Dnešním výletním cílem je hrad Loket. Středověká stavba leží ve stejnojmenné obci v Karlovarském kraji. Mimo strašidelnou mučírnu může nalákat i na nejstarší meteorit na světě.
Kam na výlet autem: Hrad Loket se strašidelnou mučírnou
Cesta z Prahy byla poměrně pochmurná a počasí se nelepšilo ani když jsme se blížili do obce Loket. Jindy byste hrad zahlédli už zdálky, ale tentokrát byl zahalen v husté mlze. Štěstí, že trasa je středně dlouhá a z hlavního města se sem dostanete zhruba za 2 hodiny.
Do centra města vede dlouhý most, ze kterého si za pěkného počasí můžete udělat zajímavé fotografie. Nicméně my pokračujeme dál až na náměstí, kde se nachází poměrně dost parkovacích míst. Za normálních okolností bychom doporučili restauraci, ve které božsky vaří a stojí to tam jen pár korun, ale bohužel doba koronavirová se nejspíše postarala o její zánik.
Ledovka a naražená kostrč
V době, kdy jsme tu byli my, byla hrozná zima a ledovka, ale taková, že celé město bylo pokryto pod jednou ledovou krustou. To není zrovna optimální, když můj cestovatelský protějšek rád nosí celoročně tenisky. Tenkrát jsem se hodně nasmála. Vynechám tedy vyprávění o dobrém jídle a přesuneme se k hradu. Ale abych to nevztahovala jen na něj, tak mé zimní boty také byly tak trochu krátké na tenhle zrádný led a než jsme se dostali na bezpečnou plochu, vypadali jsme ve stylu chůze jak dva tučňáci na Antarktidě. Možná, že kdybychom se klouzali po břiše, vyšlo by to na stejno.
Také čtěte
Na vrchol k hradu se lze dostat z náměstí dvěma způsoby. Buď po schodech, které ten den byly také samozřejmě pokryté ledem a nebo si trochu zajít a obejít pár baráčků, za to se dostat k hradu poměrně jednoduchou a bezpečnou cestou. Asi můžete hádat, kterou cestu jsme zvolili my. Inu, podotknu k tomu jen to, že když jsem se smála, tak mi v kroku uklouzla noha a skončila jsem ve finále s naraženou kostrčí. Škodolibost se nevyplácí.
Po náročném výstupu jsme byli konečně tady. Před námi se tyčil majestátně středověký hrad. Obrovskou výhodou je, že si u brány koupíte vstupenku, k tomu dostanete plánek hradu a můžete si jej projít kudy a jak chcete. Žádné únavně se táhnoucí skupinky, které následují průvodce a musí poslouchat i to, co je vlastně nezajímá. Zde jste svým vlastním pánem. Jestli chcete být ve věži 10 nebo 30 minut, to už jej jen na vás. Vstupné je pro dospělé 125 korun a pro děti 105 korun (ty do 6 let to mají zadarmo).
Trasa prohlídky je na vás
Nejdříve jsme se podívali na mapku, kde se co nachází a rozhodli se, že nepůjdeme podle doporučeného číslování. Náš výběr byl trochu primitivnější a prostě jsme zalezli do prvních dveří, které jsme objevili. Dohromady můžete navštívit 7 částí hradu. Jedná se o markrabství, věž, vězení, rotundy, východní křídlo hradu, hejtmanství a křídla při věži.
První dveře, které jsme tedy objevili, byly ty, které vedly do věže. Nelekněte se, na dně se tu totiž skrývá strašlivý drak! Ba ne, je to drak Šarkan, který dohlíží na to, aby v krbech plápolal dostatečně silný oheň pro všechny hospodyňky. Od draka se po schodech dostanete až nahoru a během cesty můžete okenními výklenky pozorovat krajinu. Asi v půli cesty si budete moci povšimnout zvláštní místnosti, která je představována jako původní středověká toaleta.
Z věže jsme se dostali do markrabství. Zde si budete moci prohlédnout sbírku zbraní, porcelánu a nábytku. Další exponáty jsou k vidění v prostorách hejtmanství a v křídle u věže. Má tu své místo také speciální mimozemská hornina, která je nejstarším nálezem na světě. Jedná se o meteorit. O jeho původ se zajímal už J. W. Goethe. Zajímavou místností je také apotéka, ve které se skrývá plno zvláštních lahviček s neznámými tekutinami.
Expozice útrpného práva
Další kroky nás vedli do sálu, kde se zřejmě občas konají svatební obřady. K vidění tu byl i starý klavír, což mě osobně lákalo si zahrát, ale bez zeptání by to bylo více než nezdvořilé. Nicméně to, co by vás nejvíce mělo zajímat je mučírna - nebo také vězení. K nahlédnutí jsou původní kobky, kde vězni museli trávit měsíce, aniž by bylo možné zahlédnout sluneční svit. Ale počkat, stačí se zaposlouchat a uslyšíte zvláštní zvuky a skřeky. Trochu strašidelné na jinak prázdný hrad, neboť kromě nás jsem tu zahlédla asi jen další tři osoby.
Nedalo mi to a sama jsem se vydala za zvuky, až jsem se dostala do podzemí. Zde se nacházela expozice útrpného práva. To znamená, že tu naleznete několik mučících nástrojů, které jsou realisticky znázorněné pomocí dřevěných pohyblivých figurín. Často se tak z lidí dostávala pravda a bohužel tady v těch zdech nezáleželo na tom, jestli je člověk skutečně vinen nebo ne. Ostatně více tu trpěli ti, jež byli nevinní. A co tu tedy můžete vidět? Například pálení očí žhavým uhlem, natahování na skřipec nebo krvavou pannu.
Předposlední částí, kterou jsme navštívili, byla rotunda. Ta je zasvěcená sv. Anežce a právem se řadí mezi nejmenší na světě, má totiž průměr pouhých 3,6 metru. Poslední část bylo už jen nádvoří, na kterém si člověk mohl přijít tak trochu jako na Zimohradě (Hra o trůny), zejména v tomto mlhavém zimním počasí. A teď už nezbývá nic jiného, než se rozloučit a vydat na cestu zpátky domů, kde se podíváme na nějaký zajímavý film.
Zdroj médií: redakce, pixabay.
Fotogalerie (8 fotek)
