Předstih motoru: Jak se liší na volnoběh a při vysokých otáčkách?

Co se děje, když je předstih špatně

Příliš malý předstih znamená, že tlak ve válci narůstá pozdě. Motor je líný, má horší reakce, roste spotřeba a často i teplota výfukových plynů. Naopak příliš velký předstih vede k tomu, že tlak narůstá už před horní úvratí. Motor začne kovově cvakat (klepat) a může dojít k poškození pístů, ventilů, svíček i samotné hlavy válců.

Moderní jednotky si předstih neustále korigují, takže extrémní případy už nejsou běžné. Pokud ale klepání slyšet je, bývá problém ve špatném palivu, zaneseném EGR, uloženém karbonu (který rozžhavený sám zapaluje směs) nebo vadném čidle klepání.

Cílem předstihu není, aby směs prohořela celá přesně v horní úvrati, ale aby maximální tlak ve válci nastal o něco později, typicky asi 10° až 15° po horní úvrati, což je optimální pro přenos síly na klikovou hřídel. Proto se předstih neseřizuje přesně podle teoretického času hoření, ale podle optimální polohy klikovky vůči tlaku plynů.

Také čtěte

4 min. čtení

eCall pod pokličkou: Jaká data odletí z vozu ve chvíli havárie?

4. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Jak se počítá předstih?

Podívejme se tedy, jak se počítá předstih v praxi. Jedná se o a zjednodušený výpočet pro teoretický motor. A spíše než o výpočet předstihu se jedná o příklad ilustrující, jak moc se může předstih lišit v závislosti na otáčkách.

Plamen ve válci se šíří rychlostí řádově 20 až 40 m/s u běžných benzínových směsí (hodnota roste se zvýšeným tlakem, teplotou a turbulencemi). Zároveň se musí zapálit celý objem směsi ve spalovací komoře, která má typicky průměr v rozmezí 6 až 9 centimetrů  čtyřválce běžného objemu.

Příklad jednoduchého výpočtu:

• Průměr komory: 80 mm (0,08 m)
• Polovina průměru = přibližná vzdálenost plamene od středu ke stěnám: 0,04 m
• Rychlost šíření plamene: 30 m/s

Čas potřebný k prohoření:

• t = 0,04/30 ​≈0,00133 s = 1,33 ms

Motor tedy potřebuje cca 1–1,5 ms na to, aby prohořela směs paliva ve vzduchu. A to je klíčové.

O kolik se pootočí kliková hřídel za 1 ms? Ukážeme si to na dvou případech:

• Motor na volnoběh – 800 ot/min
• 800 ot/min = 13,3 ot/s

1 otáčka trvá:

• 1/13,3 = 0,075 s
• 360° za 0,075 s → za 1 ms (0,001 s) urazí:
• 360° × (0,001/0,075) = 4,8°

Na volnoběh tedy motor otočí klikovou hřídelí o zhruba 5°.

• Motor v 6000 ot/min
• 6000 ot/min = 100 ot/s

1 otáčka trvá:

• 1/100 = 0,01 s
• 360° za 0,01 s → za 1 ms motor urazí:
• 360° × (0,001/0,01) = 36°

Při 6 000 otáčkách za minutu tedy motor otočí za 1 ms klikovoou hřídelí o 36°.

Závěr

Výše uvedený příklad je opravdu jenom teorie. V praxi při vysokých otáčkách bude směs i poměrně bohatá a bude prohořívat rychleji, naopak chudší směs na volnoběh bude hořet o něco pomaleji. A podobných proměnných bude daleko více – například posun časování ventilů, což je něco, čím dnes motory zcela běžně disponují a opět se to musí do výpočtů zahrnout.