Proč zemřel Anthoine Hubert? A lze podobným nehodám zabránit?

Je tomu už více jak měsíc, co zemřel talentovaný jezdec Formule 2 Anthoine Hubert. Emoce utichly, kolotoč závodů je zpět na kolech a tak možná přišel čas podívat se, jak se celá tragická událost udála z hlediska technického.

Formule 2 je o něco pomalejší než královská disciplína Formule 1. Rozdíl je především v tom, že monoposty pro F2 jsou konstruované firmou Dallara a využívají motorů Renault. Všechny vozy jsou tak identické, takže vítězství je jednoznačně v rukou jezdce a jeho týmu, který má za úkol techniku co nejlépe na závod připravit. Rozdíl ve výkonu mezi F1 a F2 je zhruba třetinový (800-900 koní vs. zhruba 600 koní).

Seriál F2 navíc využívá víceméně stejné okruhy, jako její sledovanější a populárnější sestřička. A jeden z nich, konkrétně okruh v belgickém Spa, se stal osudným Anthoinu Hubertovi.

Spa je slavnou závodní ikonou, je to rychlý a divácky velice vděčný okruh. A jestli lze nějakou jeho část vyzdvihnout, je jí část nazývaná Eau Rouge. Tento poeticky znějící název je trochu matoucí a často se takto nesprávně pojmenovává celek tří zatáček s prudkým klesáním, následným stoupáním a výjezdem na rovinku Kemmel. Ve skutečnosti je Eau Rouge spodní část a jmenuje se tak podle potoka, který trať podtéká. Pravotočivá zatáčka do stoupání se jmenuje Raidillon. Teď, když máme jasno v pojmech, se můžeme detailněji podívat na to, co se stalo 31. srpna letošního roku.

Spa Eau Rouge a Raidillon

Po prvním kole závodu jeli jezdci ještě poměrně blízko za sebou. Tento faktor byl jedním z rozhodujících a hrál silně v neprospěch účastníků případné nehody. Mají-li mezi sebou monoposty rozestupy pár metrů nebo maximálně desítek metrů a něco se před nimi stane, piloti nemají šanci se o tom včas dozvědět vysílačkou z boxů a traťovým maršálům rovněž minimálně dvě tři vteřiny trvá, než začnou dávat znamení vlajkou, že se něco děje.

Celá situace se začala dramatizovat v okamžiku, kdy v Raidillonu ztratil Giuliano Alesi kontrolu na svým monopostem a jezdci za ním museli brzdit, aby se s ním nestřetli. Prvně Dorian Boccolacci a za ním Anthoine Hubert. Ten neměl pro manévr moc prostoru a nakonec skončil mimo trať, kde narazil do bariéry z pneumatik.

Zde je nutné podotknout, že celým úsekem zatáček projíždějí jezdci obvykle s plynem na podlaze. Problém je ve výjezdu z Raidillonu, kde přijdou o trochu trakce z toho důvodu, že kopec přechází v rovinku. Anthoine Hubert tedy narazil do bariéry v rychlosti odhadované na 257 kilometrů za hodinu. Zní to šíleně, ale na poměry Formule 2 to nic fatálního znamenat nemusí. Jezdec totiž sedí v jakési skořápce, které se říká monokok. Když z Formule očešete úplně vše, krom kokpitu, najdete ho zabudovaný v monokoku. Výrobce Formule 2, tedy Dallara, nazývá tuto část "Survival cell", což se dá volně přeložit jako "Prostor pro přežití". Je tvořen karbonem a hliníkem a je tvarovaný tak, aby vydržel náraz z jakéhokoliv směru, nedovolil ničemu z vnějšího prostoru strukturu prorazit a ohrozit jezdce.

Monokok

Část, ve které sedí pilot, vydrží skutečně hodně, někteří jezdci i po nárazu v rychlosti přes 280 km/h zvládnou vystoupit a odejít po svých. A zde přichází další a pravděpodobně nejdůležitější faktor, který ukončil život nadějného jezdce. Monokok je totiž konstruován pouze na jeden velký náraz. Popraská, možná se mírně zdeformuje, ale obvykle ochrání člověka uvnitř. Poté, co splní tuto úlohu, je nutné ho vyměnit. V případě Anthoina Huberta se tato velká rána odehrála při nárazu do bariéry z pneumatik. 

Téměř s jistotou se dá konstatovat, že po nepříjemném setkání s bezpečností bariérou byl Anthoine relativně v pořádku a jeho kariéra by pokračovala dál. Jenže ke vší smůle se jeho vůz otočil zhruba o 90° tedy kolmo ke směru závodu a pomalu se sunul směrem k závodní dráze. V ten okamžik do hry vstupuje další jezdec. Juan Manuel Correa. Ten se ve vysoké rychlosti dostal mimo dráhu a do Hubertova vozu narazil. Následoval zásah záchranářů, převoz Antoina Huberta do lékařského střediska v areálu okruhu, kde byl bohužel v 18:35 prohlášen za mrtvého. Juan Manuel Correa se ještě ten den podrobil operaci páteře, má zlomené obě nohy, ale bude v pořádku.

A na závěr tedy zbývá položit si otázku, jestli se dá podobným smutným událostem v budoucnu zabránit. Nedá. Anthoine Hubert si bohužel vybral vrchovatou porci smůly a vše hrálo proti němu. Nehoda se semlela ve druhém kole závodu, kdy jsou jezdci ještě relativně blízko sebe, Eau Rouge a Raidillon se projíždějí skutečně hodně rychle tak, aby v co nejvyšší rychlosti vjížděli piloti na rovinku. Úsek je to sice krásný, ale zákeřný - za horizont není vidět a únikové zóny více roztáhnout nejde, okolní terén to nedovolí. K tomu Hubert absolvoval hned dva obrovské nárazy, na což jeho vůz nebyl stavěný. Kdyby jakákoliv z těchto okolností nebyla tak dramaticky negativní, pravděpodobně by po hospitalizaci dál závodil. Formule 2 i Formule 1 jsou sice čím dál bezpečnější, ale stále mohou krom zábavy a vzrušení přinášet i smutek a smrt.