Víte, kolik si vydělá průměrný vysokoškolák? A kolik šikovný řemeslník, kterému se coby mladému učni někteří vysmívali? Rozdíly jsou obrovské! Zatímco vysoké školy chrlí tisíce dalších absolventů, šikovného řemeslníka, aby člověk pohledal. Není se proto čemu divit, že těm schopným dokážou firmy nabídnout pohádkovou mzdu, o které si může nechat absolvent VŠ jenom zdát!
Řemeslo má zlaté dno! Odměny řemeslníků to jenom potvrzují
Články na téma mzdy řemeslníků:
- Jaká je hodinová sazba řemeslníka v oblasti auto-moto?
- Řemeslníkům nabízí firmy i 120 000 Kč. Za jakých podmínek?
- Řemeslník si může v Česku vydělat klidně 100 000 Kč. Zadarmo to ale není - právě čtete
Elektrikář za 100 000 Kč, autoklempíř za 90 000 Kč
Při procházení aktuálních nabídek práce, kterých ke dni 14. 4. 2025 evidujeme přesně 13 895 (vyfiltrovali jsme pouze plné úvazky – pozn. redakce), zjistíme, že mzdy jsou na některých pozicích opravdu zajímavé. Nejlépe dokážou firmy ohodnotit zkušené elektrikáře, kterým jsou v některých případech ochotny nabídnout až 100 000 Kč.
Velmi obdobně jsou na tom autoklempíři. Firmy jsou těm nejschopnějším ochotny zaplatit až 90 000 Kč měsíčně. Šikovný dílenský mistr autoservisu si pak podle našich informací vydělá až 80 000 Kč.
Vybrané firmy hledají autoelektrikáře do svých týmů
Na obdobné mzdy jsme narazili také u mechaniků a opravářů motorových vozidel nebo strojníků. Nutno podotknout, že uvedené mzdy jsou ochotny firmy nabídnout „hotovému“ člověku s doložitelnou praxí a flexibilním, samostatným a zodpovědným přístupem.
Orientační hodinové sazby řemeslníků v Česku:
| Řemeslo | Hodinová sazba |
|---|---|
| Instalatér | 400 až 800 Kč |
| Zedník | 350 až 450 Kč |
| Malíř | 250 až 350 Kč |
| Bagrista | 500 až 1 000 Kč |
| Zámečník | 600 až 1 000 Kč |
| Truhlář | 350 až 600 Kč |
| Elektrikář | 450 až 700 Kč |
| Svářeč | 350 až 1 000 Kč |
| Automechanik | 500 až 750 Kč |
- Přečtěte si také: Hodinová sazba řemeslníka může být 150 i 500 korun
Řemeslo má zlaté dno. Není to ale zadarmo
Šikovný řemeslník si s přehledem vydělá víc než třeba učitel nebo úředník. Na tomto místě je ovšem potřeba zmínit, že naprostá většina pracovníků, kteří vystudují vybrané učňovské obory, si zakládají živnost nebo rovnou vlastní firmu.
Často je jejich rozhodnutí podmíněno vysokou vstupní investicí (např. za dílnu a její vybavení, pořízení strojů apod.), která se jim v průběhu let buďto vrátí, anebo jim lidově řečeno zlomí vaz. Samozřejmě musí z výdělku odvádět nemalé daně a každý den podstupovat riziko, které s podnikáním souvisí.
Když k výše uvedenému připočtete i skutečnost, že tuzemské podnikatelské prostředí má šesté nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce (informace vyplývající z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví – pozn. redakce), pak nám dáte jistě za pravdu, že spousta pracovníků raději zvolí „jistotu“ klasického zaměstnaneckého poměru, kde jsou mzdy často o dost nižší. Vždy samozřejmě záleží nejen na konkrétním oboru, ale i lokalitě, v níž uchazeč práci hledá.
Zdroj info: Interní statistiky Portálu řidiče, Index prosperity Česka.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
