Banner #4265

Zimní údržba silnic v Norsku je na míle vzdálená tomu, co předvádějí cestáři u nás

7. 4. 2025 3 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Reportáže Rádce motoristy Cestování do zahraničí Cestování

Během března jsme strávili několik dnů v severním Norsku, konkrétně tedy na ostrově Kvaløya, který je vzdálený zhruba 20 kilometrů od Tromsa. Počasí nám několikrát ukázalo svoji sílu. A norští cestáři zase to, jak má vypadat zimní údržba silnic.

Zimní údržba silnic v Norsku je na míle vzdálená tomu, co předvádějí cestáři u nás

Norské počasí si s námi docela pohrávalo

Březnové počasí je na severu Norska poměrně nevyzpytatelné. I když předpověď hlásí slunečno, během několika minut je všechno jinak a člověk se prodírá sněhovou bouří. Na tom by nebylo nic komplikovaného, pokud se zrovna neškrábete na jeden z kopců, kterých je na ostrově Kvaløya nepočítaně, anebo neuvíznete na silnici a nepotřebujete druhý den odletět zpátky do Česka.

Tři centimetry sněhu a u muzea čtyři!

Taky znáte ty vtípky o čtyřech centimetrech sněhu u pražského muzea? No tak v Norsku se na obdobné fórky nehraje. Zatímco u nás kolabuje doprava a silničáři jsou pravidelně překvapováni pokaždé, když na silnice nasněží pár čísel, silničáři v Norsku čekají na svoji příležitost za prvním rohem. A věřte mi, že je rozdíl, pokud sněží půl hodiny v Česku anebo se obdobná sněhová nadílka snese na silnice v Norsku.

Během několika mála minut tady totiž mizí nejen pruhy na silnici, ale taky značky okolo cest. Ty se totiž promění na jednu obří sněhovou kouli a řidič se orientuje výlučně podle tyček zabodnutých krajnice. Zimní údržba silnic je proto v severním Norsku alfou a omegou. Bez zkušených cestářů se nedostanete nikam. Do nemocnice, na ubytování ani do obchodu.

Zajímavost: Rozmary počasí nejsou v severním Norsku ojedinělé. Během zimy cestáři stojí na vyznačených místech a čekají, až začne sněžit. Poté se s pluhy vydávají prohrnovat hlavní tahy, které se během několika mála minut mění na sněhová koryta.

Cestář má vždycky první a poslední slovo!

K ubytování nám stačilo překonat posledních pár kilometrů. Nespěchali jsme, protože další plán, vyjma balení, jsme během posledního dne na ostrově neměli. Jaké ovšem bylo naše překvapení, když se před námi objevil sněhový pluh, ze kterého vyskočil cestář a pár metrů před naším Subaru zavřel závoru a tím i jedinou cestu, která vedla do našeho ubytování? Nejprve jsme předpokládali, že za některým ze sněhových koryt leží další zabodnutá Tesla, poměrně brzy jsme ale zjistili, že cesta horským průsmykem je zavřená a my jednoduše neprojedeme.

Největší borci v Norsku? Jednoznačně cestáři

Norsko je rájem elektromobilů. A norští cestáři moc dobře vědí, že turisté to s elektroauty příliš neumí. Proto cesty pravidelně zavírají a neotevřou je dřív, než napadaný sníh neodhrnou skoro na asfalt. Když jsme se doptávali, jak dlouho to může trvat, dostali jsme nejednoznačnou odpověď, že cestou projedeme možná až zítra. My ale zítra už museli sedět v letadle směrem do Prahy! A tak nám nezbylo nic jiného než čekat.

Po dvou hodinách se nás cestáři zželelo. Oficiálně nás prý na cestu pustit nesmí, pokud se ale budeme držet jeho pokynů, můžeme projet. A tak jsme zapnuli výstražná světla a 20kilometrovourychlostí“ se táhli za pluhem, který nám prohrnoval cestu až k samotnému ubytování. Cestář, který pro nás byl v tenhle den „borec na konec“, se s námi rozloučil letmým zamáváním a my věděli, že přesně tyhle chlapy potřebujeme taky v Česku!

Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články