PRÁCE 🧰

Test: Kia Rio GT Line - sportovec tělem, ale ne duší

13. 7. 2020 7 min. čtení diskuze (0) Testy Kia

Na tenhle test jsem fakt těšil. Proč? Protože Rio je tak trochu výzva. Obecně jsou tahle auta, kde je už podle cenovky jasné, že se někde muselo šetřit, hodně zajímavá. Prací redaktora je totiž v takovém případě zhodnotit, jestli se šetřilo na těch správných místech a jestli se nešetřilo až moc.

Interiér, uvnitř vozu, zpracování

Testované Rio navíc bylo ozvláštněné výbavou GT Line, se kterým je hned o kilo dražší, než ta úplně základní verze. Navíc je pod přední kapotou oturbený tříválcový litrový motor. Test to byl tedy velice zajímavý a celou dobu jsem si kladl otázku, zdali tohle auto za částku, která se nebezpečně blíží čtyřem stům tisícům, stojí.

Ale hezky popořadě, nejdříve se podíváme, na to, jak vlastně Rio ve verzi GT Line působí na pohled. Za celou dobu testu jsem si nějak nebyl schopen vyjasnit, co na něj vlastně mé (chabé) estetické cítění říká. Až při focení jsem na to přišel. Celé auto bych byl schopen akceptovat, ale tu divnou přední masku prostě ne. Spodní mřížka spoileru je parádní, proti té nic nemám, ale to, co je nad nárazníkem, ten divný patvar mezi světly, to jsem prostě nepochopil. Jakýsi jasně ohraničený útvar, uprostřed kterého je plast. Podobně to bývá řešené na elektromobilech, které nestojí kvůli aerodynamice o to, aby vzduch prostupoval skrz masku. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale minimálně v černé verzi to působí prostě divně. Na druhou stranu, když jsem se na to zaměřil u auta ve žlutém odstínu, bylo to o mnoho lepší, protože plast, který prostor mezi světly kryje, je černý vždy a při “nečerné” barvě karoserie naopak zajímavě kontrastuje.

Kia Rio GT Line

Jinak překvapivě vůz, i přesto, že se jedná o GT line s “ostřejší” vizáží, nijak zvlášť nevyčnívá a ani se dramaticky neodlišuje od běžného Ria. Ano, jsou tu 17” kola, nástavce na prazích a spoiler na víku kufru, ale jinak je takovým “nejvíc Need for Speed prvkem” dvojitá koncovka výfuku. Opticky tedy vůz působí o něco sportovněji, ale ne nijak křiklavě.

Uvnitř na první pohled zaujme volant, který je dole zploštělý a pak také absence barevného displeje infotainmentu. Ten je zde zastoupen malým zobrazovačem rádia uprostřed palubní desky, které naštěstí ale je vybaveno technologií Bluetooth, takže jej lze propojit s telefonem. Budíky jsou jednoduché a mezi nimi je malý displej, který je schopen ukázat základní údaje o jízdě. Prostě jednoduchost sama.

Kia Rio GT Line

Na druhou stranu se zde nic neovládá dotykem, ale vše hezky postaru tlačítky a stran absence navigace a podobných vymožeností - kdo to od malého auta čeká? A kdo to skutečně potřebuje? V téhle kategorii to oželet lze a důležitější jsou pro mě ovládací prvky na volantu a fakt, že teplotu v interiéru si můžu regulovat otočným ovladačem a ne dotykově. Když už jsem u toho, tak panel klimatizace vypadá obrysem trochu jako ovladač herní konzole. To není nic proti ničemu, jen na to prostě nezávisle na sobě poukázali dva spolujezdci.

Kia Rio GT Line

Pohled na obložení dveří a lacině působící plasty byly prvními signály, že holt se muselo někde ušetřit, aby cenovka mohla padnout co nejníž. Nicméně slícování panelů interiéru je bez výhrad a nezaznamenal jsem ani žádné podivné pazvuky při jízdě. Potěší karbonový dekor, který nevypadá jako nálepka za 50 centů z Aliexpressu, ale s přimhouřením oka bych mu ta uhlíková vlákna i věřil.

Solidní jsou sedadla, která by ale zasloužila lepší boční vedení, na druhou stranu není problém si v nich najít tu správnou polohu. A hlavně - nejsou nudně černá a do interiéru zapadají. Prostoru pro nohy nemá řidič nějaký nadbytek, ale ani dvoumetrový chlap si vyloženě utlačovaně připadat nebude. Samozřejmě, za něj už si druhý takový nesedne, což je vzhledem k velikosti auta logické.

Co se týče objemu kufru, tak zde se hodnota zastavila na hodnotě 300 litrů. V mantinelech kategorie je to spíš lehce podprůměrný výsledek. Ostatně malá auta většinou neslouží jako rodinné kočáry pro cesty na dovolenou. I tady se ale šetřilo, čehož důkazem jest podlaha zavazadlového prostoru, na kterou bych bál naložit dva pytle cementu. Je to spíše taková tenká slupička. Opět ale musím upozornit, že se jedná o auto, které si na žádnou prémiovku nehraje a ani jí není. Někde se šetřit muselo, každý výrobce na to jde trochu jinak a nevím o autě, u kterého by to nebylo poznat.

