestu bych asi neměl problém strávit právě v zadní řadě.

Interiér testovaného vozu

Nedá se úplně říct, že by Camry posádku nějak rozmazlovala. Spíše ji neobtěžuje a snaží se o to, aby cesta probíhala v klidu a pohodě. Tomu napomáhá i dobře odhlučněný motor a podvozek. Co tak úplně dotažené není je svištění, které se začne ozývat zhruba při dálniční stotřicítce. Není to nějak extra obtěžující, ale holt už si nemohou řidič se spolujezdcem šeptat.

Solidní kufr

Zavazadlový prostor má objem 524 litrů. Jasně, je to sedan, takže kdo si kupuje kombík proto, aby jednou za deset let převezl z obchodu pračku, ten bude v tomto případě silně nespokojený. Drtivá většina rodin do Camry zvládne poskládat svá zavazadla i na čtrnáctidenní dovolenou. Navíc je prostor pod pátými dveřmi dost hluboký. Tašky a kufry skládáte spíš vedle sebe a za sebe, než do vrstev. Je to pak jednodušší pro to správné zavazadlo sáhnout a není nutné kvůli tomu přeskládávat dvě vrstvy tašek nad ním.

Zavazadlový prostor Toyoty Camry

Ten motor chcete!

Jak už jsem napsal v úvodu, Toyota nedává u Camry moc na výběr, co se týče motorizací. Je jenom jedna - čtyřválec o objemu 2,5 litru, podporovaný elektromotorem. Je to pohonný systém léty prověřený a co si budem, jeho pověst je skvělá. V tomhle má automobilka nad konkurencí jednoznačně navrch. Tam, kde ostatní zkoušejí různé objemy a počty válců, Japonci si vystačí s jednou konfigurací, kterou ale odladí tak, že svojí životností strčí do kapsy prakticky jakýkoliv současný motor.

Motor 2.5 benzin v Toyotě Camry je skvělý

Za subjektivní nevýhodu se dá na evropském trhu považovat e-CVT převodovka. Ta si sice pomalu hledá cestu (především díky své efektivitě), ale její projev je doslova “bezestupňový”. Holt při plném plynu občas zazní z pod kapoty zvuk vytočeného čtyřválce, který může vzdáleně připomínat začátečnické rozjezdy provázené pachem pálícího se spojkového obložení. Dá se na to zvyknout, ale někomu, kdo je zvyklý na manuál nebo obligátní dvouspojky, to bude připadat zvláštní.

Výkonem nezaostává

Výkon 160 kW (spalovák 130 kW, elektromotor umí 88 kW) je pro většinu řidičů asi dostatečný. Na stovce je Camry za zhruba 8 sekund a ani ve vyšších rychlostech jí neschází pružnost. Baterie, respektive elektromotor, se do činnosti zapojuje dle uvážení řídící jednotky. Je sice možné elektrický režim částečně vynutit, ale málokdy je akumulátor natolik nabitý, aby to systém dovolil. Lepší je nechat auto fungovat tak, jak to bylo stvořeno.

Skvělá spotřeba

Na elektřinu lze plachtit rychlostmi i kolem 90 km/h, ale jejím hlavním bojištěm je město. Tam se kombinace benzinového čtyřválce a elektromotoru ukazuje jako nesmírně efektivní a není problém jezdit se spotřebou kolem 4 litrů. Apetit motoru sráží efektivní rekuperace, kdy elektrická energie nasbíraná při brzdění poslouží jako doping při následném rozjezdu. Tedy v okamžiku, kdy je spotřeba nejvyšší.

Toyota Camry v recenzi Portálu řidiče

Častou bolestí hybridů jsou naopak delší dálniční přesuny, kdy je těžký akumulátor naopak na obtíž. Toho jsem se trochu obával a chtěl jsem vědět, jak moc špatné to bude, když dám autu opravdu za uši. Proto jsem zvolil cestu po dálnici (samozřejmě německé) mezi dvěma velkými městy a snažil jsem se držet tempo 160-170 km/h. V nočním provozu to šlo celkem hezky, ale výsledkem mé snahy bylo zjištění, že přes sedm litrů na sto se dostává spotřeba jen velmi, velmi těžko. Reálně se dá jet stopadesátkou za zhruba 6,5 litru, což považuji za skvělý výsledek. Velkou míru na tom nepochybně bude mít i fakt, že Camry je relativně nízká, a tudíž neklade takový odpor vzduchu jako větší SUVčka nebo crossovery. Celkově jsem test absolvoval za nějakých 5,5 litrů na sto. Což s přihlédnutím k velikosti vozu a objemu motoru beru jako perfektní hodnotu.

Nepobavíš se

Cestování velmi zpříjemňuje i podvozek. Ten není vyloženě měkký a houpavý, ale přesto filtruje nerovnosti tak nějak příjemně a s jistotou. Nevadí mu ani zatáčky a prudší manévry, ale na limit jsem se dostat nezkoušel. Neměl jsem důvod a ani to tomuhle autu nesluší. Tady se hraje spíš na plynulost a pohodovější tempo. Řízení Toyoty Camry je takové relaxační, až skoro nudné. Neunavuje, nenutí člověka spěchat, ale zároveň neumí ani nijak pobavit a to ani náznakem. Na chvíle za volantem jsem se vlastně ani nijak netěšil, spíš jsem si užíval fakt, že po cestě z Brna do Prahy jsem vystoupil svěží jako rybička.

Parametry testovaného vozu Toyota Camry 2.5 Hybrid

Motorřadový čtyřválec 2.5 l
podporovaný elektromotorem
Pohonpřední
Výkon (kW/ot. min)160 kW
Zavazadlový prostor 524 litrů
Rozměry vozu (v. x š. x d. v mm)1445 x 1845 x 4885
Převodovkae-CVT automatická
Palivová nádrž (l)50
Zrychlení z 0-100 km/h8,3 sekundy
Základní cena1 095 000 Kč
Cena testovacího auta, včetně výbavy1 225 000 Kč

Závěr

Zejména z předchozího odstavce asi jednoznačně vyplývá, pro koho je auto určené. Neocení ho někdo, kdo se chce za volantem občas i pobavit, to stopro ne. Kdo chce status symbol, kterým bude oslňovat sousedy, kolegy a náhodné kolemjdoucí, ať se zeptá v Mnichově, Wolfsburgu a může to koneckonců zkusit i v Mladé Boleslavi. Tam dostane, co chce.

Camry si najde své místo v garáži prakticky smýšlejících jedinců, kteří nikam moc nespěchají, mají rádi svůj klid a pohodlí. Příjemným bonusem bude spotřeba a neprůstřelná spolehlivost, která ve výsledku může znamenat ve srovnání s konkurencí až překvapivě racionální a ekonomickou volbu. 

Zdroj médií: Redakce

+

  • Spotřeba
  • Pohodlný podvozek
  • Překvapivě praktické auto
  • Absence zbytečností
  • Motor

  • Šíleně zastaralá grafika infotainmentu
  • Pro někoho e-CVT převodovka
Jakub Mokříš

Autor článku
Kuba má rád praktická auta, která dávají smysl, ale i ta, která moc smysl nedávají a dělají primárně radost. Sám na nich něco málo udělá, ale složitější úkoly raději přenechá profíkům.

Podobné články

Chcete zdarma dostávat prémiový obsah, zajímavé nabídky a akce do svého e-mailu?