Proč skončil Hyperloop?

Muskův nápad

Nápad na realizaci Hyperloopu vznikl na míru americkým podmínkám. Velká města jsou tam propojena dálnicemi, po kterých se jezdí relativně pomalu. Potřebujete-li z východního pobřeží na západní, pravděpodobně si koupíte letenku. Ale spousta lidí jezdí pravidelně vzdálenosti do 1500 kilometrů. Jako příklad uvádí původní studie Los Angeles a San Francisco. Autem je to 614 kilometrů, takže záležitost na celý den. Letecky je to velmi neekologické. Kdyby tak bylo něco, co umí jezdit po zemi, nemusí to zastavovat a frčí to rychlostí letadla!

Vizionář a trochu excentrický génius Elon Musk přišel s návrhem řešení. Vytvoří se uzavřený tubus, ze kterého se odčerpá většina vzduchu. V něm se pak budou prohánět kapsle s lidmi, které díky prakticky nulovému aerodynamickému odporu budou moci dosahovat rychlosti 1220 km/h. Pohon měl fungovat na principu elektromotoru. Kapsle by byla rotor a trubka stator, přičemž styku kapsle se stěnou měla zabraňovat tenká vrstvička vzduchu. Vzájemně by se kapsle a tunel nedotýkaly, takže odpadá odpor třením a nemusí se řešit ložiska dimenzovaná na tak vysoké rychlosti.

Také čtěte

2 min. čtení

Displejová šikana bude brzy minulostí. Doufejme

6. 4. 2024 Jakub Mokříš Aktuality

Brněnské naděje

Na základě Muskovy studie Hyperloop Alpha, kterou dal volně k dispozici, vznikla firma, která se nápad pokusila realizovat. Několik miliardářů a podnikatelů dalo dohromady kapitál zhruba 450 milionů dolarů, sestavil se vývojový tým a sen o rychlé dopravě mezi americkými městy se začal realizovat. Projekt měl název Hyperloop One.

Do snahy promluvilo i Brno, které koketovalo s konkurenčním projektem Hyperloop Transportation Technologies (opět americká firma). Mělo vzniknout propojení Praha–Brno–Bratislava, čímž vznikla moravské metropoli naděje, že se stane skutečně významným městem. Brněnští měli jezdit do Prahy za 14 minut, což je v porovnání se současnými možnostmi dopravy skutečně revoluční čas. Skutek utek a už tehdy v roce 2017 bylo víc skeptiků než technooptimistů, kteří tvrdili, že realizace bude otázkou několika let… Jsme v roce 2024 a cesta z Prahy do Brna je pořád docela adrenalin, ať už autem nebo vlakem.

Proč Hyperloop neuspěl?

Hyperloop One postavila krátkou testovací trasu pro ověření proveditelnosti. Pasažéři si vyzkoušeli 16sekundovou jízdu na zhruba půlkilometrovém úseku. Jenže to bylo zhruba tak všechno. Projekt poté usnul, narazil patrně na zeď obrovských investic. Ono postavit půl kilometru dlouhý model je super. Ale s rostoucí vzdáleností se exponenciálně zvyšuje náročnost. Musíte řešit masivní množství byrokracie, bezpečnost, výkupy pozemků, protlačit potřebné legislativní změny a stovky dalších „podružností“, které jsou ale nutné. Je to zkrátka běh na dlouhou trať, který vyžaduje zaměstnání stovek, ba dokonce tisíců lidí na plný úvazek. Není tedy divu, že největší jméno Hyperloop One, Richard Branson, postupně vycouval. V prosinci 2023 byl projekt kompletně zrušen.