V Česku aktuálně panuje typické podzimní počasí. K tomu se kromě dešťů dozajista pojí i mlha, během které je provoz na silnicích náročnější. I proto mají všechna auta v Evropské unii povinně již od výroby mlhovky. Někteří řidiči ale neví, jak je správně používat.
Pro používání mlhovek platí jasná pravidla
Články na téma mlhovky:
- Kdy použít mlhovky
- Jak zapnout mlhovky a kdy je používat
- Jak správně používat mlhovky - právě čtete
S mlhovými světly se během podzimního období setká asi každý motorista. Používají se při snížené viditelnosti a mají pomoci k tomu, aby nedošlo k dopravním nehodám. K mlhovkám se konkrétně samozřejmě vyjadřuje i zákon, a to právní předpis č. 361/2000 Sb., a jeho § 32.
V něm je v rámci prvního odstavce uvedeno: „Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu.“
Každý řidič by ale měl vědět, kdy mlhovky v praktické rovině používat. Jak jsme již uvedli, správně je to při snížené viditelnosti, a to konkrétně při husté mlze, vydatném sněžení či silném dešti. V případě používání mlhovek ale platí jedno jasné pravidlo. Zapínají se až v situaci, kdy nejste schopni rozeznat zadní nárazník automobilu, který jede zrovna před Vámi.
Při lehkém oparu mlhy mlhovky nepoužívejte
To ale často řidiči nedodržují a mají tendenci mlhovky využívat třeba i při poletování sněhových vloček, mírném dešti nebo třeba při lehkém oparu mlhy. I k tomuto se výše uvedený zákon jasně vyjadřuje, a to konkrétně třetí odstavec.
„Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla nebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.“
Co při jízdě v mlze ještě platí
V případě jízdy v mlze by každý řidič navíc měl přizpůsobit rychlost svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavu pozemní komunikace a mimo jiné také povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat.
Z toho tedy plyne, že každý motorista by měl jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na níž má rozhled. Jen tak totiž zvládne zastavit před případnou nenadálou překážkou na silnici, a to třeba před chodcem, odstaveným vozidlem nebo cyklistou.
Zdroj info: Zákon č. 361/2000 Sb..
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
