Nejhezčí skalní město u nás se stává každoročně velmi oblíbeným cílem pro výlet. Nejen pro Čechy, ale také pro Poláky. Když to nevychytáte se dnem, můžete si rázem ve skalách připadat trošičku stísněně.
Navštivte nejhezčí skalní město v ČR: Adršpach
Do Adršpašských skal v Královéhradeckém kraji jsme vyrazili již před pár lety, ale za tu dobu se v nich změnilo jen málo co. Trasa vedla tradičně z Prahy a stačilo tedy jen dvě a půl hodiny, abychom se dostali téměř až k hranicím s Polskem. Nejlépe uděláte, když pojedete po hradecké dálnici a dále pak na Trutnov. Pak už je to jen kousíček. Kdo nemá auto, může přijet i vlakem, protože zastávka je prakticky hned u vstupu do skal.
S sebou na výlet si vezměte rozhodně pevnou obuv, protože v lodičkách to asi úplně nedáte. I v létě, kdy teploty dosahují třicítek, je dobré mít s sebou alespoň mikinu nebo lehkou bundu, protože ve skalách je občas zima. Do batůžku se samozřejmě vyplatí sbalit i svačina s lahví vody, přeci jen procházka skalami zabere docela dlouhý čas a v nitru lesa nebudete mít moc možností se občerstvit.
V létě zřejmě bude více plno, než v jiném ročním období. My jsme vyrazili na podzim a ještě k tomu v pátek a byli jsme sami překvapeni, jak prázdno zde bylo. Potkali jsme prakticky jen pár Poláků. Avšak jistě si sami vzpomínáte na drastické zprávy o tom, jak jsou v sezóně téměř zablokované příjezdové cesty a je prakticky nemožné se do Skalního města dostat. I to je realita, kterou můžete zažít, proto doporučuji vyrazit mimo sezónu a samozřejmě s ohledem na koronavirová opatření.
Také čtěte
Zaparkovat se dá na velikém parkovišti, které má čtyři oblasti. Vejde se sem opravdu velké množství aut. Za den parkování zaplatíte 50 korun sazbu za auto nebo motorku. Pak už jen stačí přejít hlavní silnici, tak se nezapomeňte rozhlédnout a vyrazit dál až k železničnímu přechodu. Po cestě si můžete všimnout několika občerstvení vedle sebe, kde si po zdolání skal můžete koupit něco dobrého na zub - nabídka je pestrá, ale spíše nezdravá, smažená.
Rovnou za nosem
Abyste se dostali na začátek trasy, musíte přejít vstupní bránu, kde se mimo jiné kupuje i vstupenka. Dospělí platí 120 korun (mimo sezónu za 80 korun), děti od 6 let pak 70 korun (mimo sezónu za 40 korun). Stejně platí i studenti a ZTP. Zpoplatněni jsou psi a to symbolickými deseti korunami. Pokud se budete chtít svézt pramicí po jezírku, pak si kupte ještě lístek za padesát korun. Výhodou je, že vstupenka je platná po celý den. Je tedy možné kdykoli odejít a pak se zase vrátit, aniž byste platili nové vstupné. A spolu se vstupenkou dostanete do ruky i plánek, abyste viděli to nejdůležitější a zároveň se neztratili.
Už po pár metrech dál vás přivítá skalní jezírko, o kterém se traduje, že je to nejhezčí skalní jezero v Česku. A je to pravda. Každopádně, jakmile se začnete blížit, zmerčí vás zdejší kachny a připlují za vámi. Pokud je budete chtít nakrmit, zvolte si něco lepšího než je suchý rohlík, který jim moc neprospívá.
Také čtěte
Ještě než jsme se rozhodli, kudy půjdeme, podívali jsme se do mapy. Můžete si vybrat z tří okruhů a dojít i do části Teplických skal (žlutá trasa, ke které se dostanete přes půlku zelené). A proto jsme si vybrali "kratší" zelený okruh. Ještě je tu modrý okruh, který vede kolem jezírka u vstupu do skal. Ze začátku se zdála cesta celkem nenáročná a místy až nudná. Ale alespoň jsme se mohli kochat skálami, které se při troše představivosti proměnily do různých podob. Námi zvolený okruh měl být dlouhý 3,5 kilometru, ale nebyli bychom to my, abychom si o dobrých pět kiláčků nezašli. I když někdo v půli cesty prohlásil, že se údajně schody počítají za víc kroků. Ale kdo ví...
Mapku si nechejte stále při ruce, protože díky ní poznáte, na jaké útvary se zrovna díváte. Většina z nich má totiž své jméno, které v moha případech lze odvodit dle jejich vzhledu. Nicméně někde v půlce cesty se nachází dva vodopády. Malý a velký. Teď záleží, v jakém období se sem vydáte, pokud po suchém létě, pak tu moc k vidění nebude, spíše takový malý čůrek, který vypadá jako vodopád jen s velkou dávkou fantazie.
Vodopády nás neuchvátili, a tak jsme se vydali k dalšímu jezírku, které se nachází směrem k Teplickým skalám. A právě zde začíná ta správná zábava v podobě nekonečný schodišť. Když je štěstí, zdoláváte ty kovové, po kterých tolik nebolí nohy, ale asi nemusím nechat hádat, jaký druh schodů zde převládal, ano ten dřevěný typ. A to úsměvnější přišlo o dobrou půl hodinu později, kdy jsme radostně zdolali schody a zjistili jsme, že jsme šli úplně zbytečně, protože jdeme blbě. Tadá. Celé to dopadlo tak, že jsme jezírko nechali jezírkem a raději se vydali zpátky na zelenou trasu.
Nejhezčími skalními útvary pro mě byli Milenci, Starosta a Starostová, Myší díra - ale tady pozor, na konci se zužuje do 50 centimetrů, takže by si měli přeci jen dávat pozor rozměrnější lidé, aby se zde nezasekli. Dále se mi velmi líbilo Sloní náměstí, přijdete si totiž jako když stojíte uprostřed sloního stáda. Dokonalá iluze.
Nakonec jsme úspěšně ve skalách strávili více jak tři hodiny. Ale s dobrou společností to vždycky uteče tak nějak rychle. Na konci cesty vás ještě čeká průchod lesem až k louce, na jehož horizontu stojí stánek (nebo alespoň před pár lety stál). Zde si lze koupit různé sošky a vyřezávané předměty. Většina sošek funguje jako píšťalky a každá tak vydává jiný zvířecí zvuk.
Trvá to už jen pár minut, než se dostanete zpátky na počáteční rozcestí. Na konci cesty jsme se ještě rozhodli obejít jezírko u vstupu do skal a někdo měl vtipnou poznámku o tom, že to přeci už tak daleko být nemůže. Takoví odborníci se rádi vždy poslouchají. Každopádně jednu výhodu to mělo, a to že je jezero nádherně fotogenické. A spolu s jezerem naše cesta končí, pak už jsme si dali u stánku u parkoviště hranolky a klobásu a mohlo se vyrazit zase zpátky domů.
Zdroj médií: redakce, pixabay.
Fotogalerie (11 fotek)
