Fantomové zácpy: Věda neví, co s nimi

Fantomová zácpa – co to je?

Pravděpodobně jste se s tím již někdy na dálnici setkali. Dojedete ke koloně, která se pohybuje velmi pozvolna, případně rovnou stojí. Následně se začne malinko rozjíždět, zrychluje, vrátíte se zpět do dálničního tempa, a zjišťujete, že není zjevný důvod, proč doprava stála. Nikde žádná nehoda ani odstavený kamion, zkrátka záhada.

Setkali jste se s fantomovou zácpou, tedy jevem, kdy se bez vnější příčiny provoz zahustí tak, že zastaví. Dochází k tomu díky lidskému faktoru a příčina je vlastně neurobiologická. Fantomové zácpy jsou krásnou ukázkou toho, jaké limity má lidský mozek. Začíná to tím, že auta se na sebe začnou „lepit“. Zmenší se rozestupy. Pak někdo přibrzdí, řidič za ním musí zabrzdit také, ale začne s tím o něco déle, protože chvíli trvá, než zareaguje.

• Přečtěte si také: Levoproudaři: Poslední velký hřích, který ničí české dálnice

Lidský faktor jako základní problém

Proč k těmto zácpám dochází? Odpověď, jak už jsme naznačili, leží v lidské neurobiologii a tzv. řetězové nestabilitě.

• Reakční doba: Průměrný řidič reaguje na brzdová světla před sebou s prodlevou 0,5 až 1,5 sekundy.
• Nadměrná kompenzace: Kvůli pocitu nejistoty a snaze o zachování bezpečného odstupu řidiči často brzdí intenzivněji, než by bylo pro zachování plynulosti nutné.
• Kumulativní efekt: Druhý vůz zabrzdí o něco více než první, třetí ještě více. Desátý vůz v řadě již musí zastavit úplně.

Zácpa se postupně rozjíždí vpředu, ale „zastavovací vlna“ zároveň putuje provozem zpět, proti směru jízdy vozidel rychlostí 15 až 24 km/h. Časem se rozpustí s tím jak provoz řídne a mezery mezi vozidly se zvětšují. Nicméně předtím samozřejmě může postupovat klidně desítky kilometrů.

Také čtěte

2 min. čtení

V Egyptě přišla o pas. Dovolená se jí nečekaně prodražila

28. 9. 2026 V. F. Vrablová Tipy a rady

Studie publikovaná v roce 2022 v časopise Nature (vycházející z experimentů v japonském Nagoji a následně potvrzená projekty v USA v roce 2025) ukázala, že v experimentálním kruhovém uspořádání stačí k vyvolání úplného zastavení dopravy pouhých 22 vozidel jedoucích konstantní rychlostí. I když jsou instrukce jasné: „udržujte stálou rychlost“, lidská neschopnost dokonalé synchronizace nevyhnutelně vede k přechodu z plynulého proudění do stop-and-go režimu.

Výzkumný projekt na dálnici I-24 v Nashvillu (2024–2026) ukázal, že k částečnému potlačení fantomových zácp stačí, aby zhruba 5 % vozidel bylo vybaveno speciálně kalibrovaným AI tempomatem, který aktivně kontroluje rychlost způsobem, že nezpomaluje příliš agresivně a zachovává si větší odstup. Nicméně, jakmile hustota vozidel překročí určitý strop, ani tyto algoritmy nedokážou přebít realitu nedostatku prostoru.

Akceptace nevyhnutelného

Fantomová zácpa není chybou v systému, je to jeho přirozená vlastnost. Dokud se po silnicích budou pohybovat objekty řízené lidmi s omezenou schopností predikce, budeme svědky těchto „duchů“. Tento negativní jev bohužel neumíme ani eliminovat, ale ani zcela kontrolovat. Čistě teoreticky lze u každé fantomové zácpy dokonce i ukázat na konkrétní viníky, kterým ovšem nelze vyčítat, že něco takového způsobili.