Kam na výlet autem: Zookoutek Malá Chuchle

30. 12. 2020 4 min. čtení Kam na výlet

Sychravých dnů přibývá, a tak chození po venku už je spíše ojedinělé. Na druhou stranu, ještě než napadne metr sněhu, vyrazíme na výlet do kouzelného Chuchelského háje za zvířátky.

Kam na výlet autem: Zookoutek Chuchle

Zookoutek v Chuchli jsem chtěla navštívit už dlouho, ale trochu mě odrazoval ten příšerně prudký kopec. Dostat se tam dá i z druhé strany, avšak je to poněkud delší procházka na celý den. Jednou jsem se tedy konečně rozhodla a vyrazila. Autem jsem dojela až do Malé Chuchle, kde jsem po malé chvíli nalezla místo na parkování - vypadalo to spíše jako "odstavné parkoviště", a tak si raději v autě nenechávejte cennosti.

Nejlépe uděláte, když si trasu zadáte do navigace v telefonu, abyste se v kopci neztratili. Stejně tak radím, abyste se vydali po fialové šipce (viz. mapka), protože pokud se vydáte po černé trase (viz. mapka) tak jako já - obzvlášť v období jaro nebo podzim - vsaďte se, že budete mít celé boty od bláta. Navíc, kdo by to jen řekl, že je mokré listí kluzké, že? Cesta je klikatější, zato po té druhé (fialové) je to sice víc strmé, ale zase po mnohem lepším terénu. Volba tak záleží jen na vás. Nicméně tak i tak se držte žluté turistické značky a nemůžete se ztratit.

Mapa k zookoutku (červeně)

Od zaparkování auta po návštěvu vstupní brány to zabere zhruba 30 minut, záleží také na tom, jak máte trénované plíce. Ty moje na tom nebyly moc dobře, vzhledem k tomu, že jsem strávila doma několik týdnů jen s dobrým vínem. Kdo se tedy potřebuje víc zastavovat a vydýchávat, pro toho bude procházka o něco delší. Také doporučuji, i když bude trochu zima, abyste se zbytečně nenabalovali, protože jakmile se při výstupu začnete potit, je to špatně - začne se vám přehřívat organismus a budete unavenější a cíl bude ještě více v nedohlednu. Raději si nějakou vrstvu oblečení odložte do batůžku. Hodí se mít s sebou i vodu, která v takových situacích zachrání nebo hořkou čokoládu - mluvím z vlastní zkušenosti při lezení po horách na Slovinsku.

Jakmile se dostanete k dřevěnému altánku, máte z půlky vyhráno. Čas na odpočinek a snězení sušenky, kterou zřejmě s sebou nemáte tak jako já, že? Naštěstí do malé lesní zoo je to už jen kousíček. Pozitivní je, že tu většinou nikoho nepotkáte, i tak ale nepropadejte panice, že by se tu potulovali masoví vrazi. Spíš než to vás potěší přítomnost divokých zvířat jako jsou srnky nebo veverky. Stačí nevnímat jen sebe, ale i okolní přírodu. Ostatně člověka na duši uklidní i šustící listí na stromech.

Zookoutek Chuchle

Konečně jsem tady! Na začátku jsou dva velké výběhy. V jednom se nachází jelen a v tom druhém daňci, abyste lépe na zvířátka viděli, můžete vystoupat na dřevěnou rampu. Ale pozor, krmení zvířat je zakázáno, pokud jim přeci jen něco chcete přinést, je vhodné si to dopředu zajistit se správou Zookoutku, která následně zvířátkům pokrmy předá - pokud budou pro ně samozřejmě vhodné.

Když se vydám dál, potkám příbytky zachráněných zvířat - zahlédnout tak lze například kunu, lišku, rysa, divoká prasata ale i nejrůzněji zbarvené bažanty a jiné ptactvo. Když budete mít štěstí, uvidíte i mývala, když jsem zde ale byla já, tak asi zrovna nebyl doma. Za to jsem měla štěstí právě na lišku a rysa. U každého zvířecího příbytku se nachází tabule s důležitými informaci o daném tvorovi. Zookoutek je tak naučný zejména pro děti, které se mohou dozvědět o zvířatech zajímavé informace. Navíc zvířata, která tu žijí, jsou zachráněná, protože by jinak kvůli svému zdraví nebo opuštění v lese nepřežila.

Z tohoto místa mám ale také úsměvnou historku. Při procházení a dívání se na zvířata, jsem narazila na klec s krkavci. Jeden z nich si mě všiml a když jsem se přiblížila ke kleci, krkavec rychle přelétl k síti, kde bylo uloženo několik kuliček hroznového vína. Jeden by neřekl, že se do jeho hrdla (nebo snad "neviditelné brašny"?) vešlo všech pět větších kuliček. Inu, jak jde o jídlo, nikdo nezná přítele. Samozřejmě, jak jsem odešla, hrozno tam zase vyplivl.

Zookoutek Chuchle

V areálu se nachází mimo jiné i lesní školka. Ti, co pro změnu dostanou hlad, mohou ho uspokojit v tamějším bufetu (většinou funguje o víkendu), který má opravdu lidové ceny. Člověk by si řekl, že není ani v Praze. Nezapomeňte si ale hotovost, karty zde neberou. Děti se mohou také vyblbnout na hřišti. A pokud chcete proniknout ještě hlouběji do systému fungování zookoutku, pak se můžete zkusit přihlásit jako dobrovolník a starat se tak o zvířata a jejich příbytky. 

Zdroj médií: redakce

Fotogalerie (10 fotek)

Michaela Rubešová

Autor článku
Poznávacím znamením Míši je v jedné ruce foťák a v druhé pero, s kterým si vše pečlivě zapisuje. Ráda cestuje, ochutnává dobrá jídla a miluje výjimečná auta s duší.

Podobné články

Chcete zdarma dostávat prémiový obsah, zajímavé nabídky a akce do svého e-mailu?