Dlouho nic nebudilo takové vášně, jako snaha protlačit v Praze plošně rychlost jízdy maximálně rychlostí 30 km/h. Způsob, jakým je třicítka prosazována, je do značné míry u nás bezprecedentní.
30 km/h pro Prahu – hloupost, nebo to skutečně něco zlepší?
Možná jste se už taky někdy museli při cestě autem Prahou potýkat s kolonou, na jejímž začátku byla pomalu se šinoucí skupina demonstrantů. V rukou měli pravděpodobně transparenty a dost možná i skandovali něco o tom, že touží po zavedení plošného omezení rychlosti na 30 km/h po celé Praze.
Kdyby se takový pochod odehrál jednou, vlastně by to vyšumělo, většina lidí by si asi pomyslela něco o pomatencích a tím by byla záležitost uzavřena. Jenže ono se to opakovalo a blokování magistrály se odehrávalo v pravidelných intervalech. Tím se dostáváme k první části problému – organizátoři, tedy skupina Poslední generace, si vybrali pro své demonstrace místo dost záludně a tak, aby co nejvíce řidičům znepříjemnili život. Zbytečně proti sobě poštvávají veřejnost a kdyby se povedlo nakonec omezení rychlosti prosadit, vysílalo by to jasný signál, že vydírání a braní si nevinných řidičů za rukojmí, je cesta k prosazení určitých zájmů.
Dává třicítka smysl?
O tom, jestli vůbec dává rychlost omezená na 30 km/h smysl, se dá dlouze polemizovat. Nicméně zkuste si někdy jet konstantní třicítkou běžným autem se spalovacím motorem – převodovky na to nejsou stavěné, respektive poskládané jsou spíš tak, aby na trojku nebo čtyřku frčelo auto zhruba padesátkou. Argument nižší rychlostí a s tím souvisejícími nižšími emisemi, je lichý. Optimum je z hlediska ekonomiky jízdy (a tedy i emisí) někde mezi 70 km/h a 100 km/h. Kdybychom se dívali na problém touto optikou, dává naopak smysl rychlost zvednout, ostatně není to zase tak dávno, co se v noci mohlo jezdit v obci rychlostí 90 km/h. Třicítka by tedy byla z ekologického hlediska spíš kontraproduktivní.
Ochrana chodců
Těžiště argumentace „třicítkářů“ však je v ochraně chodců a jejich zranitelnosti. Na tom už něco je a studie i praxe potvrzují, že maximální povolená rychlost ve městě víceméně koreluje s počtem vážných a fatálních dopravních hod. Brzdná dráha je při třicítce kratší, stejně tak se v nižších rychlostech prodlužuje čas na reakci jak řidiče, tak i případně chodce.
Pomůže třicítka dopravě?
Tady už bychom se opět dostávali na pole debaty a argumentace, která by vedla k jedinému – nezjistíme to, dokud to nevyzkoušíme. Každé jedno město je unikátní struktura silnic, tunelů, chodníků a zkrátka se nedá příliš předjímat, zda-li omezení rychlosti přinese lepší plynulost dopravy, nebo ne.
Aktuální stav a možné řešení?
Abychom se vrátili k Poslední generaci a jejím protestům – ty na prázdniny ustaly (i demonstrující lid patrně potřebuje odpočinek) a od záři by se měla aktivita organizace obnovit a patrně ji opět pocítí zejména řidiči v Praze. Uvidíme, jak to nakonec dopadne, Osobně se domnívám, že protesty zmizí s prvními mrazy, ale mohu se samozřejmě mýlit.
Dostáváme se ke konci a zde bych přispěl se svojí troškou do mlýna a odvážil bych se navrhnout řešení. To spočívá v referendu, což osobně považuji za vrchol demokracie. Prostě by se všichni obyvatelé Prahy vyjádřili a podle toho by se postupovalo dále. Jako ryzí demokrat jsem ochoten se vůli většiny podřídit (ostatně po volbách se výsledkům hlasování podřizujeme všichni). A když už tedy jsme u té demokracie, tak i na twitterovém profilu Poslední generace jedno hlasování proběhlo. Jeho výsledek není pro nikoho závazný, ale dost možná všeříkající, stejně jako reakce Poslední generace na něj. Až se skoro vnucuje otázka, jestli je to skutečně boj jenom za omezení rychlosti… Ale to už nechám na posouzení váženému čtenáři.
Zdroj info: Twitter, europeandatajournalism, autorský text.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
