Silnice pro motorová vozidla je rychlostní komunikace dálničního typu. Tyto komunikace tvoří levnější variantu dálnic z hlediska nákladů na výstavbu.
Silnice pro motorová vozidla v České republice
V Česku je zaveden v pravidlech silničního provozu termín „silnice pro motorová vozidla“,který striktně udává úseky pozemních komunikací, které jsou vymezeny dopravními značkami IZ 2a a IZ 2b, na níž kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz na silnici pro motorová vozidla.
Za užívání této pozemní komunikace nemusíte platit, pokud z příslušné dodatkové tabulky umístěné pod touto značkou nevyplývá jinak. Na dálnici tato značka označuje také konec dálnice.
Silnice, které byly vystavěny jako silnice pro motorová vozidla se staly od 1.ledna 2016 dálnicemi. Tyto cesty byly převedeny na dálnici, konkrétně dálnice druhé kategorie. Nově označené silnice pro motorová vozidla jsou silnice I. třídy
Značka s automobilem na modrém podkladu je symbolem možného zvýšení rychlosti na 110 km/h a lokálně také na 130 km/h. Rozděluje se to následovně:
- Na silnici, která je směrově rozdělená, je nejvyšší povolená rychlost 110 km/h. Značením je možné na této silnici rychlost zvýšit nebo snížit.
- Na silnici, která není směrově rozdělená, je nejvyšší povolená rychlost 90 km/h.
Rozdílné znaky dálnice a rychlostní silnice
- Rychlostní silnice jsou oproti dálnicím užší (dálnice jsou obecně např. 27,5 metrů široké, rychlostní silnice 25,5 m). Je to na úkor šířky krajnice a středního dělicího pásu.
- silnice pro motorová vozidla může mít větší podélný sklon, tj. větší stoupání a klesání (max. o 0,5 %)
- rychlostní silnice mají nižší nároky na poloměry křižovatkových větví
Shodné znaky dálnice a rychlostní silnice
- směrové dělení (každý směr má minimálně dva jízdní pruhy)
- všechny nájezdy a výjezdy jsou mimoúrovňové
- maximální dovolená rychlost 130 km/h
- dopravní značení je provedeno stejně (v zelené barvě a číslo komunikace podbarveno červeně)
Jelikož se vykupuje menší prostor pozemků, zemní práce nejsou tak objemné atd., může být výstavba silnice pro motorová vozidla levnější než dálnice, to ovšem záleží na mnoha faktorech (členitost povrchu území, výskyt vodotečí či biokoridorů).
- nevýhodou úspornějšího uspořádání je obecně nižší míra bezpečnosti provozu – užší krajnice poskytuje osádkám odstavených vozidel menší ochranu, střední dělicí pás je snáze překonatelný při haváriích do středních svodidel, oboje platí zejména pro nákladní automobily
- větší podélný sklon zvyšuje spotřebu pohonných hmot (oproti dálnicím) a tím způsobuje větší zátěž na životního prostředí z hlediska zplodin
V praxi se zejména u rychlostních silnicí setkáváme také se stavem, který je pro dnešní normy neakceptovatelný (odchylky vznikly v době méně přísných pravidel a norem, zejména za totality).
Jedná se o tyto faktory:
- zkrácené nebo zcela chybějící odbočovací a připojovací pruhy, nájezd je v takovém případě označen značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
- nevyskytují se stoupací pruhy pro nákladní vozidla ani tam kde je to díky podélnému sklonu potřeba
- často jsou poloměry směrových i výškových oblouků nedostatečné
- výskyt autobusových zastávek přímo v hlavní trase
Zdroj médií: pxhere, bezpecnecesty.cz.
