Peugeot 308 druhé generace (2014-2021) - jaký motor vybrat?

Benzinové motory

1.2 VTi

Benzínový motor bez přeplňování byl naprostým základem nabídky a pro spoustu zákazníků byl zároveň i tou nejlepší volbou. Tříválec s nepřímým vstřikováním je jednoduchá konstrukce a není toho na něm mnoho, co by se mohlo pokazit. Zajímavostí je rozvod řemenem v olejové mlze. Zpočátku budil tento krok výrobce nedůvěru, ale čas ukázal, že řemen bez problémů vydrží 180 000 kilometrů, což je interval jeho výměny.

Je nutné si akorát pohlídat normu oleje - použití jiné, než výrobcem předepsané, může mít fatální následky. Tyto základní tříválce vydržely v nabídce do druhého kvartálu roku 2017. Vzhledem k výkonu pouhých 60 kW se hodí spíš pro klidnější řidiče. Na krátké cesty je to ale ideální volba, protože nemá tendence karbonovat a ředit olej benzínem.

Také čtěte

4 min. čtení

První jízdní dojmy s Peugeotem 208

4. 4. 2024 Radim Krejčík Aktuality

1.2 e-THP

Základem těchto agregátů byl výše popsaný tříválec, který ale dostal turbodmychadlo, přímé vstřikování a s tím samozřejmě i novou hlavu. Dynamicky už je to úplně jiná liga a ani se spolehlivostí na tom není špatně. Nemá tendence karbonovat a kdo mění olej ne po 30, ale po 15 nebo ideálně po 10 tisících kilometrů, většinou s ním nemá problém. Delší interval výměny má někdy za následek vyšší spotřebu maziva.

1.6 THP/PureTech

Tady se vyhněte motorům, které se dostávaly pod kapotu první dva roky výroby a sáhněte raději po vylepšené jednotce 1.6 PureTech, která plní emisní normu Euro 6. Proč? Starší verze ráda papala olej a to klidně třeba už ve třiceti tisících. K tomu některým majitelům kolabovaly rozvody, častou závadou byl vadný snímač teploty chladicí kapaliny a agregát se tak neohřál na provozní teplotu, protože byl přechlazený. Docela brzy také odcházely zapalovací cívky, protože se kvůli přímému vstřikování nadměrně opotřebovávaly elektrody svíček a zvyšovalo se napětí potřebné k vytvoření jiskry. Novější varianta je sice o něco spolehlivější, ale pořád ještě to není úplně ono a doporučujeme se jí vyhnout.

Naftové motory

1.5 BlueHDi

Docela solidní motorizace, u které si vývojáři velmi pohráli s redukcí emisí. Dva katalyzátory a filtr pevných částic společně s hromadou senzorů a systémem vstřikování močoviny ale řešit nechcete. Proto dobře vybírejte a nechte si tuto jednotku prověřit v autorizovaném servisu.

Také čtěte

2 min. čtení

Vyplatí se repas turba?

23. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

1.6 BlueHDi

Diesel vybavený vstřikováním AdBlue má jednu slabinu, kterou je právě tento systém. Na zhruba 22 tisíc korun vyjde porucha elektroniky, jejíž pouzdro začne dovnitř propouštět agresivní močovinu. Ta velmi rychle elektroniku vyřadí z provozu a majitel auta musí vyměnit celou nádržku s elektronikou i čerpadlem (které mimochodem také může odejít).

Problémem je i špatný tvar olejové vany, který umožní usazení toho nejhoršího na dně kolem výpustného otvoru při výměně maziva. To se ale dá řešit a předělat, není problém najít na fóru servis, kde to zvládnou. Asi nemusíme poukazovat na nutnost měnit olej po 15 tisících kilometrech, což se u aut ve firemních flotilách neděje.

1.6 HDi

Záležitost prvních dvou let výroby a kdysi strašák, nicméně zde už dotažený k uspokojivé spolehlivosti. Není úplně vzorem kultivovanosti, ale nemá nic, co by se vyloženě kazilo. Osmiventil sice není žádný trhač asfaltu, ale spokojí se se základní údržbou a není užraný. Pro výpustný šroub olejové vany ale platí to samé, co pro novější verzi BlueHDi - nechejte si ji upravit, jinak při výměně zůstane 2-3 deci starého oleje uvnitř. Narazíte-li na auto, kde je toto už hotové, máte pravděpodobně štěstí na pečlivého majitele.

2.0 BlueHDi

Vrcholná varianta spojená vždy s automatem (se kterým nebývají problémy) a zároveň s verzí GT. Jede moc pěkně a překvapivě je dost spolehlivá. Jako bonus má i „správný“ tvar olejové vany. V inzerátech je dvoulitr řídce zastoupený, protože firmy je moc nekupovaly a pro rodinku už to bylo přeci jen dost drahé auto.