Jak funguje tepelné čerpadlo a proč je o tolik lepší než odporový drát?

Tepelné čerpadlo je základ

Tepelné čerpadlo začíná být u elektromobilů standardem. A není to jen kvůli tomu, že se automobilky snaží působit moderně. Jde o velmi praktickou věc. Jakmile teplota klesne a potřebujete vytopit interiér, v elektromobilu to najednou není „jen tak“. Každý watt se počítá, protože si ho bereme přímo z trakční baterie, nikoliv z odpadního tepla spalováku. A právě tady se láme chleba mezi odporovým drátem, tedy starší technologií, a tepelným čerpadlem.

Také čtěte

1 min. čtení

Itálie a placení: Potřebujete vůbec hotovost?

22. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Jak funguje odpor a teplo

Odporové topení funguje naprosto jednoduše: elektrický proud projde vodičem o určitém odporu a ten se zahřeje. Účinnost? Prakticky stoprocentní, respektive zhruba na úrovni 95 %. Co dodáte, to víceméně dostanete. Z jedné kilowatthodiny elektřiny tak vznikne zhruba jedna kilowatthodina tepla. V praxi to znamená, že pokud auto vytápíte výkonem tři kilowatty, odebíráte z baterie asi tři kilowatty. A je jedno, zda jedete z kopce, po dálnici nebo stojíte na místě.

Přesouvání tepla

Tepelné čerpadlo k tomu přistupuje úplně jinak. Neprodukuje teplo samo o sobě, ale přenáší ho z okolí do interiéru. Využívá k tomu chladivo, kompresor a expanzní ventil – podobně jako klimatizace, jen obráceně. Díky tomu dokáže za jednu kilowatthodinu elektřiny dodat i tři nebo čtyři kilowatthodiny tepla. Není v tom žádná magie, je to proto, že si část energie bere zvenčí.

Jak velká je úspora?

Jednoduchý příklad: chceme topit výkonem 3 kW a účinnost (COP) je 3. Baterie dodá jen 1 kW, zbylé 2 kW „pocházejí“ z okolního vzduchu. U odporového topení potřebujeme dodat celou hodnotu, tedy 3 kW. Rozdíl je tedy úspora dvou kilowattů. Při delší jízdě v zimě to může znamenat rozdíl v dojezdu klidně i několik desítek kilometrů.

To celé jen kvůli topení. A teď si představte, že venku mrzne a vy máte zapnuté vyhřívání sedadel, okna musíte často odmlžovat a jedete po dálnici. Každý kilometr se pak počítá.

Účinnost není vždy stejná

Je fér dodat, že tepelné čerpadlo není bezchybný systém. Při teplotách hluboko pod nulou, tedy typicky kolem −15 °C a méně, ztrácí účinnost. V takovém případě některé vozy automaticky přepnou zpět na odporové topení, pokud mají duální systém. Na druhou stranu, většinu zimních dní v Česku trávíme spíš mezi −5 a +5 °C, kde čerpadlo pořád funguje dobře. A právě v tomto rozsahu přináší největší úspory.

Někde kolem -7 až -10 °C účinnost čerpadla klesá, ale pořád to bude nad 2 (COP 2). Za skutečně extrémních mrazů, tedy kolem -20 °C účinnost tepelného čerpadla padá k hodnotě 1.

Jeden zajímavý vedlejší efekt: tepelné čerpadlo se nepoužívá jen pro vytápění kabiny, ale i pro temperaci baterie. Pomáhá ji ohřát před rychlým nabíjením nebo naopak ochladit při dlouhém zatížení. A temperovaná baterie se chová výrazně lépe – dokáže přijímat vyšší nabíjecí výkon a méně se opotřebovává.

Složitější systém

Odporový drát má jednu výhodu, funguje okamžitě a je technicky jednoduchý. Tepelné čerpadlo je složitější, dražší a v extrémech méně efektivní. Ale v běžných zimních podmínkách dokáže výrazně prodloužit dojezd. A to je důvod, proč se dnes montuje do většiny moderních elektromobilů. Trestuhodně bohužel u některých stále za příplatek.