Autem do Bibione: reportáž z cesty přes Vídeň a Graz

Do Bibione s přespáním

Vyjeli jsme krátce po sedmé večerní s tím, že nepojedeme na noc, ale přespíme v Mikulově a druhý den ráno dojedeme zbytek. Slovo „zbytek“ berte s rezervou, je to spíš vyjádření toho, jak otravná a náročná je cesta přes Česko, vyjíždíte-li odjinud než těsně zpoza hranic. V našem případě to byly Pardubice, a prokousat se přes Vysočinu a Brno je emočně poněkud náročnější.

Také čtěte

5 min. čtení

Ceny pohonných hmot: Kolik z benzinu a nafty dostane stát a kolik pumpa?

9. 10. 2026 J. Mokříš Aktuality

Vídeň je v sobotu super

Druhý den nebyl čas otálet a v sedm jsme vyrazili s tím, že to nejhorší máme nejspíš za sebou. Zamířili jsme na Vídeň, kde bychom v týdnu slízli ranní špičku, jenže v sobotu v osm ráno byla průjezdnost perfektní. Stalo se nám to bohužel poprvé, že by Vídeň nebyla otravně zahuštěná provozem, holt sobota ráno je lepší než pátek odpoledne.

• Přečtěte si také: Cesta do Itálie 2026: Přes Vídeň, Mnichov nebo Salzburg?

Nešvar řidičů ze Slovenska a Polska

Následovala klasická jízda na Graz, na které člověka nemá co překvapit. Mysleli jsme si. Jenže přišla dopravní nehoda, která nás zdržela skoro tři čtvrtě hodiny. To se stává a na cestě na dovolenou je to bohužel zcela nepředvídatelný faktor. Jakmile se to stane kousek před vámi, prakticky neexistuje šance se tomu vyhnout. Co nám v pořádku nepřišlo, bylo chování některých řidičů, hlavně z Polska a Slovenska.

Klasicky jsme dojeli do kolony, auta se roztáhla do stran a vytvořila záchranářskou uličku. To už jsme se naučili i v Česku, naši severní a východní sousedé to ale zatím tak úplně nepochopili. Nechceme házet všechny do jednoho pytle, ale prostor pro záchranné složky někteří využili k tomu, aby nemuseli čekat, a s nemalou arogancí prostě profrčeli dopředu. Chápeme snahu být u moře co nejdřív, ale i to by mělo mít své hranice.

Také čtěte

8 min. čtení

Pneumatiky Dacia Duster: nejlepší zimní pneu podle testů

13. 10. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Italové se snaží

Aby překvapení nebylo málo, přišlo ještě zdržení na mýtné bráně v Itálii. Vybrali jsme si pruh, kde se mělo platit kartou, a jaké bylo překvapení, když se z budky natáhla ruka s platebním terminálem. Holt je to rychlejší než čekat, až se každý popere s někdy matoucím automatem.

Oceňujeme to, Italové se opravdu snaží, aby si cizinci z jejich dálnic odnesli dobrý dojem. I kvalita jejich komunikací je fantastická, subjektivně lepší než třeba ve východní části Německa. Do cíle v Bibione jsme dosvištěli kolem půl třetí, což je super čas. Člověk se rychle ubytuje a má před sebou ještě půl dne. Možná to tak budeme dělat častěji, na hranice s Rakouskem se dojede v pátek po práci a zbytek se zvládne se sobotním přivstáním.