Kia Rio GT Line

Jízda, podvozek, spotřeba, styl

Srdcem vozu je řadový, benzín spalující tříválec o objemu necelých dvou piv, tedy přesně 998 kubických centimetrů. A tohle srdíčko je papírově i poměrně statečné. Ze svých útrob doluje 88 kW výkonu a krouticí moment o hodnotě 172 Nm. Jakkoliv to zní jako na malé auto dostatečná porce snahy, tak v reálu je agregát pocitově trochu ospalý. Ono je totiž Rio na svoji velikost docela cvalík a když si to něj sedne statnější řidič, tak to holt ta tuna a čtvrt je. Navíc i zpřevodování není úplně “městské”, takže motůrek má zkrátka plné ruce práce. Pro nějakou svižnější jízdu je třeba ho dost vytáčet. Jeho projev se jednoduše za “sportovní” označit nedá, jakkoliv může vzezření auta tato očekávání budit.

Kia Rio GT Line

Jak už to tak bývá, tak s malým přeplňovaným tříválcem přichází i jistý rozptyl spotřeby, která je přímo úměrná jízdnímu stylu. V jednom a s lehkou nohou ji lze stlačit pod šest litrů na sto, při běžném tempu se bude asi průměrný řidič pohybovat kolem sedmi. Dálnice pak bude holt za osm, stejně jako svižnější jízda po okreskách.

Kia Rio GT Line

Ono to s tím ostřejším tempem ale není zas tak divoké. Nesmí se to přehnat, protože podvozek je naladěn až překvapivě měkce. Na české silnice mi to zdálo naprosto ideální a nemám nic proti tomu, když se auto v zatáčkách trochu naklání, pakliže případné nerovnosti zvládá filtrovat bez toho, aby posádka uvnitř nadskakovala. A přesně to Rio zvládá skvěle, stejně jako brzdit. Jakkoliv mám občas u značky Kia s brzdami problém, tak v tomto případě nemohu říct ani slovo. Citlivě se dávkují a když to řidič fakt zadupne vší silou, tak auto ztrácí hybnost až překvapivě rychle. Na první pokus jsem byl trochu rozpačitý z toho, že se přitom rozblikala varovná světla, ale pár dalších testů ukázalo, že jejich aktivace vyžaduje skutečně vehementní snahu co nejrychleji zastavit. Takže za mě rozhodně OK.

S Riem nebyl problém ani cestovat na delší vzdálenosti v rámci ČR. Znáte to - levnější vozy nejsou v tomhle zrovna přeborníci, po dvou stech kilometrech člověk vystupuje jak zbitej, prostoru uvnitř málo, klimoška funguje tak nějak napůl a sedadla jsou spíš za trest... U Kie Rio jsem byl ve výsledku dost překvapen její použitelností a nemohl jsem si stěžovat na žádný nešvar, který by řidiči vyloženě otravoval život. Takže na otázku z perexu, tedy jestli se šetřilo na těch správných místech, si musím odpovědět, že jednoznačně ano. Uspořilo se zkrátka tam, kde to bolí nejmíň a dokonce ani v tomto segmentu typická bolest, totiž prachbídná kvalita audiosoustavy, se zde nekoná. Ano, odhlučnění je horší, podlaha kufru připomíná spíš kobereček a některé materiály jsou vysloveně levné, ale to jsou věci, se kterými se dá v pohodě žít.

Kia Rio GT Line

Musím ve svém zhodnocení ale zohlednit i další úhel pohledu. Není snadné říct, na jakou cílovou skupinu Rio GT Line míří. Ono totiž tohle auto stojí bratru necelých 385 tisíc korun. To je hodně sebevědomá cenovka, která bude pravděpodobně důvodem, proč většina kupujících tuto variantu obejde. Sportovnější look je sice fajn, ale tak nějak si moc nerozumí s líným motorem. Původně jsem tedy jako ideálního zákazníka viděl tatínka, který svému dítku s čerstvým řidičákem chce dopřát auto odpovídající vizáží mladické dravosti, ale zároveň s motorem, který závodním ambicím přistřihne křídla. Jenže který rodič sáhne do peněženky pro bezmála čtyři kila, aby pořídil nevyježděnému potěru nové auto? Rio samo o sobě je dobře postavený vůz. Jenže v jeho třídě je dost tvrdá konkurence a na nějaké výstřelky není moc prostor. Možná tedy dává daleko větší smysl podívat se v ceníku níž a přemýšlet spíše nad některou ze základních výbav, případně se na “GT Line” vybodnout a vzít radši verzi “TOP”, která vyjde na stejné peníze, ale bude o dost praktičtější.

Zdroj médií: redakce.

+

  • design
  • šetřilo se na správných místech
  • nečekaně pohodlný podvozek

  • cena
  • slabší projev malého motoru

Podobné články