Na Kůta Truck Day jsme si nenechali ujít možnost svézt se v elektrickém tahači. Sice na místě spolujezdce, ale i tak to stálo za to.
Svezli jsme se v tahači Mercedes-Benz eActros 600: Jaké jsou naše dojmy?
Když jsme nabídku ke zkušební jízdě na pravé sedačce dostali, nešlo to odmítnout. Elektromobilů jsme vyzkoušeli spoustu, ale opravdový tahač ještě ne. A prubli jsme to hned dvakrát, jednou na zkušebním okruhu po okolí, podruhé na spanilé jízdě.
Místa na rozdávání
Po vyhoupnutí se do sedadla přišel klasický pocit, který my řidiči osobáků moc neznáme – prostor a prostor. Místa je v kabině hodně, logicky, a to hlavně směrem nahoru. Když jsem se rozkoukal, zjistil jsem, že jako v každém tahači i zde je obrovské množství nejrůznějších poliček a přihrádek.
- Přečtěte si také: Interval výměny oleje u tahačů je daleko delší než u osobáků

V klasickém autě jsem rád za místo na mobil, peněženku a klíče, ale tady bych své osobní věci dost možná někde zapomněl, protože na co padl můj pohled, tam bylo nějaké odkládací místo. Přímo přede mnou byl dokonce zabudovaný rozkládací stoleček.

Bez vibrací a v tichu
Dalším výrazným dojmem bylo ticho a absence vibrací. Neměl jsem odpruženou sedačku, takže jsem všechno cítil. To všechno byly maximálně nerovnosti na vozovce, jiné vibrace nebo ruchy jsem nevnímal. Motor není slyšet vůbec a považuji to za hlavní výhodu zejména pro řidiče, který tak pracuje v daleko tišším prostředí. Navíc i ten elektromotor není v prostoru mezi předními koly, ale vzadu. Živí ho obří akumulátor s kapacitou přes 600 kWh.
Ticho bylo znát hlavně při zmíněné spanilé jízdě, kdy se jelo pomalu a otevřeným okénkem jsem slyšel krátké úryvky rozhovorů lidí, kteří stáli kolem silnice a mávali. Něco takového je s klasickým dieselovým tahačem naprosto nepředstavitelné.
- Mohlo by vás zajímat: Soutěže, odtahovky i jízda elektrickým tahačem: Kůta Truck Day nezklamal

Nabíjení je zatím trochu problém
Zeptal jsem se na rovinu, jak je to s použitelností a jestli to zvládne nahradit klasický tahač. Dostalo se mi odpovědi, že stroj má síly dostatek a diesel předčí bez problémů, jenže infrastruktura je problém. Pokud to někdo pořídí na pravidelnou denní trasu, kterou s tím absolvuje na jedno nabití, nebude to problém. Jenže na klasickou mezinárodku to fakt ještě není, protože se vše musí plánovat a dobíjení trvá docela dlouho. Rychlonabíjecích stanic je málo a kombinovat povinné přestávky s nabíjením je peklo.
Firmám se může vyplatit
Je to spíš pro firmy, které mají své haly se solárními panely a nabíjet mohou zdarma (nabíječka vyjde na zhruba 2 miliony korun). Těm se něco takového vyplatí, pakliže jezdí přes den a pak mohou přes noc nabíjet. Vytěžit se však dá z „odpustků“. Tahač na elektřinu neplatí mýto ani jiné poplatky ve spoustě zemí. Vykompenzuje to i vyšší cenovku, protože měsíčně na tom provozovatel uspoří vyšší desítky tisíc.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.