Levně do Chorvatska bez dálnic: naše zkušenost z cesty přes Maďarsko

Klasická trasa do Chorvatska vede přes Vídeň a Graz, případně přes Linec a opět Graz. My jsme se vydali jinudy, protože jsme chtěli znovu zkusit, jaké to je neplatit za dálniční známky a využít běžnou silniční síť, tedy hlavně silnice první a druhé třídy.

Domů bez dálnic

A protože jsme takhle do Chorvatska už jednou jeli, rozhodli jsme se tímhle způsobem absolvovat návrat domů. V Chorvatsku za nás nemá smysl spekulovat a nejlepší je za dálnice prostě zaplatit, za sto kilometrů dáte něco mezi 6 a 7 eury, což je přijatelné. Takhle jsme ze Zadaru dojeli ke sjezdu na Čakovec, odkud jsme po běžných silničkách frčeli k hranicím se Slovinskem.

Také čtěte

4 min. čtení

Nabíjení autobaterie EFB: Správný postup a vhodná nabíječka

16. 10. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Tady pozor, cestou jsme minuli snad pět rychlostních radarů, a to těch, které kromě rychlosti odhalí i telefon za volantem. Našli jsme je nikoli na dálnicích, ale ve vesničkách před přechodem Mursko Središće. Následuje přejezd přes Lendavu, tedy malý kousek Slovinska, a hurá do Maďarska. Cesta z Chorvatska mimo slovinskou dálnici je tímhle směrem velmi snadná a není tak zdlouhavá jako přes Vídeň.

• Přečtěte si také: Do Chorvatska autem přes Maďarsko: Kudy jet a kolik tím ušetříte v roce 2026

Maďarsko je v pohodě

Uhry jsou skvělé v tom, že se jede po silnicích prvních tříd tvořených dlouhými rovinkami. Pokud vás brzdí autobus vlekoucí se sedmdesátkou, dá se obvykle po pár stech metrech pohodlně předjet. Místy najdete dokonce rychlostní silnici o více pruzích.

Co téhle zemi vytkneme, je horší hygiena na čerpacích stanicích. Sahat na cokoli na tamních toaletách je zahrávání si s bakteriemi stovek řidičů před vámi a zašlý špinavý sušák na ruce budiž důkazem. A nebyla to výjimka, čerpačky jsme v Maďarsku navštívili tři. Kritickým bodem je město Szombathely, kde doprava houstne ve špičce po druhé odpolední. My dorazili později, takže průjezd po obchvatu byl v pohodě. Cílem byl přechod před rakouským Pamhagenem.

Také čtěte

5 min. čtení

Oprava výtluků: Proč některé záplaty na silnici vydrží roky a jiné jednu zimu?

včera J. Mokříš Tipy a rady

Rakousko se táhne

Žádné hraniční kontroly jsme nezaznamenali, ale policisté situaci monitorovali. Cesta přes Rakousko se nakonec táhla asi nejvíc, kolem polí s větrnými elektrárnami toho moc zajímavého není, i když krajina je vcelku malebná. Chvíli je vidět na Bratislavu, protože trasa vede těsně podél slovenských hranic.

Za Mikulovem nastává teprve to správné peklo. Přes Česko se cestuje vždycky nejhůř a moc na tom nezměnil ani fakt, že jsme od Brna jeli po dálnici. Předjíždějící se kamiony náladu při návratu z dovolené nezlepší, stejně jako vědomí, že z Brna je to do Pardubic ještě další dvě hodiny.

Nakonec jsme dojeli s celkovým časem jízdy 11 hodin a 42 minut a ujetou vzdáleností 924 kilometrů. Upřímně, ano, dá se tím něco ušetřit a o dvě deci nám klesla spotřeba, ale jízda mimo dálnice vyžaduje daleko víc soustředění, takže je násobně únavnější. Pokud se na to cítíte a chcete opravdu ušetřit, klidně to zkuste.