Auta 4×4: Dává ještě smysl je chtít?

Součástí vývoje automobilismu je i reakce na různé potřeby různých zákazníků. Jednou ze skupin s trochu specifickými požadavky jsou lidé, kteří se pohybují mimo zpevněné komunikace, případně v jiných náročných podmínkách. Těm vychází vstříc pohon všech kol, který z běžného auta udělá poloviční tank, který se správným obutím zvládne projet kde co.

Postupem času se čtyřkolky dostaly i do naprosto běžných civilních aut. Pomáhají nejenom v terénu, ale i na mokré vozovce, náledí a podobně. Zkrátka tehdy, kdy není vozovka úplně holá. Nicméně i tak si troufáme tvrdit, že většina těch, co si pořizují čtyřkolku v běžném autě, to dělá do značné míry zbytečně. Mluvíme teď o zcela běžných nových autech i ojetinách typu Škoda Octavia.

Pohon všech kol a jeho nevýhody

Vezměme si tedy auto se spalovákem, kde musíme obvykle vést spojovací hřídel, která bude pomocí nějaké spojky přenášet krouticí moment i na zadní kola. Měli jsme možnost si vyzkoušet vícero takových aut a vždy to bylo spojeno s vyšší hlučností. Zkrátka pod podlahou se točí něco, co je potřeba uchytit do ložisek a nějak to vyvážit. U nových aut možná není hlučnost tak znatelná, ale u některých ojetin se to dá přirovnat k jízdě na zimních gumách. Je to takové vždy přítomné hučení, na které si člověk zvykne, ale jakmile přesedne do stejného auta, které pohon všech kol nemá, vnímá rozdíl.

Také čtěte

7 min. čtení

Kapacita kruhového objezdu: Jak se počítá a proč rozhodují jednotlivé vjezdy?

7. 10. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Další věcí je údržba. Obvykle mají tyto systémy svoji náplň, kterou je potřeba v nějakém intervalu měnit. U zmíněné Škody Octavie se k tomu přidává sítko, které je nutné vyčistit a z našich zkušeností to často nedělají ani autorizované servisy. Důsledkem je, že po určitém nájezdu má připojování zadních kol znatelně pomalejší reakční čas a pokud se to dále neřeší, diagnostika začne vypisovat chybu.

Systém pohonu všech kol, pokud to není skutečně klasická offroad čtyřkolka, bývá spojen s různými čerpadly, elektromechanickými členy a podobně. To vše samozřejmě hlídané kupou čidel a senzorů. Máme tedy hromadu věcí, které se mohou pokazit a jejichž servis něco stojí. Samostatnou kapitolou je spotřeba. Ta bude vždy vyšší vlivem nárůstu hmotnosti. Pohon čtyř kol s sebou jednoduše vozíte vždy, a to i přesto, že 99 % času ho nepotřebujete. Navíc je pohon všech kol často spojen s nějakým omezením, třeba prostoru pod dnem kufru (nevejde se tam rezerva).

Zimy nejsou co bývaly

Zhruba dvě dekády nazpět platilo třeba v některých oblastech na Vysočině, že v prosinci nebo nejpozději v lednu nasněží a měsíc dva v kuse jsou silnice pod vrstvou sněhu a ledu. Týkalo se to úseků, kde se nesmělo solit. Aktuální situace je taková, že jsme v Česku mimo horské oblasti spíš rádi za jakoukoliv sněhovou přeháňku. Ledovka sice sem tam bývá, ale to spíš na pár hodin brzy ráno nebo přes noc. Navíc led zvládnete s trochou řidičského umu a solidními pneumatikami i bez pomoci čtyřkolky.

Je tedy opravdu na zvážení, zdali reálně pohon všech kol potřebujete, nebo je to jenom další servisní riziko. Kdo bydlí v horách, kde panují všelijaké podmínky, asi si příplatek ospravedlní. Pakliže se však pohybujete výhradně po silnicích a mimo zpevněné plochy se nevydáváte, nedává pohon všech kol moc smysl.